„Mám dojem, že se při nynějším pokrývání konfliktu v Izraeli a Palestině opakují stejné vzorce, jaké jsme viděli už v minulosti. Jen nám teď mohou přijít viditelnější – konflikt je sice dál, ale zpravodajství v médiích je podobně černobílé a jednoduché, jako tomu bylo třeba u Ukrajiny a Ruska,“ říká na úvod Pulsu Jan Motal, odborník z MUNI a UPOL.
Odlišnost vnímá Motal v tom, že zatímco dříve jsme byli zvyklí konflikty na Blízkém východě vnímat jako „vzdálené a složité“, u izraelsko-palestinského konfliktu je to jinak. „Izrael je dlouhodobě vnímám českými novináři i politikou jako, řekněme, partner. (…) Mnozí novináři nejenže explicitně stojí na straně Izraele, ale také systematicky podceňují či umenšují problémy, které se týkají civilistů v Palestině,“ poukazuje odborník.
Poslechněte si také: PULS | Každá země chce být David, ne Goliáš. Propaganda sází na osvědčené narativy
Jaké by tedy mělo novinářstvo být? „Angažované – minimálně pro demokracii. Z mého pohledu je tedy zcela správné, když se novináři nebo novinářky zastávají lidských práv, že chrání hodnoty, které jsou v Listině práv a svobod nebo mezinárodních úmluvách, bojuje za práva obětí. Tohle všechno by mělo být součástí novinářské identity a integrity,“ popisuje Jan Motal.
Na co by se měli novináři a novinářky sami sebe ptát, než zveřejní drastické záběry? Jak by se měli chovat na sociálních sítích? A co je vlastně úloha novinářstva v případě ozbrojených konfliktů? Pusťte si novou epizodu buď na webu, nebo ve Spotify či Apple Podcasts.