Na konci října zveřejnila OSN zprávu, podle které čelí dopadům válek více než 600 milionů žen po celém světě – tedy o polovinu více než před deseti lety. Report je v určitém smyslu dalším v řadě – už dříve byly zveřejněny třeba studie, podle kterých dopady válek a ozbrojených konfliktů pociťují ženy silněji než muži.
Podle Kirthi Jajakumar na těchto sděleních něco pravdy je, ale skrývají se za ní i další okolnosti. „Ženy a nebinární lidé jsou znevýhodněni hluboce patriarchálním systémem, který neustále slouží privilegovaným. V systému, ve kterém ženy a nebinární lidé nebo lidé s jinými znevýhodněními nenacházejí své místo, je pravděpodobné, že když se situace zhorší, systém nás začne znevýhodňovat jako první,“ říká v podcastu.
Poslechněte si také: PULS | Nekončí boje ani Hamás. Jaké jsou šance na příměří v Gaze?
Zároveň ale dodává, že i muži a chlapci jsou zranitelní vůči škodám, které tyto systémy páchají. „Jen se o tom tolik nemluví. Velmi často je nadměrná pozornost věnována ženám a dětem. Vídáme ale také případy, kdy byli muži a chlapci vystaveni sexualizovanému násilí v konfliktních zónách. Mluví o tom ale jako o mučení, protože pro muže je stigmatizující nebo ponižující nazývat to sexualizovaným násilím,“ vysvětluje Kirthi Jajakumar.
„Vidíme také tendenci nutit muže bojovat ve frontové linii. Někdy jsou muži a chlapci nuceni páchat sexualizované násilí na ženách ve svých vlastních rodinách,“ dodává indická výzkumnice.
Přinesla by Kamala Harris do Bílého domu takzvanou whiteness? Co má film Dunkerk společného s tím, jak státy tzv. globálního Severu vnímají konflikty po světě? Proč instituce používají feministický jazyk? A kdo je ve válce nejzranitelnější? Pusťte si novou epizodu buď na webu, nebo ve Spotify či Apple Podcasts.