Statisíce lidí ve Varšavě vystavily v neděli konzervativní vládě stopku. Vadí jim zejména nedávné rozhodnutí zřídit orgán, který před podzimními parlamentními volbami utáhne ještě více šrouby polské opozici. O napjatých poměrech v zemi si Voxpot povídal s polonistou Janem Škvrňákem.
„Polsko je tady! Nikdo nás neumlčí!“ burácí odhodlaně předseda opoziční Občanské platformy Donald Tusk před davem statisíců nespokojených demonstrantů v centru Varšavy. Mezi nimi nechybí ani vůdčí osobnost komunistického odboje a jeden z prvních prezidentů porevolučního Polska Lech Walesa.
V neděli zažila země na Visle protest, jaký už dlouho nepamatuje. Podle organizátorů dokonce největší za posledních 34 let. Na odhodlání lidí vyjít do ulic nezměnila nic ani blankytně modrá obloha slibující slunečné odpoledne.
„Ničení zákonů, ignorování ústavy. Lidé už toho mají dost. Takový rozsah zlodějny, korupce… Tohle není normální země, tohle je nějaká banánová republika,“ sdělil rozčíleně serveru Notes from Poland 51letý Marek své důvody, proč se protestního pochodu účastní. Jako řada dalších Poláků se i on obává, že konzervativní vláda Práva a spravedlnosti (PiS) ohrožuje svými kroky právní stát a vede zemi k autoritářství.
Opozici především vadí, že plánovaný orgán by měl v pravomoci diskvalifikovat politiky z veřejného života až na deset let.
Poslední polínkem do ohně, které opět přiživilo rozhořčení liberálně smýšlejících obyvatel a přivedlo je tentokrát na náměstí, je zřízení takzvané komise pro zkoumání ruského vlivu. Ta má však dle kritiků před podzimními parlamentními volbami především vyloučit některé opoziční politiky z veřejného života. Je v zemi ohrožena demokracie? A o čem svědčí nynější masivní aktivizace občanské společnosti? Na tyto otázky odpovídá historik, publicista a polonista Jan Škvrňák.
V neděli obletěly svět záběry masivní protivládní demonstrace, která zaplnila centrum metropole. Organizátoři dokonce mluví o tom, že se jednalo o největší demonstraci od roku 1989. Jak to vidíte? Překvapila vás takto vysoká účast?
Ano, přiznám se, že jsem ji očekával menší. Odhady, kolik lidí se ve skutečnosti sešlo, se sice liší, pravdou ale je, že se jednalo o jeden z největších protestů, co země zažila. Někteří komentátoři psali, že kdyby tam dorazilo jen 20–30 tisíc lidí, byla by to porážka opozice, tedy Občanské platformy. Organizátoři říkají, že ve Varšavě demonstrovalo půl milionu Poláků, naopak policie, jejíž šéf je člověkem současné vlády, mluví o 100–150 tisících. Pravda proto bude nejspíš uprostřed.
Čtěte také: Polsko už brzy v čele Evropy? Jak válka urychlila mocenský vzestup Varšavy
Jedni zveličují, druzí snižují. Jeden portál, jenž má blíže k opozici, to spočítal na základě softwaru na zhruba 300 tisíc lidí, což bychom mohli považovat za nejbližší číslo. O největší demonstraci od pádu komunismu ale asi zřejmě nejde. Myslím, že ji stále překoná „černý protest“ proti zákazu potratů. Rozhodně se ale jednalo o jedno z větších protestních shromáždění.
Tusk jako ruský agent?
To, že je polská občanská společnost dlouhodobě rozdělená na liberály a konzervativce, není žádná novinka. Co však bylo tentokrát tou hlavní pohnutkou, která přivedla v neděli odpoledne statisíce lidí do ulic?
Účast silně navýšila vládou připravovaná takzvaná komise pro zkoumání ruského vlivu v letech 2007–2012, tedy v době, kdy byl u moci liberální kabinet Občanské platformy v čele s Donaldem Tuskem. Opozici především vadí, že plánovaný orgán by měl v pravomoci diskvalifikovat politiky z veřejného života až na deset let.
Podle kritiků je krok navíc namířený zejména proti expremiéru Tuskovi a lidem z jeho kabinetu. Jedná se tedy podle nich o součást politického boje. Zajímavé je, že komise nevznikla v roce 2022 hned po ruském vpádu na Ukrajinu, ale má být zřízena až nyní v červnu, kdy do parlamentních voleb zbývá pouhého čtvrt roku.
PiS nyní říká, že pokud jsou Rusové schopni zaútočit na Ukrajinu, tak proč by nemohli nastražit bombu do letadla s polským prezidentem.
První zprávu navíc orgán zveřejní až v polovině září, tedy v době, kdy bude pravděpodobně vrcholit předvolební kampaň. Spousta otázek okolo komise rovněž zůstává nezodpovězených. Není například jasné, zda ten, koho komise označí za „ruského agenta“, nebude moct kandidovat již v těchto volbách. Ani to, jakým způsobem mohou být její členové odvoláni. Předpokládá se také, že orgán bude složen převážně z lidí napojených na Právo a spravedlnost. Opozice v tom vidí nástroj k vyloučení jejích kandidátů z voleb do parlamentu a k pošpinění její pověsti. Posměšně ho přezdívá lex Tusk, proti němuž je podle ní předně nasměrován.
Donald Tusk stál jako premiér u moci v letech 2007–2014. Jak byste charakterizoval tehdejší vztahy Varšavy a Moskvy?
V době, kdy v zemi vládli liberálové včetně Tuska, se jak Obamova administrativa, tak i Evropská unie snažily o restart vztahů s Ruskem. Vláda liberální Občanské platformy, která se vždy profilovala jako proevropská, nebyla v tomto ohledu výjimkou. A to i přesto, že se v roce 2010 odehrála letecká havárie u ruského Smolensku, při níž zemřela tehdejší hlava státu Lech Kazcynski (bratr současného předsedy PiS Jaroslawa Kaczynského) a jeho doprovod. Tuskův údajně smířlivý postoj k Moskvě po této tragédii od prvních okamžiků tvrdě kritizují konzervativci. Ti jeho kabinet dokonce obviňují z proruských tendencí a nebojí se ho označovat i jako zrádce.
Nemůže na těchto slovech, byť možná v rétorice Práva a spravedlnosti značně přehnaných, být alespoň kus pravdy?
Kaczynského strana má zřejmě pravdu v tom, že za vlády liberálů se málem uzavřela dost nevýhodná smlouva s Gazpromem. Tady se ovšem nabízí otázka, zda se do toho tenkrát promítl takzvaný ruský vliv, nebo korupce, a především to, zda tyhle záležitosti má zkoumat jakási „nezávislá“ komise.
Čtěte také: Církev v Polsku po skandálech ztrácí své „ovečky“, krize však může být šancí pro její obrodu
To, co ve vztahu Donalda Tuska k Rusku stále hodně hýbe Polskem a přetrvává i do současnosti, je právě smolenská letecká havárie. Kolem ní se šíří dezinformace, že za nehodou stáli ve skutečnosti Rusové, kteří se na údajné likvidaci Lecha Kaczynského předtím dohodli s Donaldem Tuskem. Po loňské ruské invazi se následně zvětšil počet lidí, kteří této konspiraci propadli. Té trochu nahrává i fakt, že podle konzervativců tehdy Tusk neprosadil, aby havárii vyšetřovala evropská nezávislá komise. Místo toho ji vyšetřovali Rusové, a ti došli k tomu, že za vše mohou Poláci. PiS nyní říká, že pokud jsou Rusové schopni zaútočit na Ukrajinu, tak proč by nemohli nastražit bombu do letadla s polským prezidentem.
Mobilizace opozičních sil
Rozumím tomu, že hlavním důvodem nedělního protestu byl lex Tusk, avšak sledujete v poslední době, že by tamní společnost rozdělovala ještě jiná témata?
Polská společnost je dlouhodobě tak polarizovaná a v takovém konfliktu, že se jednotlivé politické strany již úplně nenávidí. Podobné je to i s jejich voliči. Liberálně založená část obyvatel zkrátka odmítá politiku prosazovanou konzervativci, včetně soudních reforem, štědrého sociálního systému založeného na vysokých výdajích a dalších kroků. K nespokojenosti občanů s vládou konzervativců také nezanedbatelně přispívají i vysoká inflace, zdražování a další faktory.
Protestu se zúčastnili také zástupci levice a lidovců, ale že by to zvedlo ze židlí i lidi, kteří třeba před půl rokem souhlasili s vládou, a teď už ne, si nemyslím.
Popularitě PiS příliš nenahrávají ani některé kauzy spojené s katolickou církví. V posledních měsících například Polskem rezonovala zjištění některých novinářů týkající se toho, že bývalý papež Jan Pavel II. měl údajně krýt sexuální zneužívání dětí některými kněžími.
Zmínil jste, že Polsko podobně jako Česko bojuje s drahotou. Lze tedy říct, že se nedělního protestu kromě přívrženců Občanské platformy účastnili i ti, kteří jsou zkrátka nespokojeni s ekonomickým stavem země?
To je velká otázka. Spíše se přikláním k názoru, že se jednalo o povedenou mobilizaci tvrdého elektorátu opozice. Nedělního protestu se sice zúčastnili také zástupci levice a lidovců, ale že by to zvedlo ze židlí i lidi, kteří třeba před půl rokem souhlasili s vládou, a nyní už ne, si nemyslím.
Na avizované zřízení komise se dívá nelibě rovněž Evropská unie a Washington. Kvůli justičním reformám jsou vztahy Varšavy s Bruselem již delší dobu napjaté. Včera navíc rozhodl unijní soud o tom, že polská justiční reforma porušuje právo EU. Může zmíněná komise vzájemné spolupráci ještě více přitížit?
Na celoevropské úrovni je třeba sledovat dvě roviny. Jednou z nich je Polsko jakožto hlavní podporovatel napadené Ukrajiny, které si svým postojem vydobylo respekt, druhá naopak reflektuje kontroverzní justiční reformu kritizovanou Evropskou unií. Vidíme tam tedy dvě třecí plochy, přičemž jedna polskou diplomacii posiluje, druhá ji naopak sráží.
Polský prezident Andrzej Duda sice nedávno navrhnul v otázce justiční reformy kompromisní řešení, jež by bylo akceptovatelné jak pro polskou vládu, tak i pro Brusel, Sejm však jeho návrh neschválil.
Jaké vyústění podle vás bude mít nedělní velká demonstrace, která se přelila i do dalších větších měst? Máte pocit, že polskou opozici do budoucna nakopne k organizaci podobných protestních shromáždění?
Opozice se tváří, že jí nedělní pochod dodal velký impulz. Nyní je podle nich potřeba opustit centra velkých měst, vydat se do regionů a tam aktivizovat potenciální voliče, kteří budou rozhodovat o dalším směřování Polska v podzimních parlamentních volbách.
Čtěte také: Varovali Západ před Ruskem, teď se tím pyšní. Debata o možném posilování konzervativců v Evropě
Preference PiS sice po zaútočení Ruska na Ukrajinu vzrostly, nyní se ale opět pohybují okolo 30–35 %, přičemž ještě před „černými protesty“ by konzervativce volilo 35–40 %. Na tento vrchol se zatím nedostali.
Šance obou táborů v tuto chvíli vypadají poměrně vyrovnaně. Uvidíme, jaká překvapení přinese předvolební kampaň.
Podívejte se také na naši reportáž z protestů Polek proti zákazu potratů:
