Druhá velká rána pro chilského levicového prezidenta Gabriela Borice od nástupu do funkce. Na podobě nové ústavy totiž bude mít zásadní podíl konzervativní pravicová Republikánská strana v čele s „chilským Bolsonarem“.
Za „zemětřesení v chilské politice“ označila ve svém textu v deníku El País poslední události v zemi chilská novinářka Rocío Montes. V druhém pokusu o vytvoření nové chilské ústavy, oproštěné od diktátora Augusta Pinocheta, totiž masivně uspěla ultrakonzervativní Republikánská strana. Krajně pravicové uskupení získalo 22 křesel v 50členném ústavním shromáždění. Naopak silně propadla strana prezidenta Gabriela Borice, která s pouhými 17 mandáty nebude moci pravicové návrhy ani vetovat.
Pro někdejšího studentského vůdce a nejmladšího prezidenta Chile v historii je to v otázce tvorby nové ústavy již druhá výrazná porážka v řadě. Již loni v září Chilané nový návrh ústavy jasně odmítli, kdy jich v referendu 62 % hlasovalo pro její nepřijetí. Tehdejší odpůrci přepracovaného dokumentu viděli v progresivní ústavě ohrožení územní celistvosti státu.
Od nové ústavy si nejen demonstranti slibovali reformu penzijního systému i větší zapojení státu do oblasti školství a zdravotnictví.
Návrh, za nímž stálo shromáždění z poloviny tvořené ženami a se zastoupením domorodých etnik a nezávislých odborníků, totiž mimo jiné obsahoval zrušení horní komory parlamentu. Tu měla nahradit Sněmovna regionů.
Stopka vystavěná progresivní ústavě
Vášně vyvolala také s tím spojená větší autonomie domorodých obyvatel, kteří by se tak dočkali v rámci práva na pluralitní soudnictví tribunálů domorodých etnik, které by existovaly spolu s tradičními soudy. Mimo to se návrhu postavila konzervativnější část země, pro kterou se staly zákony týkající se větší ochrany přírody, a především genderové rovnosti příliš převratnými. Návrh obsahoval zakotvení práva na přerušení těhotenství a věnoval se i otázce trans osob.
Chilská vláda, která byla u moci teprve necelý půlrok, tehdy neuspěla ani v jasně levicovém Santiagu de Chile, které Boricovi výrazně pomohlo usednout v prezidentském křesle. Přitom volání Chilanů po nové ústavě bylo hlasité a vytrvalé. Na podzim 2019 jich statisíce demonstrovaly proti sociální nespravedlnosti, kdy podle nich zjednodušeně nazývaná Pinochetova ústava zvýhodňuje bohaté.
Čtěte také: Právo na bydlení, na důstojnou penzi i na interrupce. Chilané zamítli nejprogresivnější ústavu
Od nové ústavy si nejen demonstranti slibovali reformu penzijního systému i větší zapojení státu do oblasti školství a zdravotnictví. V roce 2020 se tak Chilané v referendu vyslovili pro vytvoření nové ústavy i pro to, že za novým návrhem má stát ústavotvorné shromáždění.
Právě toto shromáždění teď bude tvořit z více než dvou pětin ultrakonzervativní Republikánská strana a spolu s koalicí pravicových stran Chile Seguro (Bezpečné Chile) v něm drží pohodlnou většinu. Kromě levicové strany úřadujícího prezidenta Unidad para Chile (Jednota pro Chile) pak voliči do shromáždění nevyslali žádného dalšího zástupce levice.
Spojení s Pinochetem, Bolsonarem i Hitlerem
Podoba návrhu nové chilské ústavě tak může být zcela opačná, než tomu bylo při posledním hlasování. Hlavní slovo budou mít republikáni vedení Josém Antoniem Kastem. Pro ultrakonzervativního soudce, který v předloňských prezidentských volbách prohrál právě s Boricem, jde tedy do velké míry o odvetu.
Vůdce chilských republikánů José Antonio Kast na pět let starém snímku / Foto: Biblioteca del Congreso Nacional / Wikimedia Commons / CC-BY-3.0-CL
„Dnes Chilané porazili letargii, apatii a lhostejnost,“ řekl Kast v neděli krátce po vyhlášení výsledků, kdy strana získala 35,5 % hlasů. Došlo podle něj také k „porážce neúspěšné vlády“. Muž přezdívaný (v tomto regionu obligátně pro krajně pravicového politika) chilský Bolsonaro se spolu se svou stranou od začátku stavěl proti změnám v Pinochetově ústavě, a ty proto nemusejí být zrovna výrazné.
🇨🇱 | José Antonio Kast: "Hoy, Chile ha derrotado a un Gobierno fracasado". @GabrielBoric
— By Viral 24 (@ByViral24) May 8, 2023
Podle politologů tak před shromážděním stojí nelehký úkol sladit veřejností požadované viditelné změny s konzervativními idejemi, jež v něm silně rezonují. Kast ve své předloňské prezidentské volbě oslovil přes 44 % voličů i s hesly o zavedení „práva a pořádku“ a boji proti „genderové ideologii“, levici a „rozpínajícímu se komunismu“.
V minulosti lídr republikánů opakovaně vystupoval proti stejnopohlavnímu manželství a podporoval protipotratová hnutí. Kontroverzi pak u značné části veřejnosti vyvolal, když mezi volební sliby v letech 2017 a 2021 zařadil omilostnění osob obviněných z porušování lidských práv za vlády diktátora Pinocheta.
Ve snaze uklidnit situaci a dojít ke shodě krátce po uznání porážky prezident vyzvala republikány, aby neopakovali chyby svých předchůdců.
Syna německého otce, o němž vyšlo najevo, že byl členem nacistické NSDAP, ovšem nepojí s Bolsonarem jen přezdívka, ale i vcelku blízké vztahy. Kast Brazílii navštívil krátce po Bolsonarově vítězství a oba muže podle brazilského deníku O Globo nadále sbližuje osoba německo-chilského podnikatele Svena von Storcha. Jde o manžela místopředsedkyně krajně pravicové Alternativy pro Německo Beatrix von Storch, mimo jiné vnučky německého ministra financí za vlády Adolfa Hitlera.
Rostoucí vliv pravice na jihu
Nová ústava bude vznikat v silně rozdělené zemi, a tak je těžké odhadovat její podobu i šanci na její schválení v referendu. Ve snaze uklidnit situaci a dojít ke shodě krátce po uznání porážky úřadující hlava státu vyzvala republikány, aby neopakovali chyby svých předchůdců.
„Předchozí proces selhal mimo jiné proto, že jsme nevěděli, jak si navzájem naslouchat,“ uvedl Boric. „Chci vyzvat Republikánskou stranu, aby neudělala stejnou chybu, jakou jsme udělali my,“ dodal prezident.
Podle Borice spory mezi elitami na protilehlých politických pólech trpí nejvíce ta nejzranitelnější část chilské populace, a proto je nutné co nejdříve najít konsensus. Na nové podobě ústavy se začne pracovat letos v červnu a na úpravy bude mít shromáždění přibližně pět měsíců. O přijetí nové chilské ústavy pak rozhodnou voliči v prosinci.
Čtěte také: „Je po všem.“ Bolsonaro uznal prohru, pro Lulu ale začíná boj o polovinu Brazílie
Mezitím se ze situace v regionu zdá, že po levicové vlně se napříč Jižní Amerikou začíná šířit vlna pravicová, a to navzdory Bolsonarově prohře. V často opomíjené Paraguayi prezidentské volby ovládl konzervativní ekonom Santiago Peña a na třetím místě se umístila populistická krajně pravicová strana Partido Cruzada Nacional (Národní strana křížové výpravy) Paraguaya „Paya“ Cubase Colomese (přezdívaného jak jinak než paraguayský Bolsonaro).
V krizí zmítané Argentině pak před říjnovými prezidentskými volbami stoupá krajně pravicový libertarián Javier Milei, který prosazuje dolarizaci tamní ekonomiky, je pro legalizace drog, a naopak proti potratům.
Vzestup pravice slibující „právo a pořádek“ lze podle serveru Americas Quarterly částečně vysvětlit obavami z kriminality, která je v prostoru Latinské Ameriky na vzestupu. V Chile, jež se dlouho pyšnilo statusem nejbezpečnějšího státu Latinské Ameriky, se počet vražd za poslední dekádu zdvojnásobil (pět vražd na 100 tisíc obyvatel). Ačkoli je stále výrazně nižší než v Kolumbii (26) nebo Brazílii (19), téma kriminality nabývá v zemi na významu. Zatímco v roce 2019 se zločinu obávalo 13 % Chilanů, dnes už je to polovina oslovených. Ti tohoto strašáka vidí jako důležitější výzvu než třeba důstojné penze či zdravotní péči.
