Moskva a Pchjongjang spolu ve středu uzavřely přelomovou dohodu o strategickém partnerství. Ta obsahuje i znepokojivou pasáž o společné obraně v případě napadení. K čemu se přesně obě země zavázaly? A půjdou snad Severokorejci bojovat po boku Rusů?
Takto velkolepé přivítání Putin a jeho ministři zřejmě dlouho nezažili. Ruské vlajky lemující hlavní třídu v Pchjongjangu, desítky tisíc vítajících příznivců v ulicích i velkolepý koncert, na němž zazněla legendární Kaťuša či slavná píseň prokremelského zpěváka Šamana „Vstanem“ v podaní severokorejských zpěváků.
To vše na počest ruského prezidenta, který do východoasijské diktatury zavítal s početnou delegací po dlouhých 24 letech, aby povýšil vzájemné vztahy na novou úroveň. To se zjevně povedlo. Oba lídři spolu ve středu podepsali nejsilnější strategické partnerství od dob studené války. V něm se mimo jiné zavázali ke vzájemné vojenské pomoci v případě, že se jedna ze zemí stane terčem útoku, a to v souladu Chartou OSN.
Pomoc Koreji za každou cenu?
Smlouvu, která má mít údajně „mírumilovný a výlučně obranný charakter“, Putin i Kim Čong-un označují za přelomovou. Nad tím, jak silný bezpečnostní závazek ve skutečnosti přináší, visí ale řada otazníků. Zatímco Pchjongjang nešetří silnými slovy a o dohodě hovoří jako o spojenectví, Moskva je v hodnocení o poznání opatrnější. Co víc, na rozdíl od Kimova režimu dosud ani nezveřejnila svou podobu dohody.
O to více otázek u analytiků vzbuzuje. Jihokorejský analytik Cheong Seong Chang z centra Sejong Institute pro AP News uvedl, že Rusko a Severní Korea právě obnovily svou vojenskou alianci z doby studené války, kdy KLDR podepsala obranný pakt s tehdejším Sovětským svazem. Vedle historické paralely ji Chang ještě připodobnil k aktuální Smlouvě o vzájemné obraně mezi USA a Jižní Koreou.
Jiní odborníci však takto silné spojenectví mezi Moskvou a Pchjongjangem nevidí. Kreml si totiž stanovil velmi omezené okolnosti, za nichž by svému východoasijskému sousedovi pomohl. Muselo by být jasné, že KLDR agresi nevyvolala, a útok by Rusko právně klasifikovalo jako válku.
Západ se obává, že Rusko výměnou za zbraně na Ukrajinu pomůže Severní Koreji dokončit ponorku schopnou odpálit jadernou raketu.
Znění smlouvy navíc není tím jediným ukazatelem vzájemných vazeb, upozorňuje analytik Soulského Institutu Asan Hyeogn Cha. Jako příklad udává přítomnost amerických vojáků v Jižní Koreji. Tím, že Washington rozmístil v zemi tisíce vojáků a s tamní armádou úzce spolupracuje, demonstruje celému světu sílu svého závazku vůči Soulu.
Rusko však podle odborníka svou základnu v KLDR nemá a neexistují dokonce ani žádné zavedené záznamy o společných aktivitách, jako jsou například například vojenská cvičení. „Jedná se spíše o vzkaz Západu, že země stojí bok po boku, než o nějaký seriózní závazek. Severní Koreu ani Rusko nikdo ani napadnout neplánuje,“ shrnul pro Voxpot politický geograf Libor Jelen.
Nervozita na Jihu
Jediné, v čem v tomto ohledu obě sankcionované země zatím čile spolupracují, jsou dodávky zbraní do Ruska. Štědrými vojenskými balíčky, v nichž nechybí munice ani balistické rakety, zásobuje režim Kim Čong-una Putinovu armádu už minimálně rok a půl a nevypadá to, že by se vzájemně výhodného obchodu jedna ze stran chtěla vzdát. Ba naopak. Přítomnost ministra obrany Andreje Bělousova i vicepremiéra dohlížejícího na zbrojní zakázky Denise Manturova v Putinově delegaci napovídá, že se v Pchjongjangu pravděpodobně jednalo i o dalších vojenských dodávkách.
A co na oplátku dostane KLDR? Moskva by za odměnu mohla třeba podpořit její jaderný a raketový program. Stanice NBC News ve středu s odkazem na americké zpravodajské služby uvedla, že Putin patrně poskytne Pchjongjangu výměnou za zbraně pro válku na Ukrajině technologie pro jaderné ponorky a balistické rakety.
Čtěte také: „S ruským lidem jsme v jednom zákopu.“ Severní Korea zřejmě vyšle na Ukrajinu svůj vojenský personál
Těmito kroky může pomoci Severní Koreji dokončit postavení její první ponorky schopné odpálit jadernou raketu. Obavy z takového vývoje rostou hlavně v sousední Jižní Koreji.
Ta si už pro jistotu stihla předvolat ruského velvyslance a vzkázat do světa, že možná přehodnotí své zamítavé stanovisko ohledně dodávek zbraní Ukrajině. Dosud přitom posílal Soul Kyjevu pouze humanitární pomoc.
V reakci na to ruský prezident při své návštěvě Vietnamu 20. června prohlásil, že zvažuje změny v jaderné doktríně. Zda by se mělo jednat o snížení prahu pro použití jaderných zbraní, stejně jako to, zda se jednalo o pouhou výstrahu, či skutečný záměr Kremlu, se ukáže až v následujících měsících.
