Poručíme tělu, dešti: Jak technologičtí giganti vydělávají na vašem zdraví

05Svět vidí jako mapu. Nejdřív zaznamenali každou ulici, kopec a dům, pak začali digitalizovat knihy a fotografie. Na datasety převedli dokonce i naše chování. Technologické monopoly mají díky chytrým zařízením čím dál více možností nás sondovat, a s tím roste jejich vliv. Hranice mezi digitálním zobrazováním a analogovou realitou – mezi mapou a skutečným územím – jsou stále tenčí.

Mapy neslouží jenom k tomu, aby popsaly svět a pomohly se v něm zorientovat. Kromě toho jej také přeměňují v něco, co se dá kontrolovat a řídit. Pokud si tohle uvědomíme, tak by nás snaha technologických firem neustále hledat nové oblasti ke zmapování neměla překvapit.

Zařízení jako Apple Watch jsou totiž první vlaštovkou širší snahy zmapovat život samotný. Když se v roce 2019 novináři zeptali ředitele Applu Tima Cooka na největší přínos jeho firmy lidstvu, odvětil, že bude „v oblasti zdraví“. Jeho odpověď by se přitom dala vztáhnout na celé Silicon Valley.

Expanze do světa zdravotnictví nabrala během pandemie na intenzitě. Nouzový stav ukázal nejen to, jak všudypřítomnou a zdánlivě nepostradatelnou roli hrají firmy jako Google, Apple, Facebook a Amazon v našich životech. Po letech skandálů a slyšení v americkém kongresu jim dal také šanci oživit zapomenutou altruistickou image tím, že se budou prezentovat jako bojovníci za novou a digitalizovanou zdravotní péči – tedy trh, ve kterém se podle odhadů už v roce 2025 bude točit 979 miliard dolarů.

Špičkové produkty a služby těchto společností tak kromě vylepšení veřejného (sebe)obrazu také upevní jejich moc v rámci takzvaného kapitalismu dohledu. Díky tomu budou schopni vytlačit konkurenci i z těch trhů, které jsou zatím jejich současnému byznysu na míle vzdálené. Protože jak ví každý geodet digitálního světa, suverénem se stává ten, kdo má nejlepší mapy.

Google I.: Poručíme větru, dešti a tělu

Jedním z nejsofistikovanějších hráčů v byznyse s mapováním zdraví je Alphabet, mateřská společnost Googlu. Ta zkoumá chytré kontaktní čočky, vyvíjí chirurgické roboty nebo vytrvale investuje do zdravotnických start-upů i zavedených firem. Skrze podnik DeepMind, který se zabývá umělou inteligencí, se snaží přijít s algoritmem na předpovídání vývoje nemocí, aby mohly kliniky lépe organizovat obsazování lůžek. Letos na jaře zase přišel s nástrojem, který za pomoci umělé inteligence diagnostikuje kožní problémy.

Tyto pokusy pochopitelně znamenají velké přísliby do budoucna. Zároveň si ale žádají obrovské množství dat o stávajících pacientech. Skrze partnerství s externími poskytovateli zdravotní péče se Google dostal k záznamům o milionech pacientů – často bez jejich vědomí. K získávání těchto dat má Alphabet dokonce celou dceřinou firmu s názvem Verily, která od roku 2015 provádí velké zdravotnické studie a slibuje „předesignovat budoucnost zdraví“.

K získávání dat o pacientech musely firmy dříve uzavírat drahá partnerství s poskytovateli zdravotní péče. Dnes se jím Alphabet stává sám.

Firma v roce 2017 spustila „Project Baseline“, který ve svých výzkumech sleduje nejen jednotlivé choroby (jako třeba cukrovku), ale také životní styl celých věkových skupin. V rámci studie započaté v roce 2018 Verily rozdalo deseti tisícům lidí takzvané výzkumné hodinky, které po dobu čtyř let měří jejich aktivity – od počtu kroků po kvalitu jejich spánku. Sledovaní musí navíc pravidelně vyplňovat dotazníky a podrobovat se klinickým testům na cokoliv – od očí po krev. Jak se píše na webu Projectu Baseline: „Zmapovali jsme svět. Teď pojďme zmapovat lidské zdraví.“

Ještě větší měřítko dostal projekt v době pandemie. Zatímco vláda USA váhala, Google a Verily se pustily do práce a vyvinuly webovou stránku, která pomáhala státům a městům s koordinací testování. Díky spolupráci s místními samosprávami firmy přeskočily byrokratické překážky a rychle otevřely testovací stanice. Jelikož jejich laboratoře dostaly certifikát na testování, mohly skenovat lidi třeba při takzvaném drive-in testování z automobilu. Od vypuknutí pandemie tato metoda expandovala do spousty vesnic a měst, takže podle interního reportu z letošního dubna Verily a Google otestovaly přes dva a půl milionu lidí.

Verily is part of the Sewer #Coronavirus Alert Network (SCAN), a collaboration of scientists conducting wastewater analysis to detect the spread of #OmicronVirus. @thehill reports ⬇️ https://t.co/SrM9kpsYdW

— Verily (@Verily) December 10, 2021

Z výsledků těchto testů pak Verily čerpalo, když se pustilo do vlastních studií o imunitním systému a rozložení protilátek v populaci. Konkrétně to probíhalo tak, že pozitivně testovaní na covid-19 dostali možnost „přispět k zásadnímu výzkumu“ probíhajícímu pod vedením „nadšeného výzkumného týmu“. Když si uvědomíme, že tuto formulaci uviděli lidé, kteří podstoupili testy díky investici Googlu zdarma, nelze se jejich souhlasu se zapojením do výzkumu divit.

Google II.: Pojištění s dohledem jako bonus

Ještě před lety musely firmy, které chtěly získat cenná data o pacientech, uzavírat drahá partnerství s poskytovateli zdravotní péče. Dnes se Alphabet takovým poskytovatelem sám stává. A využívá k tomu svoji novou infrastrukturu složenou z cloudových serverů, umělé inteligence a datasetů. To všechno slouží nejen k výzkumu, ale také k růstu vlastního byznysu.

Verily letos vstoupilo na trh s pojištěním a spustilo program „Zdraví v práci“, který dává firmám a institucím možnost „nepřetržitě testovat“ svoje zaměstnance na covid-19. Ti v aplikaci každý den odpoví na dotazník ohledně symptomů, což umožní jejich nadřízeným monitorovat jejich zdravotní stav. Mezi klienty programu patří třeba Alabamská univerzita nebo firma na samořídící auta Waymo a celkově se jej účastní přes 150 tisíc zaměstnanců.

Na společném rozhraní Applu a Googlu dnes běží v podstatě všechny národní trasovací aplikace (včetně české eRoušky).

Kromě mapovaní prostřednictvím Verily se Alphabet věnuje také „tradičnějšímu“ způsobu monitoringu za pomoci Google Maps. Korporace díky této aplikaci každých pár dní zveřejňuje report, který dává vládám informace o mobilitě populace. Zprávy vycházejí z anonymizovaných dat uživatelů chytrých telefonů, které se běžně využívají k zobrazení toho, jak rušná jsou zrovna místa jako bary nebo parky.

To ilustruje, jak snadno se může praktická služba poskytovaná firmou proměnit na administrativní nástroj. Zatímco běžným uživatelům se funkce jeví jako užitečná vychytávka, slouží také jako způsob legitimizace akumulace dat do rukou „dohledových kapitalistů“, kteří se snaží ovládnout nové území.

Apple: Navléknout si výzkum na zápěstí

Kalifornské technologické společnosti se ale nespokojí s pouhým analyzováním vzorců uskutečněného pohybu. Protože myslí o několik kroků dopředu, snaží se detekovat covid s předstihem. Za tímto účelem se loni v létě rozjela celá řada výzkumů na téma senzorických možností chytrých hodinek a fitness náramků. Uživatelé těchto zařízení se mohli stát „občanskými vědci“ tím, že darovali svoje osobní data o všem – od každodenních fyzických aktivit až po spánkové cykly.

Jedna z těchto studií se zaměřila pouze na Apple Watch. Výzkumníci zjistili, že zařízení může detekovat minimální změny v proměnlivosti tepu – možného znaku nakažení covidem – až sedm dní před projevením symptomů. „Tahle technologie nám umožňuje nejen sledovat a předvídat zdravotní výsledky, ale také zakročit včas a na dálku, což je zásadní během pandemie, která vyžaduje omezení kontaktů,“ říká spoluautor studie Zahi Fayad.

Podobné výzkumy se zaměřením na fyzickou aktivitu, spánek, nebo dokonce teplotu kůže provádí i renomované instituce jako Scripps Research nebo Stanfordská univerzita. Přímo ve spolupráci s Applem zase badatelé z Washingtonské univerzity zkoumají, nakolik lze onemocnění dýchacích cest jako covid-19 předvídat na základě tepu a množství kyslíku v krvi.

Na první pohled by se mohlo zdát, že podobné studie vzešly z covidové krize. V Silicon Valley přitom mají dlouhou historii. Uživatelé Apple Watch mohou už od roku 2019 využít aplikaci „Apple výzkum“, aby předali svoje data vybraným univerzitám, nemocnicím nebo organizacím jako WHO, jimž tak mají pomoct s novými vědeckými objevy. Odhalování intimních dat o svém těle tedy není prezentováno jako nevýhoda chytrých hodinek, ale jako součást spotřebitelské zkušenosti. To odpovídá poznatkům sociologa Nilse Zurawského, podle kterého sledování začíná připomínat takzvanou feature – tedy jednu z neodmyslitelných funkcí. To potvrzuje i reklamní slogan Applu: „Budoucnost zdravotnického výzkumu jste vy.“

Pro ty, kteří výzkumy Applu a Googlu v posledních letech sledovali, nebylo jejich společné rozhodnutí z dubna loňského roku žádným překvapením. Firmy oznámily, že spojí síly při tvorbě aplikace na trasování kontaktů, protože „nikdy nebyla důležitější chvíle ke spolupráci na vyřešení jednoho z nejzásadnějších světových problémů“.

Technologické monopoly nečekaly, až státy vytvoří vlastní aplikace, a vydaly se cestou přímé technokracie. Představily vlastní „komplexní řešení“ – patentované rozhraní, které umožňuje decentralizovanou anonymizovanou výměnu dat přes Bluetooth. Na tomto rozhraní dnes běží v podstatě všechny národní trasovací aplikace (do jejího vypnutí to platilo i pro českou eRoušku – pozn. překladatele). To, že dvě korporace vytvořily tak pevnou normu, které se v podstatě nelze vyhnout, ukazuje na výjimečný rys jejich autority – schopnost uchvátit „infrastrukturální moc“.

Čtěte také: Infrastrukturu virtuálního světa si rozparcelovali giganti. Jaká je budoucnost světa v cloudu?

Facebook I.: Neutrální aktér, nebo taky ne

Google s Applem ale nejsou jedinými členy technologické krizové jednotky. Pandemii si jako povolání do akce vyložil také Facebook a snaží se znovu vynalézt sám sebe jakožto záchranou mapovací službu. Kromě zřízení covid informačního centra v kanálu příspěvků a snahy o boj s dezinformacemi nabízel Facebook uživatelům společné dotazníky od Marylandské a Carnegie–Mellon univerzity, které díky nim vytvořily interaktivní mapu nahlašovaných symptomů.

Aby mohla správně fungovat, musí přes 50 tisíc respondentů denně odpovídat na to, jestli pociťují kašel nebo horečku, případně i stavy úzkosti či deprese. Facebook v tomto případě nemá přístup k datům z těchto dotazníků a snaží se zůstat v pozadí. Díky tomu se může sociální síť prezentovat jako neutrální infrastruktura pro mezilidské interakce. Rekonstruuje tak obraz, který je po skandálech s uživatelskými daty značně pošramocený.

Zápal do sbírání dat, typický pro kapitalismus dohledu, se dnes prezentuje jako altruistický počin.

Navzdory vytváření pasivního obrazu se Facebook nespokojil s rolí nezapojeného prostředníka. V duchu kalifornského étosu, který vidí příčinu všech problémů v nedostatku dat, se rozhodl rozšířit svoji „Mapu předvídající nemoci“, která byla spuštěna už v roce 2019 k trasování šíření cholery v Mosambiku.

S nově vzniklými nástroji jako „Mapy společné polohy“ nebo „Mapy pokrytí sítě“ Facebook sleduje, jak pohyb a sociální kontakty jeho uživatelů přispívají k šíření viru, případně nakolik efektivní jsou současná lockdownová opatření. To všechno zaobaleno do povědomě znějícího sloganu: „Data pro dobro.“ (Data for Good)

Facebook II.: Superschopnost, či superplacebo?

Mark Zuckerberg se také snaží využít krizi k tomu, aby přeměnil Facebook ze sociální sítě na výzkumnou. Vrcholem tohoto úsilí je spuštění „Datové sítě mobilita COVID-19“, kde hraje firma klíčovou roli. Facebooku se povedlo uzavřít partnerství s elitními americkými univerzitami (od Harvardu po Princeton) nebo nadací Billa a Melindy Gatesových. Cílem této „ne-farmaceutické intervence“ je využít data, která jsou v reálném čase shromažďována z aplikací jako třeba Facebook Messenger. Ty mají potom přispět k trasování šíření viru a vytvoření prediktivních modelů na předpovídání epidemického vývoje.

Ještě před pár měsíci přitom stejná data sloužila „pouze“ k rozpoznání vkusu uživatelů, předpovídání spotřebního chování a vhodnému zacílení reklam. Ale dnes – stejně jako v případě Googlu a jeho map – se zápal do sbírání dat typický pro kapitalismus dohledu prezentuje jako altruistický počin. To ilustrují třeba slova Marka Zuckerberga: „Svět v minulosti čelil pandemiím, ale tentokrát máme novou superschopnost: shromažďovat a sdílet data pro dobro.“

Důkazy o tom, jestli byla tato superschopnost užitečná, nebo šlo spíše o placebo, zatím ve většině případů neexistují. Aby ale náhodou někdo nepochyboval o jeho dobrých úmyslech, věnoval v únoru Facebook vládám a zdravotnickým organizacím reklamní prostor zdarma v hodnotě 120 milionů dolarů.

Firma tak evidentně nešetří silami ani výdaji, aby získala veřejnost na svoji stranu. Namísto ziskuchtivé marketingové platformy, která rozleptává demokracii a kvůli své monopolní povaze si zaslouží být rozbita, chce, abychom ji viděli jako pečující společnost s dobrými úmysly, která využívá data pro společné dobro.

Ve světle nedávných úniků dat je evidentní, že se firma snaží vyčistit svůj veřejný obraz a využívá k tomu období, kdy svět jeho pomocnou ruku zoufale potřebuje. Koneckonců v Silicon Valley dobře vědí, že jen máloco prodává lépe než sliby o zdravější a šťastnější budoucnosti.

Zaměstnanci Amazonu mohou být sledováni nejen během pracovní doby, ale také na nemocenské.

Amazon: (ne)zdravý ekosystém

Tak trochu zpoza velkolepých proklamací o nezištném mapování světa se vynořil další známý hráč, který operuje v průsečíku technologií a zdraví: Amazon. Ačkoliv se orientuje méně na výzkum a více na byznys, „globální samoobsluha“ ze Seattlu si během pandemie také začala budovat jméno v oblasti digitálního zdraví. Už v roce 2018 firma koupila online lékárnu PillPack, aby o dva roky později oznámila spuštění Amazon lékarny, služby pro léky na předpis. Budování pozice v odvětví, ve kterém se už dnes točí 900 miliard dolarů, se tak zdá být součástí dlouhodobé strategie.

Amazon nedávno zahájil na vlastních zaměstnancích v Seattlu beta testování tele-medicínské platformy Amazon Care, která by měla nabízet nepřetržitou zdravotní péči. Pracovníci firmy dostávají skrze chat nebo videohovor rady ohledně diagnóz a návštěvu doktora (nebo další telefonní konzultaci) si mohou domluvit rovnou u svého zaměstnavatele. Cílem je proměna lékařských vyšetření směrem k rychlejšímu a efektivnějšímu procesu, v němž neexistují čekárny a lékárny.

Korporace plánuje spustit projekt naplno v blízké budoucnosti, ale prozatím si v testovací fázi musí vystačit se svými lidmi. Ti tak mohou být sledováni nejen během pracovní doby, ale i na nemocenské. Amazon však tento monitoring rámuje jako nový terapeutický model, ve kterém je „zdravotní péče vystavěná okolo vás“.

Kromě služby Amazon Care společnost loni v létě představila i fitness náramek Amazon Halo, který má konkurovat současným lídrům trhu jako Apple Watch a Fitbit od Googlu. Ačkoliv by i Halo mělo umožnit účast ve výzkumech ohledně covidu, zařízení pracuje s umělou inteligencí schopnou zajistit novou dimenzi zdravotnické analýzy v postpandemické době.

Vedle standardního měření kroků, tepu a teploty využívá Halo 3D sken, který dokáže analyzovat tělesný tuk s dvakrát větší přesností než současné špičkové domácí váhy. Má to ale jeden háček. Uživatelé musejí nahrát svoji fotku v přiléhavém oblečení na cloud Amazonu, který za pomoci simulací vytvoří „úplnější obrázek“ o zdravotním stavu.

Dokonce i Washington Post, který vlastní Jeff Bezos (majitel a donedávna také CEO Amazonu), nazval Halo „nejinvazivnější technologií, jakou jsme kdy testovali“. Deník poukazoval především na funkci nahrávající řeč uživatelů, která díky „afektivním výpočtům“ vyvozuje závěry o emočním stavu člověka s náramkem, ale také o tom, jak ho vnímá okolí. Zněla uživatelka šťastně? Frustrovaně? Unaveně? Vystresovaně? Znuděně? Vyjádřila se přátelským, nebo pasivně agresivním tónem? Tohle všechno se nahrává a v reálném čase vyhodnocuje – údajně za účelem lepšího působení na ostatní lidi a posílení mentálního zdraví samotných uživatelů.

Amazon’s new health band is the most invasive tech we’ve ever tested #amazon #halo #healthcare #privacy #wearables https://t.co/lJNaYWntph

— Zurück zur Zukunft Podcast: Tech News & Biz Models (@zurueckzukunft) December 11, 2020

Amazon už dobře zná nákupní a streamovací preference svých zákazníků – dokonce i když zůstávají zavřeni doma. Ale během pandemie se firma rozhodla rozšířit svůj dohled na tělo a mysl svých klientů. Prostřednictvím Amazon lékárny, Amazon Care a Amazon Halo tak buduje nejen nový systém digitálního zdravotnictví, ale také komplexní ekosystém, v němž do všech aspektů života pronikají nástroje kapitalismu dohledu.

Čtěte také: Přichází technopolární svět: Jak digitální giganti změní globální řád

Zdravotnictví jako sociální sítě?

Google, Apple, Facebook a Amazon už dávno nefungují jako běžné korporace. Proměnily se v hustě protkané infrastrukturní sítě, které sbírají data o našem online chování, preferencích i vlastnostech. Na těchto sítích závisíme i ve fyzickém světě a agresivní expanze technologických gigantů do zdravotnictví to jenom podtrhuje. Pandemie tak posloužila jako urychlení již započatých procesů.

Skrze dceřiné firmy, výzkumné sítě, chytré hodinky nebo fitness náramky se tyto korporace pokoušejí stát kartografy našich končetin i celých životů. Při tom aplikují svůj model ekonomiky platforem, který je formou ekonomického imperialismu, k dosažení toho, čemu sociolog Paul Virilio říká „dobytí těla“. Reklamní video Verily nabízí divákům možnost „zapsat svoji značku do mapy lidského zdraví“. Ve skutečnosti ale tato věta vystihuje spíše snahu technologických gigantů.

Čtěte také: Budoucnost na dálku a pod dohledem. Jak virus pomohl gigantům plánujícím technologickou dystopii

V jejím rámci nejde pouze o rozšíření portfolia, větší zisky nebo vývoj služeb, na které žádné jiné firmy nemají dostatek peněz a dat. Kromě toho pozorujeme také rafinovanou snahu stát se „zdravotnickými giganty“ – tedy rozšířit byznys model postavený na těžbě dat a monopolních praktikách do oblasti zdravotní péče. Zatímco během covidové krize tradiční instituce selhávaly a v nemocnicích důsledkem dlouhodobého podfinancování chyběl personál, technologičtí giganti se mohli prezentovat jako chytří spasitelé, kteří jednají rychleji než stát – bez překážek demokratického rozhodování.

Díky své infrastrukturální moci byli schopni (jako třeba v případě trasování) nastavit rámec, uvnitř kterého pak musejí jednat političtí i sociální aktéři. Současně s tím prohlubovali svoje vlastní sondování jedinců i celých společností. Jejich úspěch v získávání veřejnosti na svoji stranu přitom nelze přičítat pouze povaze jejich zařízení. V době nejistoty totiž působí iluze přesnosti, kterou evokují tabulkami, grafy a daty, obzvlášť přitažlivě. Stejně lákavě zní i další slib – komplexní problém pandemie vyřešíme pouze technologiemi.

Co je rozumné, nebo dokonce nutné, snadno začne žít během pandemie vlastním životem. Z pohledu technologických gigantů není žádné množství nasbíraných dat dostatečné. Tyto firmy se budou snažit dál zdokonalit svoje mapy, zdravotnické služby nebo infrastrukturu, a tím systematizovat svoji vizi společnosti. V ní monopolistické digitální technologie prostupují tak hluboko do našich každodenních životů, že nelze rozeznat hranice mezi systémem a realitou – mezi mapou a fyzickým prostorem.

Koneckonců, kdo z nás dnes může říct, že nechodí po doporučených trasách a prozkoumaných stezkách chytrých zařízení a sociálních sítí? Používáme a potřebujeme je přece všichni.

Text vyšel původně v německém magazínu LuXemburg. Z anglické verze na webu Jacobinu jej přeložil David Scharf.