Saudskoarabští pohraničníci zabili mezi loňským březnem a letošním únorem stovky etiopských běženců. S odvoláním na očité svědky to tvrdí lidskoprávní organizace Human Rights Watch. Paradoxem je, že absolutní monarchie přitom usiluje o zlepšení svého obrazu ve světě.
„Opakovaně na nás stříleli, viděl jsem lidi umírat nepředstavitelně hrozným způsobem. Na místě zemřelo 30 lidí…“
Zpráva Human Rights Watch (HRW) přináší mnoho svědectví o zločinech saúdskoarabských ozbrojených sil střežících státní hranici. Střelba do žen i dětí z bezprostřední blízkosti není nic, před čím by se tyto jednotky zastavily.
Během některých incidentů se vojáci před zahájením palby migrantů dokonce ptali, do které části těla chtějí trefit. Útoků ručními zbraněmi či výbušninami nebyli ušetření ani ti, kteří byli v Saúdské Arábii propuštěni z detencí a chtěli se jen dostat přes hranici zpět do Jemenu.
Obraz Rijádu ve světě značně utrpěl jeho účastí na krvavém konfliktu v Jemenu, kde se měl dopouštět válečných zločinů.
Podle uvedené lidskoprávní neziskovky se tento absolutistický stát může dopouštět až zločinů proti lidskosti. Odborníci z HRW dokumentují zabíjení běženců již od počátku války v Jemenu, tedy od roku 2014. Násilnosti vůči etiopským utečencům jsou tedy v této oblasti systematické a nejspíš pokračují i v těchto dnech.
Východní cesta
Etiopané prchají ze své země ve velkých počtech zvláště po nedávném krvavém konfliktu mezi lety 2020 a 2022 v severním regionu Tigraj. Přestože boje před necelým rokem utichly, země se nachází v zoufalé ekonomické i politické situaci. Lidé ji opouštějí nejen proto, aby se vyhnuli chudobě a hladu, ale i kvůli politickému pronásledování autoritářským režimem.
Čtěte také: Zlom na Blízkém východě: Teherán a Rijád navazují diplomatické vztahy, v pozadí je Čína
Etiopané volí takzvanou východní cestu, což je jedna ze tří nejfrekventovanějších uprchlických tras. Vede z východní Afriky (Džibutsko) přes Rudé moře do jemenského Adenu a poté dále severně po Arabském poloostrově. Jen loni takto putovalo přibližně 150 tisíc lidí, z toho většinu tvořili Etiopané.
Podle islámské tradice uprchli v polovině sedmého století touto cestou, avšak opačným směrem, první muslimové před perzekucí ze strany vladařů v Mekce. Ti v té době ještě vyznávali jiná božstva. Křesťanské království, které se rozkládalo na území dnešní Etiopie a Eritreje, pak poskytlo azyl druhům proroka Muhammada. Saúdská monarchie, v níž se nacházejí hlavní svatyně spojené s počátky islámu, však i přes tuto historickou zkušenost nemá v úmyslu chovat se k Etiopanům jakkoli humánně, natož s vděkem.
Potvrzení důkazů
Už minulý rok v říjnu nařkla Organizace spojených národů vládu Saúdské Arábie ze systematického zabíjení běženců na jemenské hranici. Tenkrát experti OSN i HRW společně zdokumentovali 16 incidentů mezi lednem a dubnem roku 2022, při nichž mělo být saúdskými bezpečnostními silami zabito 430 migrantů a zraněno 650 (třetinu obětí tvoří ženy a sedm procent děti).
Příslušníci těchto jednotek se navíc podle reportů OSN i HRW dopouštějí celé řady dalších otřesných zločinů, včetně znásilňování a mučení. Saúdští představitelé tato obvinění jednoznačně odmítají a považují je za nepodložená. Na řešení tohoto problému pak chce údajně se Saúdskou Arábií spolupracovat přímo etiopská vláda.
Softpower Rijádu
Korunní princ a de facto lídr Saúdské Arábie Muhammad bin Salmán před několika roky odstartoval projekt, který má vylepšit image největší země Arabského poloostrova. Součástí tohoto plánu je diverzifikace ekonomiky a její přeměna z ryze rentiérského státu, což by mělo zároveň přitáhnout zahraniční investory.
Obraz Rijádu ve světě značně utrpěl jeho účastí na krvavém konfliktu v Jemenu, kde se podle mnohých lidskoprávních organizací dopouštěl válečných zločinů. Monarchii také značně poškodila brutální vražda novináře Džamála Chášukdžího, kterou podle vyšetřování CIA nařídil sám bin Salmán.
Saúdskoarabské otevírání se světu nemá bohužel nic společného s demokratizací a se zlepšováním žalostných lidskoprávních podmínek v zemi.
Nové snahy o napravení špatné reputace Saúdských Arabů v mezinárodním společenství zahrnují jak otevírání se světovému turismu, masivní dotace do sportu, tak i politická rozhodnutí. Těmi nejviditelnějšími jsou vstřícné kroky vůči jejich arcinepříteli Íránu a pomalé stahování se z války v Jemenu.
Sportovní a kulturní investice spadají pod vládní program s názvem Vize 2030. Již od roku 2019 hostila Saúdská Arábie několik závodů vozů Formule 1 a jedno boxerské klání těžkých vah.
Ovšem to nejzásadnější jsou nyní investice do fotbalu. Během letošního léta šokují fanoušky nejpopulárnějšího sportu planety bombastické přestupy velkých fotbalových hvězd do saúdské ligy. Vzhledem k tomu, že tamní soutěž byla ještě před pár lety ve světě absolutně neznámá a neměla valnou úroveň, působí tyto transfery značně megalomansky.
Čtěte také: Patří šampionát do Kataru? Na Blízkém východě je fotbal mnohem víc než sport
Saúdskoarabské otevírání se světu však nemá bohužel nic společného s demokratizací a se zlepšováním žalostných lidskoprávních podmínek uvnitř země. Nezisková organizace Reprive například tvrdí, že se pod vládou bin Salmána zdvojnásobil počet poprav.
Podle saúdské disidentky Líny al-Hazlúl, která byla obviněná z terorismu, uvězněná a následně také mučená, se v zemi sice uvolnily některé sociální svobody (například řízení aut pro ženy), avšak politické represe se naopak utužily.
Jakkoli se Království Saúdské Arábie snaží o lepší image ve světě, na skutečné změny to zatím ani náhodou nevypadá. Ještě tím spíše, když má korunní princ Muhammad bin Salmán v rukou více moci než předešlí vladaři.
