Politika

09. 11. 2024, 03:53

Povolební USA: Odmítnutá Kamala Harris a Bidenův most nikam

Matěj Schneider

Viceprezidentka Kamal Harris a prezident Joe Biden | Foto: Lev Radin/Shutterstock
Viceprezidentka Kamal Harris a prezident Joe Biden | Foto: Lev Radin/Shutterstock

Donald Trump se probojoval zpátky do Bílého domu. Co teď čeká Spojené státy, ale i obě dominantní americké politické strany?

Návrat Trumpa do Washingtonu vynáší do popředí celou řadu otázek ohledně toho, co bude následovat. Začněme ale nejdřív tím, co končí: Trumpovy soudní opletačky. 

Uplynulý rok a půl dominovaly americkému veřejnému životu spekulace, jestli jako exprezident půjde Trump do vězení, nebo bude alespoň platit horentní sumy kvůli svým přečinům ve sféře daní, podrývání volebních výsledků, nakládání s utajenými dokumenty, ale také porušování zákonů regulujících financování politických kampaní.

Některé případy smetly ze stolu soudy, jiné se dostaly do potíží přičiněním příslušných prokurátorů. Vše komplikovalo rozhodnutí federálního Nejvyššího soudu, který se rozhodl exprezidentovi přiřknout velmi široce pojatou imunitu i po odchodu z úřadu.

Trumpa teď bude chránit přímo výkon úřadu.

Výše uvedené je teď bezpředmětné, protože Trumpa bude chránit přímo výkon úřadu. Americká soudní moc totiž nemá ve zvyku stíhat úřadující prezidenty.

Například zvláštní vyšetřovatel ministerstva spravedlnosti Jack Smith už plánuje, jak oba svoje případy proti Trumpovi odložit k ledu. V newyorském finančním případu už sice došlo k rozsudku, ale soudce Juan Merchan je teď v prekérní situaci: může rozsudek zrušit, nebo odložit nástup trestu až do doby, kdy Trump nebude v úřadě.

To by však vytvářelo vlastní problémy. Je samozřejmě legitimní otázkou, zdali se 78letý Trump konce svého mandátu dožije, stejně jako to bylo předmětem obav u Joea Bidena.

„Nemyslíte si, že si soudce v takové situaci říká, že pokud bude pokračovat, vynese rozsudek, ale odloží ho na dobu po skončení funkčního období nově zvoleného prezidenta, že to téměř motivuje nebo povzbuzuje Trumpa, aby chtěl zůstat v úřadě déle?“ ptala se v Lawfare podcastu Anna Bower, editorka tohoto webu.

Naznačuje tak, že by dle ní Trump mohl mít motivaci neopustit v roce 2029 úřad, i když mu to nakazuje ústava.

Trump před volbami sliboval, že ihned po složení přísahy vyšetřovatele Smithe vyhodí. Podle zdrojů časopisu Newsweek ale Smith plánuje odstoupit dříve, než bude moct navrátivší se prezident svůj plán realizovat.

Personální změny na ministerstvech a federálních agenturách jsou velkou neznámou obecně. Trumpova volba senátora J. D. Vance jako jeho viceprezidenta by mohla značit radikálnější obrat oproti předchozímu exprezidentovu volebnímu období, kdy byl nucen se spoléhat z velké míry na starší, tradičnější republikánské kádry.

Čtěte také: Chce Trumpův viceprezident hodit Ukrajinu přes palubu? Jeho mentor na ni naopak dodává drony

Naopak první Trumpovo povolební personální rozhodnutí míří opačným směrem. Jako svou šéfku kanceláře v Bílém domě chce využít jednu z vedoucích postav svého kampaňového týmu Susie Wilis. Ta pracovala například už v týmech Ronalda Reagana a je osobnostně do značné míry Trumpovým protikladem – nevýřečná a systematická.

Velkou otázkou je, jak se Trump bude stavět ke kontroverznímu Project 2025. Soubor možných republikánských programů a reforem obsahuje také seznamy potenciálních úředníků do nové Trumpovy administrativy.

Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.

Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.

Matěj Schneider

Více článků od autora