Situace na Blízkém východě dále eskaluje. Izraelská armáda podnikla nálety na Bejrút i jižní Libanon, kde podle jejího vyjádření zasáhla okolo sta raketometů připravených okamžitě pálit. Ostřelování přišlo chvíli po kontroverzním sabotážním útoku s desítkami mrtvých a tisíci zraněnými, za kterým Izrael podle dosavadních indicií stojí.
Situaci v redakci sledujeme a text průběžně aktualizujeme.
„Jsme na počátku nové fáze války,“ konstatoval ve čtvrtek 19. září izraelský ministr obrany Yoav Gallant ke konfliktu v regionu.
Vyjádření přišlo chvíli poté, co oznámil, že izraelská armáda přesouvá své jednotky na sever země. A nedlouho po druhé vlně explozí komunikačních zařízení, které otřásly Libanonem a za kterými pravděpodobně stojí izraelské síly.
Čtěte také: Udělat to kdokoli jiný, následky jsou nedozírné, říká analytik o útoku v Libanonu
V noci ze čtvrtka na pátek přišel další útok, tentokrát letecký. Cílem izraelských raket byly kromě raketometů i sklad munice a zbraní a infrastruktura na jihu Libanonu. Podle zdrojů agentury Reuters z prostředí libanonské bezpečnosti šlo o největší bombardování od začátku konfliktu loni v říjnu.
V pátek potom Izrael uskutečnil další bombardování, tentokrát na předměstí Bejrútu. Podle agentury Reuters byl jeho terčem velitel pro operace Hizballáhu Ibrahim Aqil – zatím není jasné, zda útok přežil. Podle prvních odhadů libanonského ministerstva zdravotnictví zásah nepřežily tři osoby, zraněných je sedmnáct lidí.
Ještě před izraelskými nálety reagoval Hassan Nasrallah, lídr hnutí Hizballáh, na exploze pagerů a vysílaček. Slíbil „tvrdou odplatu a spravedlivý trest“ – tam, kde je Izrael očekává, i tam, kde nikoliv.
Plán rozšířit izraelské válečné cíle už začátkem týdne oznámil i premiér Benjamin Netanjahu. Novinkou je deklarovaný záměr navrátit Izraelce evakuované ze severu země kvůli raketovému ostřelování libanonským hnutím.
Existuje ještě diplomatické řešení?
Rakety si Izrael a Libanon vyměňují už od 8. října 2023. Hizballáh se zapojil do konfliktu poté, co brutální útok Hamásu následovalo krvavé izraelské tažení v Pásmu Gazy.
Izraelské útoky v Libanonu mají v současnosti necelých 700 mrtvých. Začátkem září, tedy před před explozemi z tohoto týdne, bylo evidováno 138 civilních obětí. Raketové útoky, kterými Hizballáh ostřeluje Izrael, si do začátku září vyžádalo přes 50 izraelských obětí – necelou polovinu z nich tvořilo příslušnictvo IDF.
Hrozba rozšíření konfliktu visí nad regionem už delší dobu, v posledních týdnech a měsících ale sílí. Spojené státy opět varovaly obě strany před „eskalací jakéhokoliv druhu“. Americký prezident Joe Biden navíc podle svých mluvčí stále věří, že existuje diplomatické řešení rostoucího napětí mezi Izraelem a Hizballáhem.
„Probíhá poměrně výrazná diplomatický ofenziva ze strany USA i evropských států. Nikdo nechce rozsáhlejší válku. Podle libanonských komentátorů jediným člověkem, kdo by o ni stál, je Netanjahu,“ popisoval už na začátku srpna v podcastu Puls Jan Daniel, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů.
Hizballáh, hnutí mnoha podob
Jen za posledních několik dní má konflikt desítky mrtvých a tisíce zraněných. Ubližovaly a zabíjely výbušniny ve vysílačkách a pagerech, které měli používat lidé napojení na hnutí Hizballáh. To některé státy včetně Česka označuje za teroristické.
Situace je však složitá – výzkumník Daniel připomíná, že Hizballáh prorůstá strukturou libanonského státu.
„Podobně jako řada jiných islamistických organizací hnutí kombinuje působení v různých oblastech. Má samozřejmě vojenskou složku, zároveň je to ale politická strana, která zasedá v libanonském parlamentu a vede i místní radnice,“ říká expert v podcastu.
Jde rovněž o náboženské hnutí s vlastní sítí mešit a náboženských vzdělávacích center. A zároveň je to i hnutí sociální, na které je napojená celá řada charitativních organizací i škol.
„Poskytuje veřejné služby, zdravotnictví, dotace nebo třeba stipendia pro lidi, kteří chtějí jít studovat. Součástí Hizballáhu je i odborné poradenství či kancelář zaměřená na městské plánování. Po válce v roce 2006 a libanonské občanské hnutí víceméně autonomně znovu vybudovalo velkou část jižního Bejrútu i Libanonu,“ vyjmenovává Jan Daniel.
A jak připomíná politolog Josef Kraus ve vlákně na síti X, sabotované pagery i vysílačky se tak mohly dostat do rukou lidí pracujících v civilních profesích, ne pouze k bojovníkům Hizballáhu.
