Kritici ve vtipu říkají, že Rusko mělo do roku 2022 druhou nejmocnější armádu na světě, po začátku invaze druhou nejmocnější armádu na Ukrajině a od ukrajinského útoku ke Kursku druhou nejmocnější armádu v Rusku. Teď začal Vladimir Putin snít o druhé největší armádě světa.
Rusko nedávno povolalo žoldáky z Afriky a na základě lukrativních kontraktů verbuje dobrovolníky. Vladimiru Putinovi to však stále nestačí a chce vybudovat druhou nejpočetnější armádu na světě.
16. září proto vládce Kremlu nařídil rozšíření pravidelné ruské armády o 180 tisíc vojáků, což by znamenalo, že v aktivní službě bude jeden a půl milionu lidí. Budoucí počet členů ruského vojska by pak měl být 2,38 milionu.
Od začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022 je to potřetí, co Putin rozšiřuje řady vojáků – předtím to bylo o 137 tisíc a 170 tisíc. Zároveň země v září a říjnu 2022 mobilizovala den po ohlášení anexe čtyř ukrajinských oblastí více než 300 tisíc mužů. Desítky tisíc potenciálních branců na to zareagovaly útěkem ze země.
Může jít o divadýlko, které má ostatní zastrašit.
Současné oznámení přichází v době, kdy ruské síly postupují na východní Ukrajině a zároveň se snaží vytlačit nepřátelské vojáky z Kurské oblasti v Rusku.
Výzkumnice Dara Massicot z think tanku Carnegie Endowment upozorňuje, že Putinem zamýšlené rozšíření velmi zatíží ruský rozpočet. „Vyžadovalo by značné investice do výroby nového vybavení, stejně jako výstavbu vojenské infrastruktury,“ píše Massicot.
Nutné podle ní bude i výrazné přeskupení ruské ekonomiky a trhu práce, kterému již nyní mužská pracovní síla schází. Doporučuje se proto dívat po opravdových důkazech náboru, protože jinak podle ní může jít pouze o „divadélko, které má ostatní zastrašit“.
Předseda výboru pro obranu dolní komory ruského parlamentu Andrej Kartapolov uvedl, že zvýšení počtu vojáků je součástí plánu reorganizace ozbrojených sil. Je to podle něj nutné kvůli chování „bývalých zahraničních partnerů“.
„Musíme například vytvořit nové struktury a vojenské jednotky na severozápadě země, protože Finsko vstoupilo do NATO,“ řekl ruskému parlamentnímu listu Parlamentskaja gazeta.
Mezinárodní institut pro strategická studia připomíná, že Rusko by při splnění plánu počtem aktivních vojáků přeskočilo Spojené státy a Indii a zařadilo se za Čínu, která má nyní v aktivní službě přes dva miliony vojáků.
Kdyby tisíc kulometů
Ruské snahy navyšovat počty vojáků i celkové vojenské výdaje jdou ruku v ruce s globálním trendem. Minulý rok dosáhly světové vojenské výdaje historických 2,443 miliard dolarů a oproti roku 2022 byl zaznamenán nejstrmější meziroční nárůst od roku 2009.
„Bezprecedentní nárůst vojenských výdajů je přímou reakcí na globální zhoršení míru a bezpečnosti,“ komentoval čísla Nan Tian ze Stockholm International Peace Research Institute.
Ruské výdaje se zvýšily o 24 procent odhadem na 109 miliard dolarů. To představuje 57procentní nárůst od roku 2014, kdy ruské síly anektovaly Krym.
Na Ukrajině představovaly vojenské výdaje 58 procent celkových vládních výdajů. Kyjev dal vloni na armádu 64,8 miliardy dolarů.
Nejštědřejší vůči svému vojsku zůstávají USA s 916 miliardami dolarů za minulý rok, což znamená nárůst o 2,3 procenta a 68 procent celkových vojenských výdajů NATO.
Podíl evropských zemí na výdajích Aliance ale roste a minulý rok už dosáhl 28 procent.
Druhá za Spojenými státy v utrácení je Čína. Na armádu vloni vyčlenila odhadem 296 miliard dolarů – o šest procent víc oproti roku 2022. Vyššími výdaji reagovaly další země regionu: Japonsko 50,2 miliardami a Tchaj-wan 16,6 miliardami dolarů.
Největší nárůst výdajů za posledních deset let zaznamenal kvůli napětí Blízký východ, kde si svou armádu nejdráž vydržuje Saúdská Arábie následovaná Izraelem.
