Český prezident Petr Pavel mluvil v rozhovoru pro Rádio Svoboda o probíhající ruské invazi na Ukrajinu. Postavení ruských občanů na Západě připodobnil k temné kapitole americké historie.
Český prezident Petr Pavel mluvil v rozhovoru pro Rádio Svoboda o probíhající ruské invazi na Ukrajinu. S novinářkou Natalií Sedletskou mluvil mimo jiné o tom, jak si myslí, že by se ve světle války měly západní země stavět k Ruským občanům na svém území. „Věřím, že – stejně jako v řadě minulých světových konfliktů – když probíhá válka, měla by být bezpečnostní opatření vůči Ruským občanům přísnější, než jaké jsou v běžných časech. Všichni Rusové, kteří žijí v západních zemích, by měli být monitorování daleko více než předtím, protože jsou občany země, která vede útočnou válku,“ soudí Pavel.
„Může mi těchto lidí být líto, ale zároveň když se podíváme na začátek druhé světové války, byli všichni Japonci žijící ve Spojených státech také pod režimem přísného dohledu. To je prostě cena za válku,“ dodal v zápětí. Po upřesňujícím dotazu Natalie Sedletské dodal, že zmíněným monitorováním myslí „přísný dohled bezpečnostních služeb“.
Czech President Petr Pavel said that Russian civilians living in the West should be monitored by security services.
Speaking to @radiosvoboda, he said "when World War II started, all Japanese population living in the United States was under a strict monitoring regime as well." pic.twitter.com/SCRqC6717I
— Radio Free Europe/Radio Liberty (@RFERL) June 15, 2023
Jeho přirovnání k situaci ve Spojených státech při vstupu této země do druhé světové války rychle vyvolalo mnoho zvednutých obočí. „Pavel bere USA jako takový nezpochybnitelný vzor, že mu jako návod slouží i ty nejtemnější stránky americké historie,“ glosoval výrok bývalý portugalský ministr pro evropské záležitosti a komentátor Bruno Maçães. „Lidi, když se něco dělo ve 40. letech 20. století, je to pravděpodobněji špatné, než dobré,“ ušklíbal se novinář Kevin Rothrock ze serveru Meduza. „Rozumím těm obavám, ale zrovna omezování práv Japonců v USA během války není vhodný příklad k následování. Je to spíše temná skvrna v americké historii, včetně Nejvyššího soudu USA, který posvětil internační tábory pro Japonce,“ připomínal soudce českého Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek.
Právě zmíněné internační tábory jsou totiž kontext, který z prezidentovy odpovědi vypadl. Po útoku na Pearl Harbor vydal tehdejší prezident Franklin Delano Roosevelt dekret, který umožňoval internaci osob, které dle vlády představovaly hrozbu pro národní bezpečnost. Důsledkem dekretu byly zřízeny internační tábory, do kterých bylo zavřeno přes 120 tisíc amerických obyvatel japonského původu – přibližně dvě třetiny z tohoto množství byly vyloženě občané Spojených států. Rozhodnutím se posléze zabýval i americký Nejvyšší soud, který na sklonku roku 1944 schválil opatření jako v souladu s americkou ústavou.
Otázka internačních táborů nicméně budila kontroverze ještě mnoho dekád po válce, přičemž především v 60. letech narostlo hnutí požadující nápravu pro internované. Postupně se také různých forem nápravy domohlo. V roce 1976 prezident Gerald Ford symbolicky dotyčný dekret zrušil a označil ho za „národní chybu“. V roce 1980 zřídil americký Kongres výbor, který měl opatření válečné internace přezkoumat. Ten posléze doporučil vyplatit reparaci ve výši 20 tisíc dolarů (při započítání inflace a v přepočtu na českou měnu se jedná asi o více než milion korun) každému internovanému, který ještě žil.
V roce 1988 pak dle tohoto doporučení Kongres prosadil zákon a prezident Ronald Reagan ho podepsal. „Žádný obnos peněz nenahradí ztracené roky. Takže to, co je na tomto zákoně nejdůležitější, se netýká majetku, ale cti. Protože zde přiznáváme pochybení, zde stvrzujeme naši oddanost rovnosti před zákonem,“ řekl při podpisové ceremonii Reagan.
„Můj otec říkal, že to bude trvat dlouho. A trvalo to dlouho. Byl jsem ale Reaganovým proslovem dojatý a také dojatý, že se to opravdu stalo,“ komentoval zpětně uzavření této kapitoly herec George Takei, který byl jako dítě s rodinou internován. Litoval jen, že se této omluvy nedožil jeho otec.
Redakce Voxpotu požádala Kancelář prezidenta republiky o reakci, v době publikace zatím hrad neodpověděl. V případě, že se vyjádří, článek aktualizujeme.
Aktualizace. Tisková mluvčí prezidenta, Markéta Řeháková, zaslala následující vyjádření:
Prezident mluvil v obecném kontextu o tom, jak je důležité mít přehled o činnosti skupin občanů země, která vede agresivní válku. Zejména, když se to týká agresora, který je aktivní v hybridní činnosti a využívá k šíření dezinformací a podvratným aktivitám vlastní občany. V takové situaci je povinností bezpečnostních služeb, aby příslušné aktivity monitorovaly a měly o nich přehled s cílem zajistit bezpečnost občanů vlastní země. Prezident tím rozhodně nemyslel zaměřit se paušálně na všechny ruské občany žijící v zahraničí. V žádném případě výrok prezidenta nesouvisí s internačními tábory pro Japonce v době druhé světové války, ani zaváděním podobných opatření. Tento narativ musíme jednoznačně odmítnout.
Prezident mluvil o tom, že Rusko vede agresivní válku proti suverénní zemi. Zároveň jeho nejvyšší představitelé vyhrožují zemím podporujícím napadenou Ukrajinu, včetně České republiky, odvetnými opatřeními vojenskou silou a dokonce i použitím jaderných zbraní. Navíc Rusko v naši zemi v nedávné minulosti spáchalo státem řízený teroristický čin ve Vrběticích s dalekosáhlými důsledky. Podstatná většina Rusů podporuje prezidenta Putina, agresi proti Ukrajině a dokonce i útoky proti civilním cílům. Za takové situace by bylo trestuhodným selháním vlastních bezpečnostních složek a ohrožením bezpečnosti vlastních občanů, kdyby tyto složky nevěnovaly zvýšenou pozornost ruské komunitě žijící v naši zemi. Přirozeně ne každému jednotlivci, ale možným rizikovým faktorům. V žádném případě neměl na mysli možnost internace nebo jakéhokoliv pronásledováni. Zmínka o japonských občanech v USA v době 2. sv. války zazněla v kontextu, že restriktivní bezpečnostní vůči občanům znepřátelené země nejsou ničím novým a byla již v minulosti uplatněna, i když mnohem tvrdším způsobem. Ani slovem nezaznělo, že by měla být následována.
