Německý kancléř Olaf Scholz se do země snaží nalákat kvalifikované zaměstnance ze třetích zemí. Současně stupňuje boj proti nelegální migraci. Podaří se mu kontroverzními kontrolami na hranicích rozdrolit Schengen?
Do německého města Flensburg, ležícího jen kousek od hranic s Dánskem, se nedávno za prací přistěhovala pětice Keňanů a Keňanek. Všechny čeká školení u jedné z tamních autobusových společností.
Do osmaosmdesátitisícového města v severním Německu se dostali na základě pilotního vládního projektu, nabízejícího potřebné pracovní kurzy, aby jejich absolventi naplnili volná místa na německém pracovním trhu.
Brzy tak za Keňany dorazí ještě další lidé z tého východoafrické země. Mezi nimi třeba zdravotnický personál nebo učitelé a učitelky.
„Nesmíme zapomínat, že o kvalifikované zaměstnance se vede boj. Po celém světě je poptávka po talentovaných a pilných lidech,“ komentoval projekt Claus Ruhe Madsen, ministr pro hospodářství, práci a dopravu ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko, kde leží i Flensburg.
V roce 2035 bude německé ekonomice chybět až sedm milionů pracovníků.
Pilotní projekt představila vláda jen krátce před podepsáním dohody s Keňou. Německý kancléř Olaz Scholz z SPD přivítal na návštěvě keňského prezidenta Williama Ruta a společně pak připojili své podpisy pod novou dohodu, která se dotýká především tématu migrace.
Největší ekonomika eurozóny na jejím základě umožní kvalifikovaným Keňanům snadněji přijíždět za prací – a na druhou stranu usnadní rychlejší repatriaci těch, kteří potřebná povolení nemají.
Téma migrace a všeho s ní souvisejícího je v Německu stále více slyšet. Protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD) nedávno vyhrála zemské volby v Durynsku, a to nehledě na skandály a opakované zlehčování zločinů nacismu z úst jejího tamního lídra Björna Höckea.
Zabodovala také v sousedním Sasku a už nadcházející neděli vyhlíží triumf v Braniborsku.
Čtěte také: Jsou AfD fašisté? Vítěz z Durynska ano, říká německý politolog
Kroky německého kancléře Scholze tak připomínají chůzi po napjatém laně. Na jednu stranu německá ekonomika potřebuje kvalifikovanou pracovní sílu, na druhou stranu je země naladěna stále více proti imigrantům.
Kancléř nedávno vystoupil, aby migrační bilanci své vlády obhájil. „Základem naší prosperity je, že budeme otevřeni světu,“ konstatoval a upozornil, že kvůli stárnoucí populaci se tamní ekonomika bez pracovníků ze třetích zemí jednoduše neobejde.
Německý ekonomický institut odhaduje, že německému pracovnímu trhu chybí až 573 tisíc zaměstnanců. A letošní ekonomický růst mohl být o jeden procentní bod vyšší, pokud by se hospodářství nepotýkalo s nedostatkem lidí. To je obrovské číslo – letos se očekává jen velmi nízký meziroční růst o 0,2 procenta.
(Ne)zvládneme to
Do budoucna problém spojený s nedostatkem pracovních sil ještě poroste. Odhaduje se, že v roce 2035 bude německé ekonomice chybět až sedm milionů pracovníků.
I proto hledá kancléř Scholz talentované zaměstnance za hranicemi. Na setkání s keňským prezidentem se nechal slyšet, že „nedostatek zaměstnanců tu bude léta a desetiletí“.
Berlín však nedodal žádné detaily, kolik lidí z Keni by nakonec mohlo za prací přijet. Mluvčí keňské prezidentské kanceláře podle CNN dříve sdělil, že by jich mohlo být až čtvrt milionu.
Nálady v němecé společnosti se však postupně mění i vůči těm, kdo do země legálně přišli za prací nebo získali azyl. Ty tam jsou doby, kdy velká část Němců věřila slovům někdejší kancléřky Angely Merkel „Wir schaffen das“, tedy „Zvládneme to“.
Německo v době nejsilnější migrační krize v letech 2015 až 2016 přijalo přes milion lidí, hlavně ze Sýrie. Nedávno tam pak před válkou uprchlo 1,2 milionu Ukrajinců.
Krajně pravicová AfD, ale také radikálně levicová Aliance Sahry Wagenknecht proto vyostřují rétoriku.
Klíčovou roli v posledních týdnech sehrál útok ve městě Solingen, kde na tamním festivalu zaútočil odmítnutý žadatel o azyl ze Sýrie. Zabil tři lidi a dalších pět zranil. Vyšlo také najevo, že měl být už loni deportován do Bulharska, tedy do první evropské země, kam přišel.
Útok, ke kterému se přihlásil Islámský stát, se pak promítl do předvolební kampaně před zemskými volbami v Sasku a Durynsku. Konkrétní kroky k omezení migrace se staly jedním z hlavních témat.
Čtěte také: Německo zpřísňuje kurz před volbami. Zaboduje krajní pravice?
Nejde ale jen o zmíněné dvě strany, pro které je boj proti migraci jedním z hlavních témat. V otázce výrazně přitvrdil i lídr opoziční CDU Friedrich Merz, který nedávno oznámil, že se v příštích volbách bude ucházet o post kancléře.
Okamžitě vyzval vládu, aby přestala přijímat běžence ze Sýrie a Afghánistánu a začala deportovat usvědčené zločince zpět do jejich zemí původu. Merz také volá po možnosti vyhlášení mimořádného stavu, pokud by ho situace vyžadovala.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
