Čtrnáctkrát „ano“, jednou „zdržel se“ – Rada bezpečnosti OSN přijala možná zásadní rezoluci pro situaci v Pásmu Gazy. Vyzývá v ní Hamás, aby schválil třífázový návrh amerického prezidenta Joea Bidena na příměří. Má ale potenciální mírová dohoda vůbec šanci?
Rada bezpečnosti OSN podpořila návrh na příměří, se kterým přišly Spojené státy. Proti nebyl ani jeden z patnácti členů orgánu, zdrželo se pouze Rusko.
Návrh, který americký prezident Biden představil na konci května, vytyčuje podmínky „úplného a kompletního“ příměří v Pásmu Gazy. Zajistit by ho mělo propuštění rukojmích, které drží Hamás, a navrácení ostatků těch, kteří přišli o život. A to výměnou za Palestince a Palestinky vězněné Izraelem.
Rada bezpečnosti se nyní stala zatím posledním výrazným hlasem mezinárodního společenství, který volá po přijetí třífázového plánu. Předtím tak učinila například Evropská unie i G7, skupina největších ekonomik světa.
Hamás i Izrael souhlasí, ale…
Bezmála jednohlasný apel Rady na Hamás ovšem ještě neznamená, že má návrh na příměří jistou budoucnost. Záleží nakonec nejen na palestinském radikálním hnutí, ale také na Izraeli.
Hamás ve svém prohlášení uvedl, že rozhodnutí Rady bezpečnosti vítá a je připravený s mediátory na nepřímých jednáních pracovat na jeho implementaci. Není z toho ovšem podle britského The Guardian jasné, zda tím pádem přijímá i samotný návrh na příměří. Skupina totiž rovněž zdůraznila, že bude pokračovat ve svém boji proti izraelské okupaci a usilovat o vytvoření „plně suverénního“ palestinského státu.
Ani postoj Izraele není jednoznačný. Oficiálně země, která již déle než osm měsíců vede vojenskou operaci v Gaze s desítkami tisíc obětí, s návrhem souhlasí. Nakonec – americký prezident Biden jej představil jako izraelský plán.
Premiér Benjamin Netanjahu nicméně nezastírá pochyby. Na začátku června prohlásil, že Izrael je stále odhodlán Hamás zničit. „Budeme pokračovat, dokud nebudou všichni rukojmí navráceni a vojenské i vládnoucí síly Hamásu zlikvidovány,“ uvedla k rezoluci vysoce postavená izraelská diplomatka Reut Shapir Ben-Naftaly působící v OSN.
„Znamená to, že se Izrael nebude účastnit nesmyslných a nekonečných jednání, která může Hamás jen využít k tomu, aby získal čas,“ nechala se slyšet zástupkyně Ben-Naftaly.
Co je ve hře?
Návrh, který nyní podpořila i Rada bezpečnosti, je rozdělený na tři části. V první fázi předpokládá šestitýdenní zastavení bojů a stažení Izraele z obydlených oblastí v Gaze.
Vysídlení Palestinci by se tak mohli vrátit do svých domovů a do Pásma by navíc proudila humanitární pomoc – okolo šesti set nákladních vozů denně.
Hamás by v této fázi propustil ženy i starší a zraněné osoby zajaté při brutálním útoku 7. října. A to výměnou za stovky palestinských vězňů držených v Izraeli.
Premiér se tak nyní musí spolehnout na přízeň ultranacionalistů ve vládní koalici. Ti ovšem příměří odmítají.
Druhá část plánu hovoří o propuštění zbývajících rukojmí z Gazy, a to včetně členstva izraelské armády. Ta by se rovněž stáhla z celého Pásma a podle Joea Bidena by v tomto momentě došlo – v ideálním případě – k trvalému zastavení bojů.
Třetí, finální fáze by znamenala zahájení obnovy Gazy s širokou mezinárodní podporou. Zároveň by byly do Izraele navráceny ostatky zabitých rukojmích.
V Izraeli poosmé
V pondělí, kdy došlo k hlasování Rady bezpečnosti OSN o rezoluci, se v Jeruzalémě setkal americký ministr zahraničí Antony Blinken s izraelským premiérem Netanjahuem. Samozřejmě nešlo o náhodu – šéfdiplomat pokračoval v americké snaze získat podporu Izraele pro návrh o příměří.
Od 7. října je to už Blinkenova osmá návštěva Izraele. A zatímco státní představitelé jednali, Izrael si vyměňoval střelbu s milicemi Hizballáhu na izraelsko-libanonské hranici.
Právě na to, aby se nerozhořel konflikt v dalších částech regionu, při rozhovorech s Netanjahuem americký ministr zahraničí apeloval. A nejen s ním – rozhovor vedl i s Abdalem Fattáhem Sísím, prezidentem Egypta a pro Hamás klíčovým mediátorem.
Čtěte také: V diskuzích o mírovém plánu lže buď Biden, Netanjahu, nebo oba dva
„Je nezbytné, aby existoval plán, který bude zahrnovat bezpečnost, správu a rekonstrukci,“ uvedl Blinken.
Zda tyto snahy přinesou do oblasti klid zbraní nebo i trvalý mír, není jasné. Pro Netanjahua jde totiž o otázku politického přežití. Jeho vládu i válečný kabinet v minulých dnech opustili Benny Gantz a Gadi Eisenkot, kteří odešli zpět do řad opozice.
Premiér se tak nyní musí spolehnout na přízeň ultranacionalistů ve vládní koalici. Ti ovšem příměří odmítají.
