Izraelská armáda zabila v Gaze od 7. října více než sto lidí při výkonu práce pro média. Nejnovější investigativa mezinárodního týmu Gaza Project ukazuje, že při zabíjení hrají zásadní roli drony. Útoky v Gaze ale představují pouze tu nejbrutálnější špičku ledovce ve vztahu Izraele k novinářům a novinářkám.
Záběry, které pořídil Abdallah al-Hajj, jste dost možná viděli. 34letý fotograf a novinář se totiž za pomocí svého malého dronu stal jedním z prvních, kdo zachytil obrovský rozsah destrukce, kterou v Gaze způsobila izraelská armáda (IDF).
Jeho fotografie využíval třeba Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA), ale přejímala je i celá řada médií z celého světa.
Když Abdallah jednoho únorového dne dokončil natáčení uprchlického tábora al-Shati na břehu Středozemního moře, chtěl si koupit jídlo.
„Sbalil jsem dron a vyrazil jsem směrem k rybářům. Ve chvíli, kdy jsem se ptal na cenu, mě trefili. Tři dny jsem byl potom v bezvědomí,“ vzpomíná reportér na svůj osudný den v nemocničním pokoji v katarském Dauhá. Lékaři mu museli amputovat obě nohy.
Jeho příběh je jedním z těch, které ověřil a zpracoval Gaza Project. Tedy mezinárodní konsorcium složené ze 13 médií, které mapuje útoky na novináře v Gaze.
V případě Abdallaha moc práce neměli – video zásahu na svých sociálních sítích zveřejnila sama izraelská armáda. Tiskové oddělení IDF na dotaz médií odpovědělo, že útok cílil na „teroristickou buňku, která používala dron“.
„Když se podíváte na konflikty po světě, obvykle máte v terénu mezinárodní média. Těm ale [do Gazy] nepovolili přístup, nebo musela být přidružena k jednotkám IDF,“ vysvětluje pro Forbidden Stories situaci v Pásmu Irene Khan, zvláštní zpravodajka OSN pro svobodu projevu.
Pokrývání reality v Gaze tak zbylo na místních novinářích a novinářkách. Lidé jako Abdallah se stali naprosto klíčovými spojkami mezi napadeným palestinským územím a zbytkem světa.
A tím pádem také velmi nepohodlnými osobami pro izraelskou armádu.
Zacíleni z dronu
Výbor na ochranu novinářů (CPJ) ve středu vydal zprávu, podle níž bylo od 7. října zabito 108 novinářů a novinářek – dvě v Izraeli, tři v Libanonu, všichni ostatní v Gaze.
CPJ přitom průběžně ověřuje a na seznamu ponechává pouze ty, kteří zemřeli při výkonu své práce. Ze seznamu takto například vyřadil dvě izraelské novinářky, které byly zabity při útoku Hamásu na festivalu Supernova, protože se jej účastnily jako běžné návštěvnice.
Zacílení na novináře se ještě podrobněji věnuje investigativa Gaza Project. Ta pomocí forenzních analýz zvuku z videí, veřejně dostupných zdrojů a celé řady svědectví zjistila, že 18 novinářů v Gaze bylo zabito nebo zraněno při útoku z dronů. Čtyři z nich na sobě měli modrou vestu s nápisem PRESS, univerzálním symbolem pro označování novinářů ve válečných zónách.
Drony přitom podle oslovených expertů v dnešní době disponují dostatečně vyspělou technikou na to, aby dokázaly identifikovat člověka.
„Už tehdy jsme se mohli dostat tak blízko, že jsme rozpoznali detaily na jejich oblečení. A rozlišení kamer se od té doby ještě hodně zlepšilo,“ vysvětluje Brandon Bryant, bývalý seržant amerického letectva, svou zkušenost s drony. Pracoval s nimi zkraje minulé dekády, tedy před více než 10 lety.
V době útoku už v nejbližším okolí nebyly žádné budovy, na které by mohl útok mířit – všechny se totiž zřítily při dřívějším bombardování.
Další experti na drony se pak shodují, že IDF má vojenské i technické kapacity na to, aby se při dronových útocích vyhnula civilním obětem, což ostatně prokázala už v minulosti. „Ale dnes k tomu chybí politická vůle. Ta si dnes naopak žádá strategii neúměrné odpovědi,“ shrnuje pro Gaza Project francouzský expert na vojenské technologie, jenž si přál zůstat v anonymitě.
Natáčel až do úplného konce
V polovině ledna vyšel čtyřčlenný novinářský tým na kopec v severní Gaze, aby našel lepší signál pro nahrání nabraných materiálů. Z oblasti přinášelo reportérstvo zprávy o právě propukajícím hladomoru.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
