Americké prezidentské primárky jsou v plném proudu. Joe Biden a Donald Trump jsou sice všeobecně neoblíbení, svým vlastním stranám ale naprosto dominují.
Ve Spojených státech nenajdete moc lidí, kteří by chtěli, aby letošní prezidentské volby zopakovaly souboj z roku 2020. Takřka každé velké americké médium v uplynulém roce ostatně publikovalo článek s nějakou variací titulku „Biden-Trump je odveta, kterou si nikdo nepřeje“.
V průzkumech z uplynulých let vycházelo, že si většina demokratů nepřeje, aby Biden znovu kandidoval. A podobnou nelibost ukazovaly i mezi republikány v případě Trumpa. Přesto ale mnoho lidí nečekalo, že z letošních primárek bude nějaký závratný souboj. Jak je to možné? Jejich oponenti jsou prostě ještě slabší. A aktuální primárkové výsledky to dvěma unikátními situacemi jasně ilustrují.
Kontumační vítězství
Na republikánské straně se zrovna konaly volby kandidáta do Bílého domu v Nevadě. Respektive: dojde tam na dvojí hlasování – v jednom z nich, v klasických primárkách, kandidovala jen republikánka Nikki Haley prakticky sama proti sobě. Donald Trump se jich tedy oficiálně neúčastnil.
Možná byste pak čekali, že bez exprezidenta jako deklarovaného oponenta Haley konečně poprvé alespoň někde vyhraje. Ale to se nestalo. V primárkovém klání, které proběhlo 6. února, totiž hlasující mohli uvést, že jim nevyhovuje „žádný z uvedených kandidátů“.
Jen těžko lze hledat lepší ilustraci pro absurditu letošních prezidentských voleb.
Příznivci Trumpa se rozhodli masově zaškrtávat právě tuto možnost – jako zástupnou volbu pro Trumpa.
Výsledky v tuto chvíli nejsou dopočítané, ale při 86 procentech sečtených hlasů vychází jako vítěz „žádný z uvedených kandidátů“ s necelými 63 procenty. S velkým odstupem za ním klopýtá Nikki Haley s necelými 31. Republikánce se prostě podařilo prohrát i s nepřítomným Trumpem.
Je to složitější
Proč ale v Nevadě republikáni pořádají výběr do voleb vlastně dvakrát? Situaci zkomplikoval tamní sněm, když v roce 2021 odhlasoval, že v tomto americkém státě budou primárky nově probíhat jinak. Dříve se tu totiž hlasovalo systémem takzvaných „caucuses“, tedy zjednodušeně řečeno dlouhých schůzí, během kterých se voliči navzájem přesvědčují o svých favoritech.
Po chaosu z minulého předvolebního období ale měla Nevada přejít k jednoduššímu systému, který se více blíží běžným volbám. To se ovšem nelíbilo frakci místních republikánů, a strana se tak rozhodla pro šalamounské řešení: uspořádá primárky novým způsobem tak, jak ji ukládá nový zákon. A kromě toho si ještě udělá vlastní staromilské „dlouhé schůze“.
V primárkách jako takových se hlasuje především o delegáty, kteří potom daného kandidáta zastupují na nominačním sjezdu strany, který se koná v létě. Republikáni však rozhodli, že delegáty určí výsledek nikoliv státem vyžadovaných primárek, ale právě staršího systému „caucuses“, který proběhne několik dní později.
Jednotliví kandidáti se pak roztřídili podle toho, kterou metodu preferují. Zatímco trumpovská frakce preferovala starší způsob, jeho jediná zbývající relevantní rivalka Nikki Haley kandiduje v státem nařízených primárkách. A právě kvůli tomu mohla republikánka prohrát „sama se sebou“.
Narychlo vpište Bidena
Analogická situace proběhla na sklonku ledna i u demokratů. Vedení strany a tým Joea Bidena se loni rozhodli měnit pořadí primárkových států tak, aby klání odstartovalo v pro Bidena silné Jižní Karolíně.
To se nelíbilo voličům v tradičně první Iowě a New Hampshire. Právě v druhém jmenovaném státě pak vše vyústilo v podivnou situaci, kdy si místní pobočka Demokratické strany uspořádala primárky na truc v původním datu. A naštvaný Biden v nich symbolicky odmítl kandidovat.
Čtěte také: Nikki Haley mohla být budoucnost republikánů, ale pak přišel Trump
Těsně před primárkami se ale Bidenův tým zjevně vyděsil z možnosti, že by museli čelit titulkům informující Američany o tom, že v New Hampshire vyhrál některý z prezidentových primárkových rivalů. Ani kongresman Dean Phillips, ani autorka Marriane Williamson sice nemají takřka žádné šance v ostatních primárkových státech, New Hampshire jim ale takhle skýtalo příležitost.
Bidenův tým se kvůli tomu rozhodl narychlo zahájit kampaň za to, aby Bidenovi příznivci v New Hampshire svého kandidáta dodatečně do hlasovacích lístků sami vpisovali (což zdejší pravidla umožňují). Přesně to se i stalo, a Biden proto navzdory absenci vlastní kampaně zvítězil s necelými 64 procenty oproti necelým 20 kongresmana Phillipse.
Jen těžko lze hledat lepší ilustraci pro absurditu letošních prezidentských voleb. Oba předpokládaní kandidáti mají slabé vnitrostranické oponenty i nominaci takřka jistě v hrsti. Otázkou ale zůstává, co se stane ve všeobecných volbách v listopadu. Většina Američanů totiž nemá ráda ani jednoho z nich.
