Elon Musk se pustil do války s brazilským státem. Kauza je dalším střípkem z mozaiky tříštění dříve globalizujícho internetu na menší územní celky svázané specifickými regionálními pravidly. Zároveň ukazuje, že ve věci vyvážení svobody projevu a regulace online prostoru stále kolektivně tápeme.
Internet už dávno není, co býval. Zatímco v 90. letech minulého století a první dekádě toho současného byly do globální sítě projektovány technooptimistické naděje, v desátých letech postupně začínají mizet.
Jedním z milníků byly autoritářské reakce na protesty takzvaného Arabského jara napříč Blízkým východem. Únik dat zprostředkovaný Edwardem Snowdenem, který doložil masivní rozsah amerického sledovacího aparátu také nepomohl. Šok a paranoia vyvolaná americkými prezidentskými volbami roku 2016 pak pro mnohé byla posledním stéblem.
„S internetem se něco pokazilo. Uvědomuje si to i Mark Zuckerberg,“ psal Noah Kulwin v roce 2018 pro New York Magazine v kontextu výpovědí šéfa Facebooku v americkém Kongresu o soukromí, dezinformacích a vlivu sociálních sítí na prezidentské volby.
Jisté je, že dříve značně decentralizovaná, hranice překračující síť, která se vyznačovala tvůrčím chaosem, se postupně proměnila v prostor vykolíkovaný několika masivními technologickými firmami na straně jedné a regulátory jednotlivých států na straně druhé. A obě strany se začaly dostávat stále častěji do křížku.
Zlomem byla blokace šíření článku o laptopu Huntera Bidena.
Nejnovějším příkladem je právě spor Elona Muska a jím vlastněné sociální sítě X (dříve Twitter) a brazilských soudů. O co přesně v něm jde?
Hlavním hybatelem je tu soudce brazilského Nejvyššího soudu Alexandre de Moraes. Ten na přelomu srpna a září nařídil zablokování X v zemi. Nejen to: uživatelům, kteří by se blokaci pokoušeli obcházet hrozí pokuty ve výši až 50 tisíc brazilských realů denně. To je v přepočtu přes 200 tisíc českých korun a v Brazílii více než polovina mediánových ročních příjmů.
Důvodem k blokaci je jednak neochota X cenzurovat hrstku vybraných účtů, které měly dle brazilského soudce šířit nebezpečné dezinformace. V širší rovinně pak brazilským úřadům vadí, že X v zemi odmítá právní zastoupení, což komplikuje jakékoliv snahy o regulaci.
Elon Musk v roce 2022 koupil síť tehdy ještě pod názvem Twitter dle svých slov proto, aby zvrátil nejen jím vnímaný odklon předchozího vedení sítě od široce pojaté svobody projevu. Velkým bodem zlomu byla kontroverzní blokace šíření článku amerického deníku New York Post o laptopu Huntera Bidena bezprostředně před prezidentskými volbami 2020.
Z tohoto úhlu pohledu je pochopitelné, že se Musk zdráhá vyhovět nařízení brazilských soudů. Nic však není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá.
Méně svobody než na papíře
Jakkoliv se Musk někdy sám rád označuje za „absolutistu“ svobody projevu, činy mluví hlasitěji než slova: v jiných zemích Muskova sociální síť s požadavky úřadů spolupracovala ochotněji, především v Turecku a Indii.
Čtěte také: Hájím svobodu slova, ale občas je paradoxně nejúčinnější nemluvit, říká Nadine Strossen
Přímo Musk několikrát komentoval celý problém daleko mírněji ve srovnání s rezolutními výroky o cenzuře.
„Svobodou projevu myslím prostě to, co odpovídá zákonu. Jsem proti cenzuře, která jde daleko za rámec zákona. Pokud lidé chtějí méně svobody projevu, ať požádají vládu, aby schválila příslušné zákony,“ psal Musk přímo na X.
Což se v jádru příliš neliší od přístupu předchozího vedení této sociální sítě. Ta celou svou existenci brousila po hraně vyhovování cenzorským zásahům jednotlivých států. Nejčastějším argumentem bylo, že je lepší v dané zemi setrvat v osekané podobě, než kdyby byla síť tamními úřady zablokována zcela.
Twitter pod předchozím vedením právě v Turecku cenzorským tlakům dlouhá léta odolával. Po Muskově nákupu se sociální síť podvolila s tím, že se chce vyvarovat turecké blokaci přístupu k celé službě. Tuhle zkušenost má v Turecku například YouTube a Wikipedie.
Politicky čím dál vyprofilovanějšímu Muskovi jsou bezpochyby současné vládnoucí garnitury v Indii a Turecku bližší než aktuální brazilská vláda.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
