V úterý oficiálně začala v lotyšské Rize stavba nejdelší železnice v Evropě, takzvané Rail Baltica. Ta má propojit pobaltské země a napojit je na evropskou železniční síť.
Symbol vyspělé železniční sítě, projekt století i návrat Pobaltí do evropské náruče. Taková přirovnání se snášejí na adresu grandiózního projektu na severovýchod od našich hranic. V Pobaltí se totiž začíná intenzivně stavět.
V úterý byl za přítomnosti evropských politických špiček v Rize položen základní kámen nejdelší železniční trati v Evropě.
Drahé, ale nutné
Takzvaná Rail Baltica bude měřit dlouhých 870 kilometrů a propojí všechny tři pobaltské země a jejich metropole. Následně pak naváže na trať do Varšavy a stane se tak součástí evropské železniční sítě.
A co víc, bude patřit i k těm nejrychlejším. Osobní vlaky se po kolejích projedou rychlostí až 249 kilometrů v hodině, ty nákladní pak maximálně 120 km. Z estonského Tallinnu se tak do litevského Vilniusu běžný cestující dostane za pouhé tři a půl hodiny, zatímco dnes jede autem i sedm hodin.
Tím však benefity nekončí. Trať myslí i na životní prostředí. Bude plně elektrifikovaná, žádné vypouštění emisí do vzduchu tedy nehrozí. Linka je rovněž plánovaná tak, aby se co nejvíce vyhýbala chráněným oblastem, a počítá dokonce na některých místech s vybudováním speciálních přechodů pro zvířata.
Česko se sice přímo na stavbě nepodílí, chce na dráhu ale jednou v budoucnu navázat svými rychlotratěmi.
Důrazem na bezpečnost, technologické provedení i šetrnost k životnímu prostředí se ovšem projekt na druhou stranu poněkud prodraží. Podle odhadů vyjde na osm miliard eur (cca 197 miliard korun).
„Není to jen priorita, je to nutnost,“ prohlásila v úterý v Rize evropská koordinátorka pro severomořsko-baltský koridor Catherine Trautmann a dodala, že trať je potřebná zejména pro hospodářský rozvoj a sblížení pobaltských zemí se zbytkem Evropy. Podobná vyjádření se ozývala i z úst dalších politiků.
Podle Francka Riestera, francouzského ministra zahraničního obchodu, přiblíží Rail Baltica Evropu k vizi silné, udržitelné a jednotné Unie. Ani on si slavnostní událost v Lotyšsku nenechal ujít.
Měl k tomu ostatně pádný důvod – na velkolepém projektu se podílí i francouzské firmy.
V Česku nejdřív do Ostravy
Kdy se tedy první cestující konečně po nové trati projedou? Tak rychle to zase nebude. Stavba je rozplánovaná do několika etap a podle plánů by měla dohromady vznikat deset let. Samotní Lotyši, přes jejichž území povede zhruba 265 kilometrů s 11 přechody pro zvířata, by rádi svůj úsek dokončili již do roku 2030. To Estonci hodlají „šlápnout na plyn“. Železniční trasu na svém teritoriu plánují dokončit do roku 2027. Jen letos chtějí vybudovat zhruba 50 kilometrů. Zda se jim ambiciózní harmonogram podaří naplnit, se teprve uvidí.
Jak ale naznačují slova estonského ministra pro klima Kristena Michala, baltská trasa představuje pro Tallinn prioritu. Slibuje si od ní zejména nové příležitosti pro ekonomiku, posílení bezpečnosti i snížení uhlíkové stopy. Věří totiž, že po uvedení do provozu dá velká část lidí přednost nové železnici před silniční dopravou.
Čtěte také: Odříznuté Pobaltí? Wagnerovci se pohybují u obávaného Suvalského průsmyku
Na výstavbě baltské železnice se podílí řada evropských firem i některé státy. Česká republika mezi ně však nepatří. Ministerstvo dopravy podle svého vyjádření pro Voxpot ale počítá s tím, že na ni navážou plánované vysokorychlostní tratě vedoucí do Wroclawi a Katowic. Na ně si však bude muset Česko ještě počkat. V tento moment zatím existují jen na papíře. Pokud ovšem půjde vše podle plánu, mohla by se podle slov Jakuba Bazgiera ze Správy železnic začít stavět první česká vysokorychlostní dráha v roce 2027, a to z Prosenic u Přerova do Ostravy-Svinova.
