V Evropské unii přibývá států, které se rozhodly vrátit k použití protipěchotních min. Všechny sousedí s Ruskem, které vnímají jako rostoucí hrozbu.
Návrat k protipěchotním minám a vyšší výdaje na zbrojení. Finsko, které ze všech členů NATO střeží vůbec nejdelší hranici s Ruskem (měří 1340 kilometrů), hledá cesty k posílení své bezpečnosti.
Helsinky se proto rozhodly opustit Ottawskou úmluvu zakazující použití, vyrábění nebo skladování protipěchotních min.
„Vystoupení z úmluvy nám umožní připravit se na změny bezpečnostního prostředí,“ prohlásil finský premiér Petteri Orpo. Doplnil, že Finsku nyní žádná bezprostřední hrozba nehrozí, avšak Rusko podle jeho slov představuje dlouhodobé nebezpečí pro celou Evropu.
„Finsko použije miny zodpovědně. Je to odstrašující prostředek, který potřebujeme,“ doplnila ministryně zemědělství a lesnictví Sari Essayah.
Ministerstvo obrany ve své zprávě napsalo, že miny jsou pro případnou obranu Finska vhodné, protože zpomalí postup útočníka a minimalizují ztráty obránce.
Rozhodnutí ještě musí projít finským parlamentem. Rozhodnutí vrátit se k minám má však širokou podporu vládních i opozičních stran, takže se očekává, že návrh projde bez problémů.
Podle premiéra také skandinávská země vydá na obranu dodatečné tři miliardy eur. Tím se obranné výdaje navýší z 2,41 procenta HDP v loňském roce na tři procenta HDP do roku 2029. 5,5milionové Finsko patří v rámci NATO mezi nováčky – do obranné aliance vstoupilo teprve v roce 2023.
K Ottawské úmluvě se země připojila v roce 2012, jako vůbec poslední člen Evropské unie. Následně zničila zásoby čítající přes jeden milion protipěchotních min.
Čtěte také: „Nepřibližujte se, miny.“ Jak Chorvatsko téměř 30 let po konci války pokračuje v odminování
V současnosti není Finsko jedinou zemí, která ohledně Ottawské úmluvy otáčí. Stejně postupuje Polsko i trojice pobaltských států Litva, Lotyšsko a Estonsko, které kvůli ruské hrozbě mění svou dlouhodobou bezpečnostní politiku.
„Vojenská hrozba pro členy NATO sousedící s Ruskem a Běloruskem výrazně vzrostla,“ napsali ministři obrany Polska a pobaltských států ve společném prohlášení.
„Rozhodnutím vysíláme jasný signál, že naše země jsou připraveny a použijí všechna nezbytná opatření k obraně,“ shodují se. Všechny čtyři země sdílí hranici s Ruskem, Polsko, Litva a Lotyšsko navíc se spojencem Moskvy: s Běloruskem.
Návrat k minám přichází ve chvíli, kdy se americký prezident Donald Trump pokouší vyjednat příměří ve válce na Ukrajině. Zmíněné státy se obávají, že v takovém případě by Rusko mohlo využít pauzy k dalšímu zbrojení.
„Polsko si nemůže nechat svázané ruce,“ komentoval rozhodnutí polský místopředseda vlády Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.
Premiér Donald Tusk navíc informoval, že Polsko by časem mohlo vystoupit také z Dublinské úmluvy o zákazu kazetové munice.
Proti podobným krokům vystupuje organizace Amnesty International a další lidskoprávní organizace. Varují před rizikem, které dotčené zbraně představují zejména pro civilisty – navíc i dlouhá léta po skončení války.
