Průzkumy spíše věří liberálům. Vše, co potřebujete vědět k volbám v Polsku

„Prodal by i Baltské moře a Tatry. Musíme Tuskovi říct ‚ne‘, a pokud to nepochopí, řekneme mu to znovu německy,“ opřel se nedávno předseda vlády Mateusz Morawiecki do hlavního opozičního lídra Donalda Tuska s uštěpačnou poznámkou odkazující k jeho údajnému spojenectví s Němci.

Premiérovy ostré narážky, stupňující se verbální útoky i zneužívání závažných témat jako války na Ukrajině či migrační krize svědčí o jediném: Vyhrocená předvolební kampaň spěje pomalu ale jistě do velkého nedělního finále.

Čtěte také: Kaczyński vs. Tusk: Volební lídři se na dálku utkali v polském Podkarpatí

Bude Polsko pokračovat v cestě stále silnějšího utahování šroubků demokracie, kterou v posledních osmi letech poctivě vyšlapal předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński? Nebo tentokrát dostane zelenou proevropská liberální opozice? Ještě než se otevřou volební místnosti, přinášíme stručný přehled těch nejzásadnějších odpovědí, se kterými se v politické situaci našich severních sousedů rychle zorientujete.

Kdy volby proběhnou?

Hlasování se uskuteční v neděli 15. října. Volební místnosti budou otevřené od sedmé hodiny ranní do deváté večer. Poté bude následovat několik napínavých dní a nocí, kdy se bude sčítat. Na oficiální výsledky se tak můžeme těšit až zhruba na konci příštího týdne. První exit polly, jež se v minulosti ukázaly jako poměrně přesné, nám ale leccos prozradí už v pondělí.

Jaké zástupce si Poláci v neděli zvolí?

Polští občané tentokrát budou volit své zástupce do obou komor parlamentu. Do Sejmu, dolní komory čítající 460 křesel, se volí poměrným systémem. K tomu, aby strana překročila práh parlamentu, musí získat minimálně 5 %. V případě koalice se hranice zvedá na 8 %.

Senátoři, jichž v horní komoře zasedá rovných sto, se volí relativním většinovým systémem – kandidát, který obdrží nejvyšší počet hlasů v obvodu, tak získává křeslo v Senátu.

Aby toho nebylo málo, kromě parlamentních voleb budou severní sousedé v neděli rovněž odpovídat v referendu na otázky týkající se migrační politiky. Nápad pořádat referendum souběžně s volbami vzešel z dílny vládnoucí strany, která si tímto aktem chce zajistit větší podporu u voličů.

Kdo jsou klíčoví hráči? O co jim jde?

Průzkumy naznačují, že by se do Sejmu mohlo dostat pět politických subjektů. Klíčový boj mezi sebou ale svedou dva bloky: konzervativci vedení stranou Právo a spravedlnost, a liberální proevropské křídlo, jemuž pro změnu dominuje takzvaná Občanská koalice Donalda Tuska. A hraje se opravdu o hodně. Obdrží-li konzervativci dostatek mandátů k sestavení kabinetu, mohou se těšit na své v řadě již třetí volební období u moci. V něm podle kritiků Kaczyńského strana dokončí všechny sporné reformy, které od roku 2015 postupně implementovala.

Nejkontroverznější zásahy, kvůli nimž je dodnes Varšava ve sporu s Bruselem, se dotýkají zejména soudnictví a politizace veřejnoprávních médií. Ostatně sám duchovní guru PiS Jaroslaw Kaczyński už stihl avizovat, že plánuje další omezení pravomoci soudců. K tomu chce také okleštit možnosti nejvyššího soudu přezkoumávat vládní kroky.

Tento vývoj chce zvrátit Občanská koalice, která naopak slibuje očištění justice od zásahů PiS, ochranu demokratických institucí a návrat země na proevropskou cestu.  Jak nyní naznačují průzkumy, konzervativcům ani liberálům nebude první místo k sestavení vlády zřejmě stačit. Rozhodující proto budou podobně jako v případě Slovenska menší subjekty a jejich potenciální podpora větším stranám. Tady se mírné výhodě těší liberálové. Zatímco s nimi by do povolební koalice eventuálně šly i další uskupení jako Nová levice či Třetí cesta, PiS by se v tomto ohledu mohl spoléhat jen na nejistou podporu od krajně pravicové Konfederace.

Proč jsou volby zásadní v evropském kontextu?

K Polsku se v následujících dnech budou upírat zraky celé Evropy. Varšava se čím dál více staví do role regionálního lídra „východního křídla“ EU a její vliv na dění na kontinentě se stále umocňuje. Na jedné straně si sice Polsko vydobylo větší respekt západních států svých nekompromisním přístupem vůči ruské agresi na Ukrajině, na té druhé je soustavně obviňováno Bruselem z podkopávání demokratických standardů.

Čtěte také: Poláci na nohou! Kráčí náš severní soused k autoritářství?

Podobně vyostřenými vztahy s Unií se může pyšnit i Maďarsko a je otázkou, zda se do klubu „potížistů“ brzy nepřidá i Slovensko v čele s Robertem Ficem. Pokud se tedy moci v Polsku opět ujme PiS, posílí se tak v rámci Unie ještě více křídlo „bojovníků“ proti liberální demokracii, kteří budou patrně nadále zkoušet hranice toho, co je ještě Brusel schopen tolerovat.

Má se bát Ukrajina?

Hlasování bude se zatajeným dechem sledovat i Kyjev. Právě jeho vztahy s Varšavou se nacházejí kvůli zákazu dovozu ukrajinského obilí v posledních týdnech na bodu mrazu. Polská vláda se navíc nechala slyšet, že se nyní místo dodávání zbraní do sousední země bude soustředit na potřeby vlastní armády. Navzdory tomu nadále proudí na Ukrajinu přes Polsko zahraniční vojenské balíčky, a dokonce i zakázky řady polských zbrojařských firem. Kyjev zřejmě může zůstat v klidu i s ohledem na vojenskou podporu v budoucnu.

Napříč celým politickým spektrem totiž panuje pevný konsenzus na tom, že je třeba napadené zemi před ruskou agresí pomáhat. Proti tomuto postoji dokonce neprotestuje ani krajně pravicová Konfederace, která se jinak nezdráhá rozdmýchávat protiukrajinské nálady především v otázce válečných uprchlíků v Polsku a jejich finanční podpory.

Co říkají předvolební průzkumy?

Předvolební průzkumy sice dlouhodobě předpovídají vítězství vládnoucí PiS, ale současně naznačují její lehce klesající podporu. Podobnou trajektorii rovněž opakuje krajně pravicová Konfederace, která se ještě na počátku září mohla chlubit třetím místem v žebříčcích. Na konci minulého měsíce ale spadla až na pátou příčku. Velmi mírně si naopak za poslední čtyři týdny polepšily uskupení Třetí cesta a Nová levice. Stabilní podporu pak agentury přisuzují Občanské koalici.

Ta by podle jedné z posledních sondáží dokonce sestavila pohodlnou většinu. Průzkum agentury Pollster vypracovaný ve dnech 6.–⁠7. října přisuzuje liberálnímu křídlu – Občanské koalici (30 %), Třetí cestě (11,76 %) a Nové levici (8,23 %) – dohromady zisk 234 mandátů, který postačuje na sestavení vlády. PiS sice v žebříčku obsadila první místo s výsledkem 34,34 % hlasů, většinu by však nevytvořila ani ve spojení s Konfederací.

Jaké jsou varianty povolební spolupráce?

1) Vítězství konzervativního bloku: vládní kabinet se podaří vytvořit Právu a spravedlnosti za tiché podpory Konfederace.

2) Liberální většina: Koalici sestaví tři opoziční subjekty v čele s Občanskou koalicí. Tento vývoj do velké míry závisí na tom, zda se koalice Třetí cesta přehoupne přes osmiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sejmu. Některé průzkumy jí přisuzují téměř 12 %, podle jiných však malá koalice zatím nebezpečně osciluje okolo volební klauzule nutné pro vstup do parlamentu.

3) Pat: Většinu nezíská ani jeden blok. Podle analytika Michala Lebdušky je tato varianta ovšem nejméně pravděpodobná.

Představení hlavním subjektů, které se podle průzkumů dostanou do parlamentu:

Právo a spravedlnost (PiS) (Sjednocená pravice):

• Lídr Jaroslaw Kaczyński
• Národně-konzervativní strana

Strana PiS, na jejíž kandidátce se tento rok ucházejí o mandáty i členové dalších podobně smýšlejících pravicových subjektů, je stálicí na polské politické scéně již více jak 22 let. Od roku 2015 pak stojí její zástupci kontinuálně u moci. Z jejích řad vzešel i současný prezident Andrzej Duda. Strana do velké míry ideologicky stojí na svém spoluzakladateli Jaroslawu Kaczynském, jenž je posledních osm let považován za nejmocnějšího muže Polska. PiS se hlásí k polskému tradicionalismu a katolictví.

Odmítá liberalizaci umělých potratů, měkkých drog, eutanázii či registrovaná partnerství. Klade naopak důraz na silnou roli státu a sociální politiku. V dalším volebním období se zavázala ke zvyšování sociálních dávek.

Občanská koalice:

• Lídr: Donald Tusk
• Středopravicová centristická koalice

Sestává z několika uskupení okolo dominantní Občanské platformy, která zemi vládla v letech 2007–2015. Nyní se staví do role hlavního rivala a vyzyvatele vládnoucí strany PiS. V případě svého vítězství chce zrušit všechny sporné změny v justici, které iniciovali konzervativci. Jedním z cílů je rovněž narovnat pošramocené vztahy nejen s Bruselem, ale i Berlínem, vůči němuž se PiS ostře rétoricky vymezovala. V případě svého úspěchu chce dosáhnout liberalizace interrupcí a prosadit druhou valorizaci důchodů, pokud inflace přesáhne pět procent.

Konfederace, svoboda a nezávislost:

• Spolupředsedové Krzysztof Bosak a Slawomir Mentzen
• Krajně pravicová populistická strana

„Nechceme Židy, homosexuály, potraty, daně ani Evropskou unii,“ prohlásil jeden z lídrů koalice Slawomir Mentzen před příznivci v roce 2019 a svým výčtem do velké míry definoval hlavní myšlenky strany.

Konfederace prosazuje tvrdý postoj vůči Bruselu a nekompromisní politiku v otázce ilegální migrace. Mnozí její členové jsou rovněž proslulí svou antifeministickou a xenofobní rétorikou. Nezřídka se z jejích řad ozývají dokonce antisemitské komentáře. Oproti vládnoucí straně Právo a spravedlnost však hájí ekonomický liberalismus, snižování daní a vládních výdajů.

Čtěte také: Církev v Polsku po skandálech ztrácí své „ovečky“, krize však může být šancí pro její obrodu

Třetí cesta

• Lídři: Szymon Hołownia, Władysław Kosiniak-Kamysz
• Umírněná konzervativní křesťansko-demokratická koalice

Jedná se o koalici Polské lidové strany a Centra pro Polsko. Hlavním cílem uskupení je poskytnout alternativu ke dvěma hlavním politických stranám, tedy PiS a Občanské platformě. Vzhledem k tomu, že se koalice hlásí k myšlenkám agrarismu a umírněného konzervatismu, cílí především na voliče PiS, pro něž se už současná vládnoucí strana stala příliš radikální. Vedle tradiční křesťansko-demokratické ideologie též prosazuje větší akcent na zelenou politiku.

Nová levice

• Spolupředsedové: Włodzimierz Czarzasty, Robert Biedroń
• Sociálně-demokratická strana

Vznikla v roce 2021 sloučením několika levicových proudů. Její ideologie v lecčem představuje úplný opak toho, co prosazuje vládnoucí PiS. Zástupci kandidátky se staví otevřeně ke stejnopohlavním sňatkům, liberalizaci umělých potratů či genderovým kvótám. Nepodporují naopak úsporná opaření a zavedli by zvýšení daně z příjmu. Chtějí se rovněž více zabývat otázkami ekologie. V oblasti zahraniční politiky jsou pro hlubší integraci v rámci EU.