Historicky nejdelší telefonát mezi prezidenty USA a Ruska trval přes devadesát minut. Hovor proběhl týden poté, co se setkaly delegace Ukrajiny a Spojených států v saúdskoarabské Džiddě a dohodly se na cestě k třicetidennímu příměří. Co v telefonátu zaznělo?
Donald Trump před telefonátem prohlásil, že se oba vůdci budou bavit o územích otázkách a také o blíže nespecifikované elektrárně poblíž fronty. Tou zřejmě myslel Záporožskou jadernou elektrárnu, která je největší jaderkou v Evropě a od začátku invaze v roce 2022 v její blízkosti probíhají nebezpečné boje.
Moskva před hovorem oznámila, že se chce bavit například o možnosti společné těžby vzácných zemin s americkými společnostmi. Kreml tak pokračuje ve snaze odklonit jednání od otázek týkajících se bojů a zaměřit se na budoucí ekonomickou spolupráci se Spojenými státy.
Po skončení telefonátu vydal Kreml prohlášení, podle kterého dojde následující den k výměně 175 ruských vězňů za stejný počet ukrajinských.
Vladimir Putin měl zároveň souhlasit s Trumpovým návrhem na „vzájemné odmítnutí úderů stran konfliktu na zařízení energetické infrastruktury po dobu třiceti dnů“. Ruský prezident měl dát ještě během telefonátu příslušný rozkaz své armádě.
Podle tiskové zprávy Kremlu zdůraznil Putin nezbytnost „zohlednit bezpodmínečnou nutnost odstranění hlavních příčin krize a legitimních bezpečnostních zájmů Ruska.“
Tuto formulaci používá dlouhodobě k odmítnutí členství Ukrajiny v západních bezpečnostních strukturách a jejímu vyzbrojení – a vysvětluje tím dlouhodobě i agresi své země vůči Ukrajině.
Putinovým postojům odpovídá i během hovoru komunikovaný požadavek na ukončení ukrajinské mobilizace a dozbrojování tamní armády. „Bylo zdůrazněno, že klíčovou podmínkou pro zabránění eskalace konfliktu a snahu o jeho řešení politickými a diplomatickými prostředky by mělo být úplné zastavení zahraniční vojenské pomoci a poskytování zpravodajských informací Kyjevu,“ stojí ve zprávě Kremlu.
Ten zároveň obvinil Kyjev z nedostatečné angažovanosti ve snaze dosáhnout míru.
Požadavek je v přímém rozporu se snahou Kyjeva zajistit své zemi bezpečnostní garance tváří v tvář jedenáct let trvající Ruskem vedené válce. Právě požadavek na bezpečnostní garance byl hlavní příčinou eskalace při jednání Volodymyra Zelenského s Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Z ruské komunikace není zřejmé, že by Rusko přistoupilo na jakékoli ústupky z jeho dlouhodobě komunikovaných pozic. Putinovou odpovědí na Trumpův požadavek na humánní zacházení s ukrajinskými vojáky bojujícími v Kurské oblasti bylo podle vyjádření Kremlu zopakování podmínky, že se ukrajinští vojáci nejdřív musí vzdát.
I když nepadla zmínka o žádných krocích, které by mohly reálně k příměří vést, Donald Trump po telefonátu na své síti Truth Social napsal, jak s Vladimirem Putinem došli k porozumění, že „budeme rychle pracovat na plném klidu zbraní a nakonec ukončíme tuhle velmi hroznou válku mezi Ruskem a Ukrajinou.“
Trump měl podpořit Putinův návrh na uspořádání hokejových zápasů mezi hráči NHL a ruské KHL.
Mezi USA a Ruskem mají podle vyjádření obou stran vzniknout pro další jednání expertní skupiny. Spojené státy naproti tomu pokračují v ukončování izolace Ruska.
Donald Trump měl například podpořit Putinův návrh na uspořádání hokejových zápasů mezi hráči NHL a ruské KHL. Dále mělo dojít k dohodě, že oba prezidenti zůstanou ohledně klíčových otázek v kontaktu.
Představitelé Ukrajiny v posledním týdnu komunikovali, že ruský prezident bude po schůzce USA a Ukrajiny nucen jasně ukázat, jestli chce, nebo nechce mír. „Druhou možností je přistoupit na podmínky, které jsou ale pro Rusy nepřijatelné. Tohle je dobrá past na Putina,“ řekl minulý týden v rozhovoru s Voxpotem Zelenského poradce Mychajlo Podoljak.
Čtěte také: Příměří je past na Putina, Rusko bez války nemůže existovat, říká klíčový muž Zelenského
Oproti tomuto očekávání lze soudit, že se Putinovi daří držet vůči USA pozici, kdy verbálně souhlasí s nutností příměří, ale jeho kroky a podmínky pro jednání ukazují, že v blízké době příměří nenastane.
Přestože se však Trumpovi podle dosavadních informací nepodařilo Putina přimět k žádnému zásadnímu ústupku z jeho dlouhodobých pozic, mluvčí Bílého domu ještě během telefonátu oznámila, že rozhovory „probíhají dobře“.
