Napříč ruskými městy lidé protestují proti válce. Odmítají ji i celebrity a sportovci. Bylo by však naivní se domnívat, že to na svrhnutí Putinova režimu stačí. Stát potlačuje demonstrace násilím a cenzuruje nezávislá média. Zahraniční novináři odjíždějí ze země a postupně se Rusko stále více izoluje od okolního světa. Takto nyní Putin bojuje i doma.
Co mají společného papež, Apple a pornoherečky i pornoherci? To není začátek vtipu, ale realita posledních dní. A všichni mají jedno sdělení. Nejprve vystoupila hlava římskokatolické církve, která vyzývala k ukončení bojů. „Odložte zbraně!“ znělo Vatikánem. Potom ti, kteří chtěli v Rusku sledovat videoprodukci se sexuálním obsahem, se od některých hvězdných tvůrců dozvěděli o podpoře Ukrajiny, ke které se odhodlali. A nakonec Apple znepřístupnil produkty v oficiálních obchodech.
Jenže Rusové na papeže moc nedají a nejspíš je nebudou trápit ani nedostupná „jablíčka“. A když pak někdo narazí na porno, které oroduje za mír, asi si jednoduše najde jiné.
Pornhub has not blocked Russia users from accessing it’s site despite initial reports, according to @snopes.
It was originally reported that users trying to access the adult site were instead greeted by a Ukrainian flag. pic.twitter.com/RKZMNVS9C5
— PopCentral (@popcentral_) March 2, 2022
Nabízí se zde přirozeně otázka, zda by při prohlubující se izolaci Ruska nemohli pomoct s osvětlením celé situace novináři – a dostat k tamním lidem příběhy, záběry a informace o válce na Ukrajině. Bohužel nezávislá média svoji činnost ukončují nebo alespoň pozastavují tváří v tvář tlaku státu a možným trestům. Rusové jsou tak krmeni zejména provládními televizními kanály a ti, kteří jejich propagandě nevěří, protestují a končí ve vězení.
„Нет войне“ po celém Rusku
Největším státem planety se od začátku války prohnala vlna demonstrací. Policie se jim snažila zabránit „od Moskvy po Sibiř“, uvádí agentura AP. Takový akt vzdoru už projevily a stále projevují tisíce lidí v zemi, přestože jsou v ní spontánní masové demonstrace postaveny mimo zákon. Protestující mohou čelit pokutám a vězení, v horším případě i zmrzačení.
NIKDO nechce válku! Na Instagram to vedle černého čtverce napsala Ajšat Kadyrova, zatímco její otec hnal svou soukromou armádu do boje.
V době psaní tohoto článku bylo od začátku invaze na ruských protiválečných demonstracích zadrženo přes 13 500 lidí. Mezi nimi jsou děti ze základních škol i seniorka, která přežila obležení Leningradu. Ke každodenním protestům vyzval i opoziční politik Alexej Navalnyj, přičemž označil Putina za „šíleného cara“.
Je jasně vidět, že v 21. století je mnohem těžší zkreslovat realitu a informace se k lidem dostávají i přes nesouhlas Kremlu. „Spolu se zhroucenou měnou, rostoucí mezinárodní izolací a stovkami obětí bude pro Putinův režim stále obtížnější vyprávět svůj příběh,“ píše výzkumník Carnegie Moscow Center Andrej Kolesnikov.
Anti-war protests spontaneously break out across Russia shouting, "Hands off Ukraine!" pic.twitter.com/K75YgkTfFc
— Mohamad Safa (@mhdksafa) February 24, 2022
Vládní verze hovoří o potřebě Ukrajinu denacifikovat a ochránit před genocidou. Je to asi stejně logické jako když ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nedávno pronesl, že cílem války na Ukrajině je zabránit válce na Ukrajině.
Protiválečná hnutí se všemi svými hmatatelnými projevy mají svůj ekvivalent i ve virtuálním světě. Desítky tisíc Rusů podepisují otevřené dopisy, v nichž odsuzují útok na svého bratrského souseda. Například petice „Ne válce“ na webu Change.org získala více než milion podpisů.
Přidávají se také celebrity a influenceři. Dokonce i dcera Ramzana Kadyrova, vůdce Čečenska, který vstoupil do války po boku Moskvy, se přidala k protiválečnému hnutí a zveřejnila na Instagramu černý čtverec. „NIKDO nechce válku!“ napsala Ajšat Kadyrova, zatím co její otec hnal svou soukromou armádu do boje.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
S válkou nesouhlasí ani část intelektuální a kulturní elity. Řeč je o té, která se dosud neodhodlala svou vlast opustit. Dopis proti válce podepsalo například 44 nejlepších šachistů a akademiků v zemi. Ti už nyní čelí negativním dopadům jako například propouštění ze zaměstnání. Podobně vystoupila i řada tamních celebrit a sportovců.
Vyslovil se i světoznámý hokejista Alexandr Ovečkin. „Jsem Rus, Putin je můj prezident, ale už žádnou válku, prosím,“ řekl novinářům. Na jeho Instagramu tak stále visí profilová fotka s vládcem Kremlu a jeho klub Washington Capitals zakázal veškeré ukrajinské a ruské symboly v hale. Následně vedení „Caps“ své rozhodnutí zrušilo, ale vyjádření Ovečkina výstižně ilustruje většinu projevů, kdy je kritizována válka, a nikoli Putinův režim, který za ní stojí.
Čtěte také: Ochrana před genocidou a boj s nacisty. Jak píšou o válce ruská média?
Podobně činí i významní ekonomičtí aktéři. Jedním z prvních byl ruský oligarcha Michail Fridman, který je spoluzakladatelem jedné z největších bank v Rusku – Alfabank. Až do jeho 17 let mu totiž byla domovem Ukrajina a jeho rodiče dosud žijí ve Lvově. Pro mír se vyjádřil i další oligarcha Oleg Děripaska, zakladatel hliníkového gigantu Rusal.
Jenže tohle všechno nemůže na sesazení Putina stačit. Navíc demonstrovat v Rusku se může zdát snadné z Prahy nebo Brna, ale realita všedních dní je jiná. „Teď znovu vycházíme do ulic, všude malujeme hesla „Ne válce!“, ale nepomůže to. Je to jako pokoušet se křičet ve zlém snu, když nevydáváte žádný zvuk. Chceme tím ukázat světu, že za ním nestojíme, ale víme, že ho to nezastaví, a to přispívá jen k dalšímu zoufalství,“ napsala do Voxpotu ruská studentka z Moskvy.
Čtěte také: Dopis z Moskvy: „Odsud to nemůžeme zastavit“
Mnoho odborníků na Rusko se proto domnívá, že demontáž Putinova režimu je možná pouze zevnitř. A tím jsou myšleni lidé z prezidentova okolí. Přestože vidíme záběry velkých protestů napříč Ruskem, musíme si uvědomit, že zhruba 70 % lidí zde nemá cestovní pas. Jejich jediný známý svět je Rusko a Putinova propaganda.
Můžeme vidět i určitý nesouhlas politiků mimo nejvyšší sféry režimu, jako byl například ten v podání ruského poradce Světové banky nebo delegáta na Klimatické konferenci OSN, ale jde spíše o výjimky. „Dnešní kremlinologie se začala podobat té ze sovětské éry,“ píše odborník na ruskou politiku Ben Noble z Londýnské univerzity. Neprůhlednost politiky dříve například nutila západní analytiky zkoumat fotografie oficiálních akcí. „Podobným způsobem se nyní lidé pokoušejí číst řeč těla vysokých úředníků během setkání s Putinem,“ vysvětluje expert nevyzpytatelnost režimu.
Praskliny ve vysokých patrech autoritativního režimu tedy zatím moc vidět nejsou. Putin je obklopen neuvěřitelně loajálními lidmi, kteří sdílí jeho vizi světa. A pro případné uchvatitele je cena za vzepření stále příliš velká. Navíc v Rusku postupně likvidují poslední plamínky svobody slova a snahy o informování.
Déšť nepřítelem
Od rána 19. srpna 1991 mohli lidé v Sovětském svazu vidět v televizi balet Labutí jezero. Zařadila ho do vysílání státní televize na obou kanálech a skladba Petra Iljiče Čajkovského byla slyšet také z rádia. Byl to signál, že největší země světa prožívá osudové chvíle. Desetitisíce Rusů tehdy bránilo Borise Jelcina a moskevský „Bílý dům“, jak lidi nazývali sídlo federální vlády. Pokus o převrat a sesazení Michaila Gorbačova se nepovedl. A Sovětský svaz se nakonec rozpadl.
O téměř 30 let později mohli Labutí jezero spatřit také diváci jediné ruské nezávislé televize – stanice Dožď (Déšť). Před baletním představením se její moderátoři a zaměstnanci během živého vysílání rozloučili s diváky. Avšak předtím než zmizeli ze záběru, pronesli: „Ne válce“. Sledovalo to více než 110 000 diváků.
ААААААА @tvrain
Они реально это сделали pic.twitter.com/ykWEc7AacM— Велик (@annavellikok) March 3, 2022
Déšť založili v roce 2010 Natalija Sindějeva a Věra Kričevskaja a od té doby se stala symbolem svobodomyslné žurnalistiky. Kreml se samozřejmě od počátku snažil kanál umlčet. V roce 2014, kdy informovali o anexi Krymu, se proto například rozhodli zrušit kabelové vysílání a přešli pouze na internet. Minulý čtvrtek odvysílala televize zprávu, kde Sindějeva říká, že se prozatím televize zavírá. „Potřebujeme čas na vydechnutí a přemýšlení o tom jak pokračovat.“
Muratov při zahájení invaze vyzýval lidi k protestům a redakce Novaja gazeta fungovala i přesto, že bylo v minulosti zabito šest jejích redaktorů.
V Rusku totiž parlamentní výbor schválil zákon, který umožňuje uložit tresty odnětí svobody až na 15 let za šíření „falešných informací“. Předtím státní agentura pro sledování sdělovacích prostředků Roskomnadzor nařídila médiím, aby přestala používat slova jako „válka“ a „útok“ k popisu invaze na Ukrajinu. Také pohrozila zablokováním mnoha nezávislých zahraničních titulů jako například Current Time.
Ke stažení článků o válce se proto rozhodl i deník Novaja gazeta, kde pracuje nositel Nobelovy ceny míru Dmitrij Muratov. „Vojenská cenzura v Rusku rychle přešla do nové fáze: od hrozby zablokování a uzavření publikací (téměř plně implementované) přešla k hrozbě trestního stíhání jak novinářů, tak občanů šířících informace o vojenském nepřátelství, jež se liší od tiskových zpráv ministerstva obrany,“ uvedl list ve vzkazu svým čtenářům. Novaja Gazeta se ale hodlá dále věnovat důsledkům, jimž Rusko čelí.
Courage …
She will likely be arrested, as in Russia anti-war protests aren’t allowed. Her name is Sofya Rusova, co-chair of Russia’s Trade Union of Journalists. pic.twitter.com/O15aHLU1Ly— Scott Galloway (@profgalloway) February 24, 2022
Přitahování šroubů je vidět právě na postoji těchto novin, protože sám Muratov při zahájení invaze vyzýval lidi k protestům a redakce fungovala i přesto, že bylo v minulosti zabito šest jejích redaktorů.
Se srpnem 1991 se také pojí legendární rozhlasová stanice Echo Moskvy. Ta byla nyní uzavřena podruhé ve své historii. Poprvé tomu bylo nakrátko právě při nepovedeném sovětském puči. Pak její stránky zablokoval stát letošního 1. března, kdy byla stažena i z vysílání. Přitom se stejně jako Dožď dlouho zdáli vůči režimu imunní.
Echo Moskvy vlastní státní energetický gigant Gazprom, ale přesto často vysílali ostrou kritiku Kremlu. Stanice tak dala například slovo příznivcům Navalného nebo vysílala postřehy ukrajinských novinářů, kteří popisovali hrůzy války.
Putinův režim se tak dočkal kýženého efektu: uklidnil a umlčel velkou řadu nezávislých médií. Přitom zprvu vypadala vlna odporu mezi novináři jako něco, co nepůjde tak snadno umlčet.
Buď se Rusko změní teď, nebo se nezmění nikdy. A stane se další Severní Koreou – bez internetu, bez přístupu k vnějšímu světu.
Už v první den války rozeslala pár známým kolegům protiválečný dopis novinářka deníku Kommersant Elena Černěnková. Během chvíle získal přes 280 podpisů. To si v zemi, kde jsou žurnalisté pravidelně zatýkáni a zadržováni za mnohem menší přestupky nebo dokonce bezdůvodně, žádá odvahu. Putin může bezesporu válku na Ukrajině využít k jejich eliminaci.
Své zpravodajství v Rusku také pozastavila globální média. BBC, CNN i Bloomberg uvedli, že ze země stahují své novináře, protože se bojí o jejich život.
At least 150 journalists have left Russia in the past few days. The profession has been banned. https://t.co/ESjMO5GfjF
— Maria Antonova (@mashant) March 7, 2022
Jako bod zlomu to vnímá i bývalý ředitel v Rusku zakázaného Navalného protikorupčního fondu Ivan Ždanov, který vlast opustil minulý rok. „Buď se Rusko změní teď, nebo se nezmění nikdy,“ řekl pro Current Time. „Toto je okamžik, po kterém bude příliš pozdě… Buď se vše změní nyní – v nadcházejících dnech a týdnech – nebo se Rusko stane další Severní Koreou, bez internetu, bez přístupu k vnějšímu světu.“
Zatím Rusové přístup k vnějšímu světu mají – i když omezený – ale to se může brzy změnit. Když na Twitteru začaly kolovat materiály, které se Kremlu nelíbily, jednoduše omezil na tuto síť přístup. Jakmile pak někteří uživatelé na Facebooku zpochybnili přesnost některých státních mediálních příběhů, stát se zachoval podobně a zabránil mnoha uživatelům v přihlášení do sítě.
Ne Putinovi!
Všechny popsané skutečnosti nás dovádějí k závěru, že Putin neválčí pouze na Ukrajině, ale také doma. „Téměř dvě desetiletí obratně vyvažoval hrozby, kterým čelí všichni autokraté: převraty elit a protesty mas,“ uvádí politolog Timothy Frye z Kolumbijské univerzity. Kremelský diktátor se kvůli tomu začal více spoléhat na bezpečnostní služby, prostřednictvím kterých si chce udržet moc. „A to vyžaduje větší represe doma a zvyšuje válek chtivost v zahraničí,“ pokračuje Frye. Putin se tak stal závislým na mužích v uniformách a invaze na Ukrajinu to pouze prohlubuje.
Čtěte také: Na Ukrajině hrozí krvavá válka s rysy druhé světové, tvrdí bezpečnostní expert
Apely a bojkoty pornohvězd, jako je například ten od Mikela Prada, a technologických firem potom lidi k větším protestům rozhodně nevyburcují. V situaci, kdy se objevují i signály, že se chce Rusko odpojit od globálního internetu, už taková gesta mohou pozbývat i většího smyslu. Co by však opravdu mohlo společnost přivést k varu, jsou ztráty životů ve válce.
Ruské veřejné mínění je dlouhodobě citlivé na lidské oběti. Začíná dědictvím druhé světové války a pokračuje přes malou podporu vojenské intervence v Sýrii až do dnešních dnů. Chytře tedy Ukrajinci posílají do Ruska videa zajatých i mrtvých vojáků, a dokonce spustili za tímto účelem web. Mnoho ruských rodin se tak dozvídá o invazi na Ukrajinu spolu s informací o zabití jejich dětí.
Kreml tak bude muset cenzurovat alternativní média více než kdy jindy. Stejně vehementně se bude muset postarat také o demonstrace. Velkou zbraní mu ale budou státní média, která sleduje většina Rusů. Ze slov „Ne válce!“ se „Ne Putinovi!“ nestane jen tak. Bude k tomu nejspíše potřeba ještě hodně krve.
Článek byl aktualizován. Původní verze operovala s informací (ohledně znepřístupnění serveru Pornhub v Rusku), která byla později vyvrácena.
