Po přehřátí nevyhnutelně následuje recese. Ta je obzvlášť bolestivá, jsou-li instituce určené ke zmírnění jejích dopadů nefunkční či zničené. Platí to i pro zemi, jež před téměř dvěma lety rozpoutala válku v Evropě. Voxpot přináší analýzu stavu ruské ekonomiky a odhad jejího budoucího vývoje.
Na konci loňského roku ruská ekonomika překvapila nejednoho odborníka svými rekordními výsledky: HDP stoupá rychleji než světový průměr, průmysl a mzdy rostou dvouciferným tempem a nezaměstnanost je pro změnu na historickém minimu.
Zdálo by se, že takové závěry může většina zemí světa Rusku leda tiše závidět. Jenže zdání klame. Příznivě vypadající ukazatele totiž nevypovídají nic o zdraví tamní ekonomiky, nýbrž paradoxně o její nemoci. O jejím přehřátí, jež je důsledkem kremelské sázky na opotřebovací válku.
Hlavní úkoly, které teď Vladimira Putina plně zaměstnávají, jsou: jak ufinancovat válku na Ukrajině, udržet obyvatelstvo v tiché apatii a zajistit makroekonomickou stabilitu. Ano, ruské hospodářství sice prokázalo určitou odolnost vůči sankcím, všechny dnešní úspěchy však jdou na úkor budoucnosti.
Válečná jehla
Válka se stala existenční záležitostí nejen pro politický aparát Putinova režimu, avšak stále více i pro hospodářství. Klíčové priority pro rok 2024 představují pokračování válečných akcí proti Ukrajině, a tedy i výdaje na armádu, na bezpečnostní složky a na integraci anektovaných území.
Nynější ozbrojený konflikt bude stát rozpočet země 6 % HDP, v kombinaci s náklady na prosazování práva pak více než 8 % HDP. Jen pro představu – Moskva v současnosti pumpuje do obrany více peněz než USA během války v Iráku (3,8 % HDP). Poprvé od sovětských dob dokonce vojenské výdaje překročily ty sociální (méně než 5 % HDP).
Čtěte také: Výchova vzorných Rusů. „Putinův pionýr“ už pohltil miliony dětí
Rusko již investovalo 1,7 bilionu rublů (18 miliard dolarů) do nově anektovaných území (čtyři regiony, vyjma Krymu) a letos se očekává, že do těchto regionů poputuje dalších téměř půl bilionu rublů v nových mezirozpočtových transferech.
Po formální stránce ruská ekonomika díky těmto výdajům poroste rychleji než ta světová – což je pro Moskvu jistě důvod k hrdosti. Růst HDP na konci roku dokonce pravděpodobně přesáhne 3 %, čímž se bude zcela jistě chlubit jak státní propaganda, tak samotný prezident Putin ve svých předvolebních projevech. Pravděpodobně se však už nezmíní o tom, že více než třetinu tohoto růstu tvoří válka.
Průmyslová odvětví spojená s vojenskými akcemi stoupají dvouciferným tempem. Civilní sektor, jenž rovněž vyrábí produkty pro frontu (od bot po léky), však mírně zaostává. Válka změnila strukturu ruského průmyslu – sektor obrany začal převládat nad civilním. Výrobní kapacity průmyslu se nyní využívají na 80,9 %, což je historické maximum, a podniky tak jedou na tři směny. To znamená, že ekonomika nemá žádné rezervy pro růst nabídky. Jakékoli zvýšení poptávky proto povede akorát k vyšším cenám.
Čtěte také: Samotné sankce Putina neporazí, polovina světa na nich navíc vydělává
Na jedné straně stát vkládá více peněz do obrany a bezpečnosti, na té druhé ale snižuje výdaje na infrastrukturu a národní hospodářství. Vojenský sektor vysává z civilního nejen finanční, ale i pracovní zdroje. Vzniká tak abnormálně nízká nezaměstnanost pohybující se okolo 2,9 %, jež ve skutečnosti zpomaluje ruskou ekonomiku. Z jakého důvodu?
Jen mobilizace, kampaně na najímání smluvních pracovníků do armády, ale i zvýšená výroba ve vojenskoprůmyslovém odvětví zcela vytížily 0,85 milionu lidí, kteří tak nyní chybějí ve výrobních odvětvích.
Situaci s nedostatkem pracovní síly rovněž zhoršily dvě emigrační vlny v roce 2022. Desetitisíce Rusů se sice už vrátily, do zahraničí jich ale odešlo podstatně více – asi půl milionu. Civilnímu sektoru tak chybějí kvalifikovaní odborníci a vůbec řada profesí. To vše tlačí na růst mezd a přehřívá trh.
Nedostatek kvalifikované síly řeší podniky různými způsoby. Třeba prací na tři směny nebo najímáním žen na tradičně mužské profese typu soustružník, obsluha strojů či řidič. Někde se k práci využívají i mladiství, jinde už dokonce přecházejí na čtvrtou směnu, což vlastně znamená nepřetržitý výrobní proces.
Bez nadsázky tak lze říct, že se ruská ekonomika zaháčkovala na takzvané válečné jehle. To představuje jediné: konec války pro ni bude silným strukturálním šokem. Práce „na sklad“, pokud válka prostě přejde z horka do chladu, přechod trochu zmírní, ale bude trvat značnou dobu, než se ekonomika vrátí do starých kolejí.
Smlouva s obyvatelstvem
Šok by v případě rychlého ukončení bojů zažili i obyčejní lidé.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
