Ropná společnost Shell nemusí do konce dekády snížit uhlíkovou stopu téměř o polovinu oproti úrovni z roku 2019. Pro britského giganta příznivý verdikt vydal odvolací soud v Haagu.
Britská petrochemická společnost musí dle nařízení odvolacího soudu nadále snižovat svou uhlíkovou stopu – včetně té způsobené jejími zákazníky. Jenže zdaleka ne v takové míře, jak Shellu ukládalo předchozí rozhodnutí nizozemských soudů.
Soud nižší instance v Nizozemsku před třemi lety rozhodl, že do roku 2030 by měl Shell snížit emise o 45 procent oproti úrovni z roku 2019. Přímo zástupci britské firmy uvádí, že za loňský rok byly její emise o 30 procent nižší než v roce 2016.
Čtěte také: Dezinformovat o povodních, vysmát se obětem. Za peníze Křetínského a Tykače
Právě v Haagu společnost Shell sídlila až do roku 2022, kdy přesunula centrálu zpět do Londýna.
„Tohle bolí. Zároveň případ ukázal, že velcí znečišťovatelé nejsou nad zákonem,“ komentuje nové rozhodnutí Daniel Pols, šéf nizozemské pobočky organizace Friends of the Earth. Právě ta v roce 2019 za podpory 17 tisíců nizozemských občanů společnost Shell žalovala.
Jak uvádí agentura Reuters, aktuální rozhodnutí je významnou ranou pro klimatické hnutí. Žaloba, jejíž dopad nový verdikt rozmělnil, v uplynulých letech inspirovala další pokusy došlápnout si soudní cestou na firmy, které jsou zdrojem velkého množství uhlíkových emisí.
Haagská korespondentka BBC Anna Holligan uvádí, že původní rozhodnutí nizozemských soudů bylo přelomové především historicky prvním nařízením soukromé společnosti, aby přizpůsobila své fungování Pařížské dohodě o klimatu.
„To znamenalo, že nestačí, aby společnost pouze dodržovala zákony, ale musí dodržovat i globální klimatickou politiku,“ vysvětluje Holligan.
V rámci Pařížské dohody se přes dvě stě států z celého světa zavázalo, že udrží globální teploty na úrovni výrazně pod dvěma stupni Celsia nad průměry z dob před průmyslovou revolucí.
Čerstvě znovuzvolený americký prezident Donald Trump slibuje ihned po převzetí moci od Pařížské dohody za Spojené státy již podruhé odstoupit.
Od tohoto záměru ho odrazuje i výkonný ředitel amerického konkurenta Shellu, společnosti ExxonMobil, Darren Woods. Na klimatickém summitu OSN v ázerbájdžánském Baku v rozhovoru pro The New York Times uvedl, že udržení Spojených států v Pařížské dohodě by představovalo „zdravý rozum“.
„Globální systém pro řízení globálních emisí potřebujeme,“ zdůraznil Woods.
Snížené odhodlání omezit uhlíkovou stopu v Evropě vyvolala mimo jiné ruská invaze na Ukrajinu a s ní spojené snahy o odstřihnutí od ruských fosilních paliv.
„Válka Ruska proti Ukrajině je především pohromou pro ukrajinský lid. Jak na Ukrajině, tak na celém světě zároveň zvyšuje zranitelnost vůči změně klimatu, rozšiřuje dlouhodobá bezpečnostní rizika, komplikuje úsilí o dekarbonizaci a brzdí multilaterální opatření v oblasti klimatu,“ uvádí loňská zpráva britského think tanku Chatham House.
Shell letos v březnu rozvolnil své předchozí plány na snížení uhlíkové stopy o 10 až 20 procent do roku 2030 a o 45 procent do roku 2035 oproti úrovni z roku 2016.
