K německým parlamentním volbám přišlo nejvíce lidí od sjednocení země v roce 1990. Jak naši západní sousedé hlasovali?
Předčasné volby do Bundestagu vyhrály opoziční strany. Nejvíce křesel získala konzervativní unie CDU/CSU, krajně pravicová AfD i přes druhé místo zůstane v opozici. Vládnoucí SPD propadla.
Volby vyvolal rozpad levicové koalice kancléře Olafa Scholze. Předběžné výsledky ukazují, že nejvíce hlasů získala unie konzervativních křesťanských demokratů CDU a křesťanských sociálů CSU. Získali necelých 29 procent.
Budoucím kancléřem proto bude lídr unie Friedrich Merz, který se za vítěze prohlásil už krátce po uzavření volebních místností. Uvedl také, že vládu by chtěl mít složenou do Velikonoc.
Významně posílila Alternativa pro Německo (AfD). Krajně pravicová strana zaznamenala zdvojnásobení hlasů oproti roku 2021. Její protimigrační zaměření, zdůrazňování ekonomické situace a postoje přátelské k Rusku přinesly AfD 20 procent hlasů.
Čtěte také: Vyhrocené Německo. O čem sní voliči ultrapravice na východě?
Velký propad zaznamenala vládnoucí Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) vedená současným kancléřem Olafem Scholzem. Jde o její nejhorší výsledek ve spolkových volbách: získala jen málo přes 16 procent.
Ztráty hlasů utrpěla i Svobodná demokratická strana (FDP), jejíž odchod z koalice předčasné volby vyvolal. Strana se ani nedostane do Bundestagu.
Oživla ale levicová Die Linke s téměř devíti procenty. Podle serveru Politico dokázala oslovit mladé voliče po celé zemi, stejně jako krajní pravice. Mladí lidé od osmnácti do čtyřiatřiceti let volili pro oba extrémy. CDU a SPD získaly od mladších voličů hlasů nejméně.
Aliance Sahry Wagenknecht (BSW), levicové ikony, která z Die Linke odešla, zaznamenala zdrcující porážku. Získala 4,972 procenta, což je těsně pod hranicí k získání parlamentních křesel.
O tři procentní body si pohoršili Zelení – se ziskem 11,5 procenta hlasů ale neztratili tolik jako jejich koaliční partneři SPD a FDP.
Vítězná CDU/CSU v počtu křesel nedosáhla na absolutní většinu ve Spolkovém sněmu a bude muset tvořit koalici. Minimum pro většinu je 316 křesel, vítězná unie jich získala 208.
Už předtím ale unie vyloučila spolupráci s AfD a trvá na tom, že stále platí „firewall“ proti krajní pravici. Očekává se proto vznik velké koalice s SPD nebo trojkoalice zahrnující Zelené.
