Velká Británie má za sebou náročné roky plné zvratů. U vlády se loni vystřídali tři konzervativci, ceny energií i potravin strmě narostly a podpora Konzervativní strany se naopak výrazně propadla. Předseda Konzervativní strany v rozhovoru mluví o tom, že se situace s příchodem premiéra Rishiho Sunaka narovnává. „Jako politik je praktický, hledá řešení a snaží se věci posouvat vpřed. To je Rishi. Jde o kompetentního politika, který dokáže věci dotáhnout do konce,“ poukazuje Greg Hands.
Média ho přezdívají „nice chap“, tedy „milý chlápek“. To Greg Hands skutečně je – setkáváme se v ústředí kampaně Konzervativní strany v londýnském Westminsteru. Než se usadíme se do čalouněných křesílek, nabídne mi hned kávu – z čela místnosti na nás shlíží ze zarámovaného portrétu někdejší britská konzervativní premiérka Margaret Thatcher.
Do funkce předsedy toryů nedávno Handse, dlouholetého člena britské vlády, jmenoval premiér a lídr strany Rishi Sunak. V centru Londýna jsme mluvili o tom, v jakém stavu nyní Velká Británie je. Rozebrali jsme i budoucnost Konzervativní strany a osobnost premiéra, který má podle Grega Handse šanci její reputaci zase vylepšit.
Rok 2022 nebyl pro Velkou Británii jednoduchý, ať už vezmeme v potaz politické otřesy, nebo třeba ekonomickou krizi. S čím země vstoupila do roku 2023 – z pohledu Konzervativní strany a kabinetu?
Rok 2023 se zatím formuje jako období zotavení, i když pořád ještě nemáme vyhráno. Čelíme mnoha ekonomickým problémům, které pohání barbarská invaze Vladimira Putina na Ukrajinu. Inflaci máme stále vysokou a jsou věci, na kterých musíme zapracovat. Takže stojíme před nesnadnou výzvou. Ale z náročného loňského roku, který odstartovala Putinova agrese, se už dostáváme. A samozřejmě, ani jako Konzervativní strana jsme neměli jednoduchý rok – se změnami ve vedení, od Borise Johnsona k Rishimu Sunakovi.
Od roku 2010 nás provázel růst a chceme, aby byl ještě silnější. Byly tu hospodářsky dobré roky, jen teď musíme pomoci lidem ven z této těžké situace.
Věřím ale tomu, že Sunak je správný lídr. Pro konzervativce i celou zemi. Na začátku roku vytyčil pětibodový plán, který se zaměřuje na sražení inflace na polovinu, růst ekonomiky, snížení dluhu i čekacích listů v nemocnicích. A také zastavení těch lodí, které křižují Lamanšský kanál a připlouvají sem z Francie. To je našich pět priorit, od nichž se odrážíme. Rok 2022 byl tedy pro Británii velmi náročný, v tom letošním už ale vidím známky zotavení.
A vnímají to tak i voliči samotní? Když jsem se o tom bavila třeba s lidmi ve středoanglickém regionu Midlands, nebyli z kroků vlády moc nadšení.
No, jak víte, nějakou dobu to bude trvat. Inflace sice stále roste, ale už pomaleji. Musíme ji dostat dolů daleko razantněji. Lidé samozřejmě pořád platí vysoké částky za energie, což je něco, co je třeba zlepšit.
Srazit inflaci je samozřejmě důležité. Ale co dalšího dělá vláda pro to, aby se lidem líp žilo?
Inflace je podle mě velmi důležitá. Lidé vidí, jak rostou ceny, a ta desetiprocentní inflace má na jejich výdaje velký dopad. Tudíž si myslím, že snížení inflace je ve skutečnosti velká věc, která lidem zlepší život. V nejbližších dnech také představíme návrh státního rozpočtu a naše priority ohledně vládních daňových příjmů. To bude velká chvíle pro kabinet i Británii, kdy se ukáže, jak můžeme podpořit prosperitu naší země.
Čtěte také: „Vůbec nevím, jak vyžiju.“ Velkou Británii zasáhla krize, jakou už země léta nepamatuje
Ale řekl bych, že co se prosperity týče, jsme na tom dobře. Od roku 2010 zaznamenáváme dobrý růst a chceme, aby byl ještě silnější. Máme za sebou hospodářsky příznivé roky, jen teď musíme pomoci lidem ven z této těžké situace.
Nad křeslem Grega Handse visí portrét Margaret Thatcher / Foto: Jolana Humpálová / Voxpot
Kdo za ni podle vás může? Žádala jsem ministerstvo pro byznys, energetiku a průmyslovou strategii o komentář – dostala jsem od nich jeden odstavec o tom, že za tu několikanásobnou britskou krizi může ruská invaze. Což není tak docela pravda, protože ceny energií rostly už před ní, stejně jako se objevovaly různé další známky krize. Válka je jen prohloubila.
Máte pravdu, inflace doopravdy začala stoupat v důsledku růstu cen energií na podzim roku 2021. Tedy před invazí. Ale růst cen zase podnítila koronavirová pandemie. A také to, že si finanční a energetické trhy všimly zvyšujícího se napětí ze strany Ruska. Takže ano, na podzim 2021 už ceny energií stoupaly, pak vystřelily s Putinovou invazí. Rozhodně bychom neměli nikoho vinit za rozhodnutí Vladimira Putina zaútočit na Ukrajinu, to by bylo hrozné.
Není to ale jen o cenách energií. Můžeme se bavit o nedostatku pracovní síly, který se objevil po brexitu. Na to mimo jiné upozorňují současné stávky různých odborových organizací – z veřejného i soukromého sektoru.
Ano, to ano. Valná část západních ekonomik čelí nedostatku pracovníků. A nemám pocit, že by na tom byla Velká Británie v současnosti hůř než ostatní. Většina severských států řeší nedostatek pracovní síly, stejně tak Spojené státy a Japonsko. Takže mám dojem, že řada velkých ekonomik se tímto zabývá nebo zabývala a že v tom Británie není sama. Soustředíme se teď na to, abychom lidi dostali zpět na pracovní trh – podle nás není řešení imigrace.
Je praktický, hledá řešení a snaží se věci posouvat vpřed. To je Rishi. Jde o kompetentního politika, který dokáže věci dotáhnout do konce.
Spousta lidí opustilo pracovní trh v době pandemie a už se nevrátila. Musíme zjistit, proč tomu tak je. To teď řeší ministerstva financí i práce. Je to teprve ve vývoji – vymyslet jak lidi povzbudit k tomu, aby se vrátili do pracovního procesu.
Se stávkujícími lidmi jsem mluvila, panuje mezi nimi velká nespokojenost Třeba učitelé, kterých je už teď nedostatek, přemýšlí o tom, že by profesi opustili, ačkoliv ji považují za poslání.
Neočekával bych, že stávkaři budou spokojení. S nespokojenými stávkujícími cítím, chápu jejich situaci. I přesto ale není stávkování řešení. Správnou odpovědí je podívat se na to, co si tahle země může dovolit. Vláda sice nabídla zaměstnancům veřejného sektoru významné zvýšení platu, i tak musíme dávat pozor na to, jak hluboko můžeme sáhnout do rozpočtu.
Všichni vědí, že jsme během pandemie museli navýšit státní dluh, abychom mohli nahradit finanční ztráty, které lidé utrpěli v době pandemie, kdy nemohli pracovat. A takový dluh je potřeba v určitou chvíli dostat pod kontrolu a splatit, což je ostatně součástí onoho pětibodového plánu.
Jak odčarovat problémy
Jistě, samotný plán je jedna věc. Jak ho plánujete komunikovat ven? Parlamentní volby vás čekají už příští rok a labouristé teď mají v průzkumech nad Konzervativní stranou 20procentní náskok.
Veřejnost se teď soustředí na problémy, nestojí podle mě o politiky a nějaké grandiózní plány pro budoucnost. Chce vidět politické představitele, kteří ty problémy řeší; čas na dlouhodobou strategii teprve přijde. Budeme pak moct lidem ukázat, co by jim pětiletý mandát Rishiho Sunaka v roli premiéra přinesl.
Zmínil jste, že se situace uvnitř Konzervativní strany s příchodem Sunaka do jejího čela uklidnila. V jakém je teď strana po tom turbulentním roce stavu?
Loňský rok byl opravdu náročný, pro stranu i Británii. Rishi Sunak situaci stabilizoval, podařilo se mu třeba dosáhnout významného pokroku při jednání s Bruselem ohledně Windsorského rámce (nástupce takzvaného severoirského protokolu). To ukazuje, že je jako politik praktický, hledá řešení a snaží se věci posouvat vpřed. To je Rishi. Jde o kompetentního politika, který dokáže věci dotáhnout do konce.
Čtěte také: Sliby – chyby? Brexit za sebou po třech letech nechává hořkou pachuť i nostalgii po EU
Proč tedy nezvítězil hned při prvním hlasování o lídrovi strany? Proč muselo dojít na to krátké období s Liz Truss v čele, které Británii – ani ekonomicky – nijak nepomohlo?
Mám pocit, že řada toryů chtěla ty problémy způsobené vnějšími silami, jak to říct… Odčarovat. To je představa, kterou si můžete dovolit, když jdou věci tak, jak mají být – když je země v naprosto skvělém stavu. Ale Británie nebyla – kvůli covidu-19 a Putinově invazi. Rishi byl ten, kdo přišel s praktickými řešeními, která cílila na současné problémy.
Víte, vy často mluvíte o ruské invazi. Napadá mě, že není žádným tajemstvím, že Konzervativní stranu dříve financovali ruští sponzoři. Jak tomu je teď?
Myslím, že nikdo nemůže zpochybnit sílu a ráznost, s jakou Spojené království a konzervativci vůči Vladimiru Putinovi přistupují. Ať už za vlády premiéra Borise Johnsona, tak i jeho předchůdkyně Theresy May – stačí se podívat na naši reakci na útok ruské vojenské rozvědky v Salisbury v roce 2018. Johnson zase velice podporoval Ukrajinu i jejího prezidenta Vladimira Zelenského, stejně tak Liz Truss i Rishi Sunak.
To máte pravdu. Ale co s těmi dárci?
Se sponzory… No, o tom já moc nevím. Samozřejmě, řada našich dárců pochází z Ruska, mají britské občanství a také tu žijí, protože nemají rádi Vladimira Putina. Takže mohou být ruského původu, ale také mohou stát v opozici vůči Putinovi.
Vždy jsem byl na protibrexitové straně. Ale když se na brexit budeme dívat objektivně, nedá se říct, že by s hospodářskou situací nějak zamával.
Dobře. Před více než třemi lety získali konzervativci v parlamentních volbách pohodlnou většinu. Máte pocit, že jste ten silný mandát využili naplno?
To je zajímavá otázka. Myslím, že na ni mohu odpovědět takto: nikdo nemohl tušit, co se v těch třech letech všechno stane. Především mám na mysli pandemii a invazi na Ukrajinu. V roce 2019 bylo těžké něco takového předpovědět. Možná už v té době, o vánočních volbách, pandemie dokonce startovala! Ale nikdo to nepředpovídal, takové globální otřesy.
Rishimu to jde s lidmi přirozeně
Pojďme k jinému, čistě britskému otřesu. Čím dál více ekonomů se začíná přiklánět k názoru, že brexit skutečně ublížil britské ekonomice. Jak tedy po těch třech letech vnímáte tento krok – rozvod s EU?
Já sám jsem byl vždy na protibrexitové straně. A vždy brexit považoval za spíše politickou než ekonomickou událost. Což se podle mě i stalo – britská ekonomika nakonec rostla v posledních šesti letech podobně rychle jako ta německá. Takže když se na brexit budeme dívat objektivně, nedá se říct, že by s hospodářskou situací nějak zamával. Ale samozřejmě, okolnosti jsou zcela rozdílné. Změnil se způsob, jakým s EU i zbytkem světa obchodujeme.
Čtěte také: Stávkující Británie: Lidé řekli dost, protestují železničáři i zdravotníci
Jak jsou na tom vztahy s Bruselem? Dá se říct, že se s Windsorským rámcem skutečně urovnaly?
Rishi Sunak má dobré vztahy s mnoha evropskými lídry včetně šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyen, jak jsme viděli právě při dojednání Windsorského rámce. V pátek (10. března) míří Sunak do Paříže na setkání s prezidentem Emmanuelem Macronem, dobré vztahy má i s německým premiérem Olafem Scholzem, skvělé s českým předsedou vlády Petrem Fialou z ODS, tedy naší sesterské strany. A také s Polskem, státy Pobaltí a severskými zeměmi. Tedy nejen s Bruselem, ale především s členy EU.
Vyjmenoval jste toho dost – jsou i nějaké špatné vztahy?
Nemyslím si, o žádném nevím. Rishimu to jde s lidmi přirozeně, je vždycky dobře naladěný a optimistický.
Volby v roce 2019 vyhrálo heslo „Dotáhneme brexit“. Co by byl podle vás nyní takový dobrý slogan?
To se všechno uvidí, myslím si ale, že slogan postavíme právě kolem osobnosti Rishiho Sunaka. Teď, když vidíme, jak schopný premiér je. Proto o tom nemohu moc mluvit, protože nyní jsme ve fázi, kdy ukazujeme, že zemi vedeme s kompetencí. Rishi každopádně bude tou kompetentní, spolehlivou volbou pro další pětileté období.
