Poletí? Nepoletí? Rishi Sunak ještě minulý týden tvrdil, že se letošního klimatického summitu COP27 v Egyptě nezúčastní. Prý kvůli tomu, že musí coby nový premiér Spojeného království řešit hlavně chaos na domácí scéně. Pak ale otočil. Namístě je teď otázka: Jak to vlastně předseda britské vlády s otázkou klimatické krize má?
Podzim 2021. Spojené království hostí v Glasgow globální klimatické setkání Organizace spojených národů, tedy COP26. Už měsíce před akcí Británie posilovala svou pozici klimatického lídra, který, podaří-li se, stmelí zájmy světových regionů a velmocí.
Ulice nejlidnatějšího skotského města brázdí speciální summitové elektrobusy a premiér Boris Johnson procítěně zahajuje monstrózní akci projevem k zástupcům zúčastněných států – od nejmenších až k těm největším. A vyzdvihuje v něm zelené cíle i kroky jejich ostrovní země, jimiž se mají ostatní lídři inspirovat.
Podzim 2022. Velká Británie má za letošek již třetího premiéra, Rishiho Sunaka z Konzervativní strany. Debata o klimatu se z politického mainstreamu vytratila – svou urgencí ji nahrazují strmě rostoucí ceny energií, paliva i základních potravin.
Rishi Sunak stojí na straně velkých ropných a plynárenských společností, ne na straně britského lidu.
Sunakova předchůdkyně Liz Truss během své 44denní vlády na chvíli zrušila nařízení z roku 2019, jež zakazovalo hydraulické štěpení (frakování) jako způsobu těžby, například břidlicového plynu. A několik dní to vypadalo, že Británie, loňský pionýr zelené politiky, nebude mít na COP27 v Egyptě svého předsedu vlády.
Sunakova otočka
Takhle by se ve zkratce dala shrnout změna, kterou v postoji ke klimatu za poslední rok prošla Velká Británie. Své ambiciózní cíle ze stolu sice neshodila, politický i rétorický posun je ale hmatatelný.
Nastupující britský premiér Rishi Sunak se v uplynulých dvou týdnech činil. Stal se nejnovějším nájemníkem Downing Street 10 a slíbil, že Spojené království vyvede z ekonomické krize. Snížil také mimo jiné status ministra pro klima Grahama Stuarta, který tak už není členem vlády, a především zrušil svou účast na nejdůležitější klimatické akci roku, aby později uvedl, že na COP27 přece jenom dorazí.
Čtěte také: Jsme jen pár kroků od pohromy, státy na klimatickém summitu bojují o desetiny stupně Celsia
„Není dlouhodobé prosperity, aniž bychom zakročili proti změnám klimatu. Není ani energetické bezpečnosti, aniž bychom investovali do obnovitelných zdrojů. Proto se příští týden zúčastním COP27: abych naplnil odkaz z Glasgow o budování bezpečné a udržitelné budoucnosti,“ oznámil ve středu na Twitteru předseda britské vlády.
There is no long-term prosperity without action on climate change.
There is no energy security without investing in renewables.
That is why I will attend @COP27P next week: to deliver on Glasgow's legacy of building a secure and sustainable future.
— Rishi Sunak (@RishiSunak) November 2, 2022
Oproti vyjádřením z minulého týdne jde v postoji Rishiho Sunaka o ostrou otočku – směrem na jihovýchod, do přímořského letoviska Šarm aš-Šajch v Egyptě. Nakolik je upřímná, zůstává otázkou: jeho původní plán na COP27 neletět se totiž setkal s výrazným nesouhlasem, a to nejen z řad opozice a environmentálních organizací, ale i z jeho vlastní Konzervativní strany.
Nemluvě o zklamání, jež v reakci na Sunakovo původní rozhodnutí vyjádřila egyptská vláda, či nevoli, kterou britský premiér – během 48 hodin ve funkci – vyvolal u jiných zahraničních představitelů.
„Vypadá to, jako by (Britové) ze sebe chtěli smýt loňské předsednictví,“ prohlásil například Carlos Fuller, velvyslanec Belize při OSN. „Je velmi znepokojivé, že si Velká Británie myslí, že tu je cokoliv vážnějšího (k řešení) než změna klimatu,“ přidal se někdejší prezident Malediv Mohamed Nasheed.
Kampaň v barvách ropy a plynu
Rozbouřené vody v mezinárodní diplomacii i neklid mezi toryi Sunak nejspíš utišil. Nejasný ale i nadále zůstává podle britských médií důvod, proč britský premiér původně na COP27 mířit nechtěl.
Byla za tím stále hlubší ekonomická krize, jíž Spojené království čelí? Britská opozice si Sunakův původní záměr nezúčastnit se klimatického summitu vysvětluje jinak. „Rishi Sunak stojí na straně velkých ropných a plynárenských společností, ne na straně britského lidu,“ prohlásil někdejší šéf labouristů a stínový ministr pro klima Ed Miliband.
Kromě toho, že Liz Truss zrušila zákaz frakování, plánovala i restrikce v případě umísťování solárních panelů na zemědělské půdě.
Jak ukázalo zjištění serveru Byline Times, fosilní paliva dosud rozhodně hrála v premiérově politickém růstu důležitou roli.
Za Sunakovou kampaní, kterou vedl při letním boji o Downing Street, se totiž táhne i ropná skvrna. Sponzorské dary v hodnotě 141 tisíc liber (v přepočtu přes čtyři miliony korun) měl premiér přijmout od osob, které jsou spojeny právě s těžebním průmyslem. Většinu z těchto peněz použil Sunakův tým na zaplacení kampaně Ready4Rishi. Tedy té, s níž v létě proti Liz Truss neuspěl.
Čtěte také: Příběh dekád lhaní o klimatické změně: Největší ropné společnosti odmítají přestat lobbovat proti vědě
Letos získal Rishi Sunak od dárců celkem 530 tisíc liber (více než 15 milionů korun). Skoro třetina tedy pocházela od sponzorů, jejichž byznysová portfolia zahrnují investice do ropy, plynu a letecké dopravy. Mimochodem – v létě využíval i soukromé letadlo k cestám na setkání v rámci kampaně.
Nutno ale dodat, že v této praxi mezi konzervativci současný premiér příliš nevybočuje. Jeho političtí soukmenovci přijali mezi prosincem roku 2019 a loňským říjnem dary v hodnotě 1,3 milionu liber (přes 37 milionů korun). A to od klimaskeptiků nebo dárců spojených s obchodem s fosilními palivy.
Moře modrých „Proti“
Semínko obav z toho, zda se britský kabinet od klimatické politiky neodvrátí, zasela už konzervativní premiérka Liz Truss a její vláda. Kromě toho, že zrušila zmíněný zákaz frakování, plánovala třeba i restrikce v případě umísťování solárních panelů na zemědělské půdě. Ve druhém zmíněném případě se proti ní vzedmula vlna kritiky i z vlastní strany a po šesti týdnech ji u ostrovního kormidla vystřídal Rishi Sunak. Jenže: při pohledu na jeho vztah ke klimatickým otázkám je jasné, že vyhráno není.
Před začátkem COP27 Karel III. uspořádal vlastní akci – královskou klimatickou recepci.
Stačí si projít záznam jeho hlasování v Dolní sněmovně. V mnoha případech, kdy zákonodárci jednali o záležitostech spojených se změnami klimatu a jejich řešením, se buďto vyjádřil proti, nebo v sále prostě chyběl.
Vysvětlení je ovšem prozaické: Sunak takto nejedná na vlastní pěst. Jeho hlasování jde perfektně ruku v ruce s agendou Konzervativní strany, což v jednotlivých případech dokazuje moře modrých, konzervativních hlasů v kolonce „Proti“.
Zdroj: Printscreen TheyWorkForYou.com
Současný odklon od klimatických témat byl znát už při letních volbách nového lídra Konzervativní strany – poté, co na svou funkci rezignoval expremiér Boris Johnson. V létě, kdy Britské ostrovy žhnuly v rekordních teplotách a média byla plná fotografií sluncem spálených parků a vyschlé půdy, se o klimatické krizi v debatách kandidátů na lídra strany moc nemluvilo.
Tento boj o vedení strany je mimo realitu, okomentoval v červenci toryovský přístup k otázkám klimatu politolog Tim Bale z Queen Mary University v Londýně. „Prostě o tom nechtějí mluvit, neboť to bude nevyhnutelně znamenat nějaké oběti a narušení životů lidí,“ vysvětlil.
„Když nemůže král na COP27, musí COP27 za králem“
Jedno vstřícné, spíše politické gesto ale Rishi Sunak směrem ke globálnímu řešení změn klimatu udělal. Už jen to, že se summitu COP27 zúčastní, znamená mnoho – tedy stejně jako to, že se akce původně zúčastnit nechtěl.
Čtěte také: Fosilní Austrálie chce být supervelmocí obnovitelné energie. Slibuje to čerstvě zvolený premiér
Celá „kauza“ má ale ještě jeden rozměr. Rovnou královský. Už Liz Truss novopečenému králi Karlu III. „nařídila“, aby letošní summit vynechal. Ještě jako princ Charles byl přitom letitým zastáncem a propagátorem klimatických a environmentálních témat. Britská veřejnoprávní BBC proto věc komentovala s tím, že král „musí být zklamaný“. Buckinghamský palác takové tvrzení sice vyvrátil, nicméně to, že se Karel III. ještě coby čekající následník trůnu na summit chystal, je známá věc.
Se situací se panovník vyrovnal po svém, a to podle pravidla „když nemůže král na COP27, musí COP27 za králem“. Před začátkem klimasummitu uspořádal vlastní akci, královskou klimatickou recepci, na níž pozval více než 200 byznysmenů, zástupců neziskových organizací a všech subjektů s rozhodovací pravomocí. Palác k velkolepé události uvedl, že jde o symbolické zakončení COP26, tedy předsednictví Velké Británie.
