„Rozhodovaly kulturní vlivy i ekonomická témata.“ Jak se v Polsku volilo poblíž hranice s Běloruskem?

Ve vesničce Dubicze Cerkiewne na okraji Bělověžského pralesa žije necelých 300 obyvatel. Je sídlem druhé nejmenší gminy (obce) v Polsku, tedy správního obvodu sdružujícího několik menších vesnic. A stejně jako v těch sousedních zde narazíte většinou na lidi s běloruskými kořeny.

Běloruština je tak slyšet i před volební místností v místní škole, naproti které stojí pravoslavný chrám. Jedním z těch, kteří nyní rychlým krokem míří k volební urně, je proto i zdejší kněz. Z jeho tváře i pohybu lze vyčíst, že teď rozhodně nemá v úmyslu o ničem diskutovat, ani se nechat fotit.

Lidé se tady o volbách a o tom, komu hodili svůj hlas, příliš bavit nechtějí. Když už se ale někdo rozpovídá, je to stoupenec opozice. K nim patří i Anna, která volila Občanskou koalici Donalda Tuska.

„Nelíbí se mi rozdávání peněz, které preferuje jiná strana, protože jsem si vědoma toho, že ten obrovský dluh budou splácet mé děti,“ vysvětluje důvod své volby. Zároveň ale dodává, že mnoho místních je pod vlivem státní televize TVP a volí vládní Právo a spravedlnost (PiS).

Kdyby byly zachovány proporce podle ústavy, tak by Varšava měla mít o dva mandáty víc, takže to tou volební turistikou trochu narovnáváme.

Strana Jarosława Kaczyńského zde před čtyřmi lety skutečně vyhrála, ale jen minimálním rozdílem. A s 31,99 % hlasů výrazně zaostávala za výsledkem z celého Podleského vojvodství, kde získala absolutní většinu 52,04 %.

V celém okrese Hajnówka, do kterého Dubicze Cerkiewne patří, pak tehdy zvítězila Tuskova Občanská koalice s necelými 35 % hlasů. Lepší výsledek než v celostátním měřítku tady měla i levice a polští agrárníci (PSL). I proto se lze dodnes občas setkat s označením „rudá Hajnówka“.

Rekordní účast

O volby je tentokrát evidentně velký zájem, o čemž svědčí i situace v Bělověži, která patří do stejného okresu. K volební místnosti v budově obecního úřadu se jde kolem pravoslavného chrámu, ze kterého je slyšet zpěv doprovázející mši. O půl desáté dopoledne už zde stojí fronta zájemců o hlasování. A protože Bělověž je turistická obec, přichází sem i řada lidí s voličskými průkazy.

Čtěte také: Kaczyński vs. Tusk: Volební lídři se na dálku utkali v polském Podkarpatí

Ty zdaleka ale nemotivuje jen to, že sem zrovna přijeli na víkend. Před volbami příznivci opozice vyzývali k tomu, aby lidé vyrazili volit do jiných obvodů a pomohli jí získat dodatečné mandáty. Právě proto se tu rozhodla volit i skupinka starších lidí z Varšavy.

Jak říká důchodce Krzysztof, který si v Bělověži se ženou koupil dům, kam jezdí ve volném čase: „Trochu napravujeme chybu ve volebním zákoně, kterou současná vláda vědomě nechtěla změnit. Varšava, Poznaň…, několik velkých měst je podhodnocených. Kdyby byly zachovány proporce podle ústavy, tak by Varšava měla mít o dva mandáty víc, takže to tou volební turistikou trochu narovnáváme.“

Přímo ve volební místnosti se od sebe místní a lidé s voličským průkazem viditelně liší. Zatímco zdejší obyvatelé si k volebním lístkům do Sejmu a Senátu berou i hlasovací lístky k manipulativnímu referendu, jež vláda vyhlásila kvůli mobilizaci svých stoupenců, lidé odjinud si je většinově odmítají vzít.

Vysoký zájem potvrzuje i Barbara Bojko z volební komise. „Máme velký zájem, je to spojené i s uprchlickou krizí na hranici s Běloruskem. Ale Bělověž je také turistická obec, je tu hodně lidí odjinud, máme tady třeba vědecké instituce nebo bezpečnostní složky,“ říká.

Volební účast k pravému poledni a pak i k 17. hodině jí dává za pravdu a potvrzuje obrovský zájem o volby v celém Polsku. Ve volební místnosti v Bělověži dosáhla přes 34 %, respektive téměř 60 %.

Občanská koalice, Třetí cesta i Konfederace

Další obce v okolí nabízejí podobný obrázek jako Dubicze Cerkiewne. Když už lidé u volebních místností svolí k rozhovoru, tak volí Občanskou koalici nebo hnutí Třetí cesta. Ve škole se volí i v obci Orla, která se jako jediná v zemi může chlubit dvojjazyčnými, polsko-běloruskými nápisy.

„Měli na kandidátce místní lidi tady od nás, já jsem volil paní z Bielska Podlaského, protože chci mít reprezentanta z naší oblasti,“ říká Janusz, který zde volil Třetí cestu. Jeho žena Anna pak dodává, že pro ni bylo motivací i to, aby tato koalice překročila potřebnou osmiprocentní hranici, byť přemýšlela i o levici.

Třetí cestu podpořil i Tomasz z obce Czyże, která má celostátně vůbec největší podíl populace s běloruským původem a polským občanstvím. Jedná se o klasickou „ulicovku“ plnou charakteristických dřevěných chalup s malovanými okenicemi, před kterými stojí lavičky. Vesnici vévodí velký cihlový pravoslavný chrám z přelomu 80. a 90. let minulého století. Volební místnost se nachází v dřevěném domku vedle obecního úřadu.

Obec Dubicze Cerkiewne vymírá, má tragické demografické ukazatele. Když se tu narodí jedno dítě ročně, tak je to úspěch.

Tomasz tu o Třetí cestě ale mluví jako o menším zlu a je spokojený s politikou Práva a spravedlnosti, pokud jde o lokální investice, ale i migrační krizi podél nedaleké hranice s Běloruskem. „Celkově však způsob, jakým vládnou zemi, a celá situace bohužel dělá PiS nevolitelným,“ svěřuje se.

Až teprve v Hajnówce – ospalém 20tisícovém městě na okraji Bělověžského pralesa – se objevují jediní voliči krajně pravicové Konfederace. Vidíme je poblíž místního běloruského gymnázia, kam přicházejí volit. Centrum města tvoří jedna ulice s kostelem a několika paneláky. Soustřeďuje se zde také běloruská menšina, která tu má i své muzeum.

Dva mladší muži, které potkávám, nechtějí prozradit své jméno, ale ochotně se dělí s názorem na dvě největší polské strany: „Máme v Polsku jenom ten zkurvený PiS a PO (Občanská platforma; pozn. autora).“ Říkají, že „PiS-PO? Jedno zlo!“, ale že ani Třetí cesta pro ně není žádnou alternativou.

Bělorusové proti polským nacionalistům

Právě specifický charakter regionu s významnou běloruskou a pravoslavnou menšinou, ale i turisté a vysoký počet přistěhovalců odjinud jsou důvodem, proč se v okolí Bělověže volí zcela jinak než ve zbytku východního Polska.

Jak pro Voxpot vysvětluje novinářka a publicistka Paulina Siegień, která vlastní spolu s manželem v jedné z vesniček v Bělověžském pralese malý penzion, rozdíly ve volebních výsledcích jsou dané primárně kulturními vlivy.

„Vždycky tu byla odlišná situace, která vyplývala z čistě kulturních záležitostí,“ zdůrazňuje Siegień. Podle ní zde převládá pravoslavné obyvatelstvo, a to bez ohledu na to, jak se kdo identifikuje s běloruskou národností.

„Jestli tu jsou někde katolíci, tak v městečkách, na vesnicích nikdy tradičně nebyli. Dubicze Cerkiewne jsou obcí, kde není vůbec žádný katolický kostel, což je docela exotika,“ připomíná publicistka. To podle ní diktovalo specifické politické volby.

„Nejdřív to byli postkomunisté, hlavně SLD (Svaz demokratické levice; pozn. autora). To bylo spojené se strachem z takového národního vzedmutí spojeného se Solidaritou. Potom to přešlo na PO kvůli obavám z jiných polských nacionalistů,“ přibližuje Siegień preference zdejších voličů.

Čtěte také: Průzkumy spíše věří liberálům. Vše, co potřebujete vědět k volbám v Polsku

Okolí Hajnówky má totiž negativní historickou zkušenost s polským antikomunistickým podzemím, jehož část se tu po druhé světové válce dopouštěla brutálních zločinů na místním pravoslavném obyvatelstvu. Jak říká Paulina Siegień, v roce 1989 byla tato paměť ještě stále poměrně čerstvá, a proto se zdejší obyvatelé báli stran, které se hlásily k polskému nacionalismu a využívaly národoveckou rétoriku.

Sociální transfery a benefity

Souběžně s popsanou situací se region potýká i s obrovskými socioekonomickými problémy, což je vidět už na první pohled. Po překročení řeky Bug z Lublinského vojvodství se směrem k Bělověžskému pralesu projíždí řídce osídlenou krajinou s malými vesničkami, které nenabízejí žádné velké perspektivy.

„Obec Dubicze Cerkiewne vymírá, má tragické demografické ukazatele. Když se tu narodí jedno dítě ročně, tak je to úspěch. V obecní škole je teď celkem kolem padesáti dětí“, upozorňuje Paulina Siegień s tím, že ani turistika kolem Bělověžského pralesa není spásou. Místní samosprávy totiž nemají nápady, jak ji rozvíjet plánovitě a udržitelně.

Situaci nepomáhá ani migrační krize a válka na Ukrajině, kvůli níž se sem lidé bojí jezdit. Zároveň ale podle ní paradoxně dochází v této chudé oblasti Polska k určité gentrifikaci, protože si tu nemovitosti ochotně kupují lidé z Varšavy a dalších velkých měst. To žene ceny nahoru a místní, kteří například odešli studovat a za prací, si je nemohou dovolit, když se chtějí vrátit.

V takto malých obcích dokáže i pár lidí s voličskými průkazy výrazně změnit celkový volební výsledek.

Není proto divu, že i v tomto regionu, který tradičně volil levici nebo Občanskou platformu Donalda Tuska, nakonec mnoho lidí láká Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského.

V Dubiczach Cerkiewných už PiS v minulých volbách těsně vyhrál. Sociální transfery, jako jsou třinácté a čtrnácté důchody, dělají svoje. Část místních navíc paradoxně těží z migrační krize možností pomáhat při stavbě hraničního plotu s Běloruskem. Jiní teď zase mají díky přítomnosti armády a pohraničníků vyšší tržby v obchodech a restauracích.

Vláda se také podle publicistky Siegień pokouší „uplácet“ místní obce investicemi do infrastruktury, což je vidět na první pohled na mnohých čerstvě vyasfaltovaných cestách. Místo aby třeba zavedla rychlý internet, jejž by ocenili lidé, kteří by se zde chtěli usadit a pracovat z domova.

Čtěte také: „LGBTQ, interrupce i Holland.“ Volební Slovensko a Polsko rezonují Českem

Tento obraz potvrzuje i novinář deníku Gazeta Wyborcza Adam Wajrak, který od roku 1997 žije ve vesničce Teremiski uprostřed Bělověžského pralesa.

„V poslední době se tu lidé celkem silně přeorientovali na PiS, starší lidé dostali ty třináctky (13. důchody; pozn. redakce),“ říká. Z podobných socioekonomických důvodů to podle něj platí i pro místní Bělorusy. A to nehledě na to, že tato menšina se v Polsku výrazně proměnila a vládnoucí straně příliš nefandí.

„Teď je hodně Bělorusů s vysokoškolským vzděláním. Už to není tak jako kdysi, že Bělorus je rolník nebo dřevorubec. Existuje velmi sympatická běloruská elita, a oni PiS volit nebudou ani náhodou,“ podotýká Warjak.

Vzhledem k celkovému oslabení Práva a spravedlnosti se dá očekávat, že i v okolí Hajnówky podpora poklesne. Zároveň ale platí, že výsledky v běloruských obcích u hranic, jako jsou Dubicze Cerkiewne, letos nebudou reprezentativní a o náladách mezi místními toho příliš mnoho neřeknou.

Na rozdíl od roku 2019 se tu totiž kvůli krizi na hranici pohybuje velké množství vojáků, policistů a pohraničníků z různých regionů země, kteří ale volí v místě svého pobytu. A v takto malých obcích dokáže i pár lidí s voličskými průkazy výrazně změnit celkový volební výsledek.