Co se nyní s ruským hospodářstvím skutečně děje a jaké má letos vyhlídky? Blíží se na pozadí války na Ukrajině jeho kolaps, nebo jsou tyto katastrofické prognózy předčasné? Voxpot nabízí zajímavou analýzu nezávislé ekonomické expertky, kterou se svolením projektu Carnegie Politika publikoval server Meduza.
Lednové údaje o ruském rozpočtu vypadají natolik znepokojivě, že vyvolaly obavy o hrozícím kolapsu ekonomiky. Schodek za první letošní měsíc překonal všechny rekordy – ve výši 1,8 bilionu rublů (přes půl bilionu korun) je nejvyšší za poslední čtvrtstoletí. Ve srovnání s loňským lednem, kdy byl přebytek 125 miliard rublů (37,3 miliard korun), se výdaje ruské pokladny zvýšily o 58 %, zatímco příjmy naopak klesly o více než třetinu.
Na pohřbívání ruské ekonomiky na základě údajů za jeden měsíc je však příliš brzy. Navzdory sankcím má Kreml stále dostatek příležitostí k vývozu uhlovodíků. Hospodářský život v zemi se postupně obnovuje. Odhadovat reálný schodek ekonomiky největší země světa je nyní předčasné i kvůli tomu, že velké výdaje v lednu mohou umožnit úspory v následujících měsících. To vše ale neznamená, že se ruská ekonomika plně přizpůsobila a přestala sankce vnímat. Jen se jejich účinek časově prodloužil.
Papírové důvody
Podle ruského ministerstva financí existuje několik příčin, proč v zemi v lednu letošního roku klesly rozpočtové příjmy až o 35 %. Příjmy z ropy a plynu klesly na 426 miliard rublů (minimum od roku 2020; 127 miliard korun) kvůli nižší ceně ropy Urals (v lednu 49 dolarů/ cca 1100 Kč za barel, o 40 % levnější než Brent, zatímco rozpočet je nastaven na 70 dolarů) a snížení vývozu plynu. Vláda však zatím nachází způsoby jak vzniklé nedostatky odstranit: půjčkami a využíváním zdrojů Fondu národního majetku.
Dostupné rezervy v kombinaci s půjčkami každopádně umožní Rusku financovat rozpočtový deficit nejméně několik let.
Příjmy z neropného a neplynového sektoru rovněž poklesly – o 28 % na 931 miliard rublů (293 miliard korun). Největší pokles zaznamenaly příjmy z tuzemské daně z přidané hodnoty a daně z příjmů. Toto snížení je však z velké části pouze na „papíře“ a je způsobeno změnami ve správě těchto daní. V dubnu 2022 totiž Rusko přešlo na zrychlené vracení DPH a od 1. ledna letošního roku se téměř všechny daně a odvody začaly odvádět v jedné splátce vždy 28. dne v měsíci.
Čtěte také: Kudy z krize I. Odkud vyrostl nerůst a kde jsou jeho meze
Rozpočtové výdaje vzrostly o rekordních 58,7 % na 3,1 bilionu rublů (0,93 bilionu korun). Důvodem jsou zálohy na zakázky – veřejné zakázky se oproti loňskému roku totiž zvýšily pětinásobně, z 249 miliard na 1,3 bilionu rublů (0,4 bilionu korun). Dříve byla meziroční dynamika výdajů jiná, protože ministerstvo financí postupně posílalo peníze dalším ministerstvům a resortům – hlavním správcům rozpočtových prostředků, kteří je vynakládali. Jejich rychlost se od ledna zvyšovala a vrcholu dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí. Například v loňském roce připadala na poslední čtvrtletí více než třetina všech výdajů. Ministerstvo financí bylo za tyto nerovnoměrné výdaje kritizováno jak Kontrolní komorou, tak i prezidentem Vladimirem Putinem.
Kritiku vyslyšelo ministerstvo financí jen částečně. Již v prvním letošním měsíci bylo profinancováno celých 11 % plánovaných ročních výdajů. Pokud však vyloučíme veřejné zakázky, rozpočtové výdaje vzrostly jen o skromných 6 %. Pokud byla velká část záloh zaplacena již na začátku roku, je důvod se domnívat, že zbytek výdajů bude v průběhu roku rovnoměrněji rozložen.
Zbraně místo ropy
Není přesně známo, proč se výdaje státní pokladny v lednu tak prudce zvýšily. Lze ale předpokládat, že zálohy se týkají především výdajů na obranu a bezpečnost (v rozpočtu na rok 2023 je to asi 9,5 bilionu rublů, tedy v přepočtu 2,84 bilionu korun), dále obnovy zničené infrastruktury v ruských regionech a rozvoje nových území. Na setkání s vládou koncem ledna Putin požadoval, aby se na nich nešetřilo.
Ukrajinští představitelé varovali, že Rusko v nadcházejících týdnech připravuje velkou ofenzivu. Pokud je to pravda, měly na ni být výdaje použity již v roce 2022. Z otevřených zdrojů je obtížné přesně vysledovat, jak jsou vynakládány. Ministerstvo financí od jara přestalo zveřejňovat tabulku rozpočtu a rozpočtových výdajů podle oblastí. Je však známo, že v roce 2023 se plánuje utratit celkem 29 bilionů rublů (8,67 bilionů korun). Soudě podle loňského roku, kdy v prosinci vznikly dodatečné výdaje ve výši až dvou bilionů rublů (0,6 bilionu korun), je však nepravděpodobné, že by se vláda letos udržela ve schváleném rámci.
Nemá však smysl odhadovat, jaký bude rozpočtový schodek na konci roku, pouze na základě údajů za první měsíc. Například ještě v září 2022 úřady a analytici očekávali, že ruský rozpočtový deficit bude nižší než 1,5 bilionu rublů (0,45 bilionu korun), ale pak došlo k prosincovým výdajům.
Letošní rozpočtové plány zatím obsahují díru ve výši 2 % HDP. Již nyní existují velké pochybnosti, zda se vše podaří uskutečnit podle plánu. Dostupné rezervy v kombinaci s půjčkami každopádně umožní Rusku financovat rozpočtový deficit nejméně několik let.
Perspektivou ruské ekonomiky zůstává regresivní substituce dovozu – ztracené dovážené komponenty nahradí méně vyspělé ekvivalenty.
I v případě silného rozpočtového šoku však konkrétně vojenské a sociální výdaje (přibližně 17 bilionů rublů; 5,1 bilionů korun) jsou v bezpečí. Stát je totiž zařadil mezi takzvané chráněné výdaje, které se škrtají jako poslední. Limity těchto položek jsou plánovány na základě toho, kolik příjmů může státní pokladna získat bez ohledu na situaci v oblasti komodit. V roce 2023 to bude přibližně 11,5 % HDP (17 bilionů rublů; 5,1 bilionů korun)
Sociální část – platy ve veřejném sektoru, důchody či léky – je plně chráněna před škrty zákonem a ve vojenské oblasti zákon zakazuje šetřit pouze na nákupu zbraní a armádního vybavení. V praxi jsou však všechny výdaje na obranu a bezpečnost „koncepčně“ chráněny – dokonce ani chamtivé ministerstvo financí s návrhem na škrty nikterak nespěchá.
Mlhavý rok 2023
Ruská ekonomika celkově vstoupila do roku 2023 silnější, než se původně očekávalo. Umožnil to stabilní bankovní systém, vysoké ceny ropy a plynu v první polovině roku 2022 a rychlé přeorientování dodávek energií na asijské trhy. Příliv valut v důsledku příznivých podmínek na energetických trzích spolu s nedostatkem potřeby půjčovat si umožnily úřadům vyhnout se výdajovým škrtům.
V roce 2023 však již některé z těchto faktorů nebudou působit – například situace na energetických trzích se výrazně změnila. V roce 2023 se neočekávají cenové rekordy, Západ uvalil embargo na ropu a ropné produkty z Ruska a vývoz plynu potrubím je minimální. Nejistota na domácím trhu rovněž zatěžuje spotřebitelskou poptávku. V některých odvětvích rostou mzdy rychleji než v jiných, ale spotřeba se navzdory tomu zatím nezdá být přesvědčivá a přizpůsobená nové struktuře trhu.
Čtěte také: Umíme si vyrobit zelený zítřek? Evropa hledá odpověď na začátek konce ekonomické globalizace
Vyloučit nelze ani nová sankční rizika. Většina možných omezení již byla zavedena, ale některé sankce, například embargo na ropné produkty, se zatím ve statistikách neprojevují. Kromě toho se Rusku dosud dařilo získávat čipy a technologické produkty skrze zprostředkovatelské firmy přes Turecko a Čínu. Udržení těchto toků závisí na tom, jak budou západní země uplatňovat vývozní kontroly.
Existují také vnější ekonomická rizika, která by mohla ohrozit příjmy z vývozu. Roztříštěnost trhů, k níž došlo již v době pandemie, se sankcemi jen prohloubila; transakce v rezervních měnách jsou stále obtížné, i když podniky čím dál častěji používají alternativní měny. I zde však mohou nastat problémy, třeba pokud vývozci přejdou na alternativní měny rychleji než dovozci. Dříve se takové výkyvy vyrovnávaly pomocí kapitálových toků, nyní však tato možnost není k dispozici – kvůli uzavřenému kapitálovému účtu.
Přizpůsobování ruské ekonomiky nové realitě pokračuje. Snížené příjmy z vývozu a oživení dovozu budou vytvářet tlak na kurz rublu. Nejpravděpodobnější perspektivou ruské ekonomiky zůstává regresivní substituce dovozu: ztracené dovážené komponenty budou nahrazeny méně vyspělými ekvivalenty (to již učinily asi dvě třetiny podniků, pokud jde o stroje a zařízení). Smyčka sankcí se pomalu, ale jistě utahuje.
Carnegieho nadace pro mezinárodní mír a Carnegieho politika jako organizace nezaujímají v sociálněpolitických otázkách společné stanovisko. Článek odráží osobní názory autorů a neměla by být považována za názory Carnegieho nadace pro mezinárodní mír.
Z ruského originálu « По итогам января дефицит российского бюджета достиг рекордных значений. Но это не значит, что экономика на грани краха» publikovaného 10. února 2023 na serveru Meduza přeložila Eva Čeplová.
