O ruské válce na Ukrajině se často říká, že probíhá prakticky online. Můžeme sledovat velké množství fotografií a videí útočících i bránících se jednotek včetně zničené nebo ukořistěné techniky. O tom, co dnes z těchto videí víme o připravenosti obou stran v předvečer očekávané ofenzívy jsme se bavili s analytikem Jakubem Janovským z projektu Oryx.
Když trávíte každý den několik hodin pohledem na mapu ukrajinské fronty a zapisujete všechnu techniku, o které se ví, že byla na konkrétních bojištích zničena, zajata nebo poškozena, získáte poměrně plastický obrázek toho, co se děje nejen na frontě, ale i kolem ní. Právě této činnosti se věnují členové týmu mezinárodního investigativního projektu Oryx.
S jejich závěry pracují česká i zahraniční média. Z řad bezpečnostní komunity můžete občas slyšet, že jsou jejich data lepší než to, co dokáží získat analytici kdejaké rozvědky. V rámci přípravy na reportážní cestu na Ukrajinu jsem se proto spojil s jejich českým analytikem a přispěvatelem Oryx blogu a občasným spolupracovníkem mezinárodního investigativního projektu Bellingcat Jakubem Janovským. Rozhovor se v těchto dnech mohl jen stěží odrazit od jiné otázky, než té nejaktuálnější – kdy a kde můžeme podle toho, co vidíme na zemi, čekat začátek ukrajinské protiofenzívy.
Začali jsme tématem, jestli se dá podle videí a fotografií poznat, zda je půda dostatečně proschnutá, aby postupující ukrajinské technice nehrozilo, že zůstane zapadlá hluboko v blátě vystavena útokům nepřátelského dělostřelectva. Půda je prý stále promáčená, ale podle odhadu v době vedení rozhovoru by mohla v moment jeho publikace o týden později pomalu vysychat a být připravená na začátek operace. V tento moment jsem přijel do Kyjeva, abych mohl případný začátek ukrajinské protiofenzívy sledovat přímo na místě.
Identifikace slabých jednotek na straně obránce a schopnost prolomit se přes ně bez velkých opotřebovávacích bitev za frontu bude v počáteční fázi nejpodstatnější.
Vojtěch Boháč: Nakolik se dá předvídat, že to doopravdy začne ve chvíli, kdy vyschne půda? Znamenalo by to, že se Ukrajina bude chovat podle rytmů přírody a nevyužije možnost překvapit nepředvídatelným datem začátku operace?
Jakub Janovský: Ukrajinci pravděpodobně opravdu zahájí ofenzívu teprve ve chvíli, kdy bude dostatečně proschlá půda, ale to je jen jedna proměnná. Ty ostatní zdaleka tak předvídatelné nejsou. Netušíme, jestli nepočkají další týden například proto, aby byli schopni zapojit další brigádu nebo dvě. Pak by mohlo dávat z jejich pohledu smysl počkat i o něco déle. Můžou ale také upřednostnit rychlý útok, aby nedali Rusům víc času opevnit své pozice. Takže máme tam pouze omezené množství informací a je tam spousta neznámých, které to můžou posunout o jednotky týdnů tam či onam.
V otevřených zdrojích sledujete hlavně ztráty ruské a ukrajinské techniky. Dokážete z toho ale vyčíst i něco o koncentraci techniky a vojsk v konkrétním místě, abychom mohli předvídat, kde se Ukrajina nejvíc připravuje na protiútok, případně kde se snaží přitáhnout pozornost, aby mohli překvapit útokem odjinud?
Ze sledování ztrát v otevřených zdrojích se úplně nedá vyčíst, co se děje na neaktivních frontách. Ztráty, které my sledujeme, jsou většinou indikací toho, že jedna nebo druhá strana útočí, popřípadě že má dostatek prostředků na vedení útoků na různé cíle v zázemí. Pokud na nějakém místě pouze koncentrujete síly a snažíte se to schovat, tak se nedá očekávat, že by tam byly podstatné ztráty, které se ještě navíc objeví někde na internetu.
Čtěte také: Velitel ukrajinských speciálů: Řežeme jim zásobovací tepny, ze života mají peklo, bez pomoci ale shoříme
Ukrajina má navíc proti Rusku výhodu, že díky dostupné infrastruktuře dokáže přesunout vojska mezi různými částmi fronty podstatně rychleji. Řekněme, že za den nebo dva může přesunout jednotky z Bachmutu na frontu u Záporoží, zatímco ten samý přesun může Rusům trvat klidně pět dní nebo týden. Ve výsledku má Ukrajina větší flexibilitu a může jednotky umístit dál od místa, kde plánuje zaútočit a přesunout je teprve těsně před samotným útokem. Rusko bude v nevýhodě, co se týče reakčního času i za předpokladu, že budou schopni začátek ofenzívy detekovat. Tady je dobré dodat, že ruské průzkumné a výzvědné kapacity v této válce nebyly doteď něčím, o čem by se měly v budoucnu psát eposy.
Máš ty sám nějaký tip, kde se ti zdá být ruská fronta nejslabší a mohlo by se to tam začít dít?
Velkou roli podle mě bude hrát fakt, že ruská armáda je mix od relativně elitních jednotek, které nicméně utrpěly těžké ztráty a byly doplněny mobilizovanými vojáky, až po jednotky, které jsou složené vyloženě z čerstvě mobilizovaných vojáků se špatným vybavením a bídnou morálkou. Z ukrajinské perspektivy bude ideální, pokud v příhodném terénu najdou právě tyto špatně vybavené a nezkušené vojáky, kteří nejspíš utečou hned, jak na ně někdo bafne.
Samotný průlom frontové linie pak bude nejspíš dost významný pro úspěch celé ofenzívy. Spálit velkou část útočné síly na efektivně se bránících elitních jednotkách, kde za dva týdny postoupíte o kilometr a dáte Rusům spoustu času a prostoru přesunout do místa zálohy, není zrovna dobrá strategie. Očekávám, že identifikace slabých jednotek na straně obránce a schopnost prolomit se přes ně bez velkých opotřebovávacích bitev za frontu bude v počáteční fázi nejpodstatnější.
I v případě úspěšné ofenzívy nicméně očekávám, že obě strany utrpí značné ztráty. Akce by se podle mých odhadů mohlo zúčastnit přibližně sto tisíc vojáků na každé straně. Ať bude útok úspěšný, nebo ne, tak se ztráty můžou pohybovat ne v jednotkách, ale i v desítkách tisíc. Plus spousta techniky.
Fronta se už dlouho příliš nehýbe, a to ani v oblastech, o kterých se spekuluje jako možných místech protiofenzívy. Rusové se zatím zakopávají a co jsem viděl, tak připravují poměrně hlubokou a složitou obranu. Nakolik je vůbec reálné, že by se průlom povedl?
Ta opevnění, která jsem viděl na různých satelitních fotkách i videozáznamech, které zblízka natočili sami Rusové, určitě dokáží zpomalit postup a popřípadě ho i zastavit, pokud budou pořádně obsazené pěchotou a podporované tanky i dělostřelectvem. Když se ale zaměříme na materiál, tak jsou ty opevněné pozice často mizerné kvality. Někdy jde o protitankové překážky, které přejedete BVPčkem (bojové vozidlo pěchoty, pozn. red.), aniž byste museli moc zpomalit. Škudlení na kvalitě a na pořádném designu je tam dost znát. Stejné to je na některých místech s budováním systému zákopů.
Některé z těch, které jsem viděl, vypadají, že když nad nimi vybouchne několik naváděných raket s alternate warhead (jde o hlavice, které explodují zhruba v deseti metrech nad cílem a vyletí z nich ocelové průrazné projektily, pozn. red.), které používá systém M270 nebo HIMARS , tak to zmasakruje úplně všechny na dané pozici. Určitě to dokáže zpomalit ukrajinský postup a pokud to Rusové pořádně obsadí vojáky s podporou dělostřelectva, tak to dokáže způsobit velké problémy.
Nemluvil bych ale na většině míst o skutečně dobře opevněném území. Je v tom prostě poznat, že to často stavěli civilisté, které tam někdo navezl a instrukce jim načmáral v rychlosti na papír. Kolikrát přitom bez toho, aby se pořádně kouknul na terén. Viděli jsem i pozice, které jsou pod svahem. Když Ukrajinci získají pozice na svahu, tak tam můžou dělat cvičné střelby do obránců.
Když se ale podíváme třeba na pozice blíž k Melitopolu, což je jeden z očekávaných cílů ukrajinské protiofenzívy, tak tam je koncentrace opevnění dostatečná, aby útočícím Ukrajincům podstatně zkomplikovala život. Jedna věc je koncentrace, druhá to, že to zase není moc kvalitně postavené a umístění taky není aspoň podle toho, co jsem viděl, vždy nejšťastnější. Připravená ukrajinská jednotka by se přes to měla dostat, pokud to nebude obsluhovat dobře vycvičená a kvalitně vybavená ruská jednotka.
Co je teď pro Rusko nejzásadnější, aby si dokázalo udržet své současné pozice?
Bude to kombinace toho, jak rychle dokáží z dlouhodobých skladišť vytáhnout, reaktivovat a popřípadě modernizovat starší techniku, poslat ji na frontovou linii a efektivně ji dozásobit municí a náhradními díly. Nedávno jsme totiž viděli fotky a videa starých tanků T-55, které opravdu nejsou nejefektivnějším strojem na frontu v roce 2023.
Pochopitelně i ty můžou zničit BVP nebo kulometem pokosit pěchotu. Každopádně takhle stará a dlouhodobě ne úplně ideálně skladovaná technika se pravděpodobně bude mnohem víc porouchávat. Náhradní díly se pro ni už dávno nevyrábějí a munice také ne. Takže užitek z toho materiálu bude výrazně limitovaný oproti tomu, když by vytáhli třeba i starší verze tanků T-72.
Velkou roli tedy bude hrát množství a kvalita techniky, kterou jsou schopni reaktivovat ze skladů, a taky množství a kvalita munice pro dělostřelectvo. Další otázkou je, jestli budou munici schopní skladovat blízko fronty, aniž by ji Ukrajinci vyhodili do vzduchu raketovým dělostřelectvem. Je tam tedy spoustu neznámých, nicméně silná stránka Rusů je v tom, že by měli mít na obranu relativně hodně vojáků. U těch ale bude záležet na logistice.
Fronta má dnes 1450 kilometrů. V médiích vidíme, že nejtěžší boje se vedou kolem Bachmutu, Marijinky, Avdijivky nebo u Vuhledaru. Co se děje na místech, o kterých v médiích neslyšíme? Představuji si to tak, že na velké části fronty proti sobě prostě jen sedí pár vojáků v zákopech, jinde se trochu střílí, ale jen tak, aby se neřeklo bez očekávání nějakých územních zisků.
Zhruba tak to je. Na většině míst, kde neprobíhají zrovna pokusy jedné či druhé strany postoupit, tak se to omezuje na průzkum bojem. To se zejména v posledních dnech stalo opakovaně na několika místech v Záporoží, kde ukrajinské jednotky testují ruskou obranu a zjišťují informace, které nebylo možné zjistit leteckým průzkumem. Jinak víme z ruské i z ukrajinské strany, že jednotky, které nejsou v místech intenzivních bojů, mají velmi osekané zásoby munice, zejména té dělostřelecké. Obě strany jí teď potřebují nashromáždit větší množství, protože v rámci ukrajinské ofenzívy a ruské intenzivní obrany může spotřeba munice dosahovat mnohonásobku toho, co se děje v běžný den. Jestli Ukrajina normálně střílí 3-5 tisíc nábojů za den, tak bych nevyloučil, že první dny ofenzívy budou střílet klidně i 20 nebo 30 tisíc.
Všichni jsme sledovali videa Prigožina, ve kterých hrozil stažením se z Bachmutu, protože jeho Wagnerovci nemají dostatek munice a umírají zbytečně. Jsou na tom teď opravdu tak špatně, nebo je to nějaká vyjednávací pozice?
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
