Poprvé od konce druhé světové války zaútočila pravidelná armáda cizího státu na Rusko. Co to může znamenat?
Ukrajinská armáda se pokouší o nečekaný průlom na ruské území. Její obrněná vozidla a vojáci v úterý brzy ráno překročili hranici do Kurské oblasti. Podobné vpády jsou od začátku invaze spíše vzácností a dosud se pod ně vždy podepisovaly výhradně dobrovolnické jednotky sestavené z ruských bojovníků bojujících na straně Ukrajiny.
V oblasti probíhají podle očitých svědků i ruských válečných korespondentů těžké boje, které pokračují už třetím dnem.
Nyní jde podle agentury Bloomberg o první případ od konce druhé světové války, kdy pravidelná armáda cizí země útočí na Rusko. V porovnání s předchozími vpády je větší i rozsah, kdy se jej má účastnit až tisíc ukrajinských vojáků. Telegramové kanály ruských dobrovolnických uskupení tentokrát mlčí. Stejně tak se nic nedozvídáme ani z oficiálních ukrajinských míst. Co tedy víme o zatím největším útoku ukrajinských sil do Ruska?
Čtěte také: Ukrajina získala první stíhačky F-16. Na frontě se zatím ale jen stěží projeví
V oblasti probíhají podle očitých svědků i ruských válečných korespondentů těžké boje, které pokračují už třetím dnem. Videa ukazují, že ukrajinská obrněná vozidla se dostala přes šestitisícové příhraniční městečko Sudža až několik kilometrů na ruské území.
Podle informací ruskojazyčného serveru Meduza šlo původně o ukrajinské jednotky patřící k několika batalionům 22. mechanizované brigády posílené o jednotky speciálního určení a prostředky protivzdušné obrany, které překročily hranici v úterý brzy ráno a ve středu večer už držely pozice hluboko v ruském území.
Proti nim v tu chvíli stály jen velmi slabé síly pohraničních vojsk a pěchota nedávno vzniklého „pluku obrany hranice“. Ty však nedisponují obrněnou technikou. Ruské velení podle serveru dokázalo na posílení rychle dodat prakticky jen útočné letectvo a raketové komplexy Iskander, které pálily na pohybující se ukrajinské kolony. Mezi potvrzenými ztrátami je zatím několik kusů ukrajinské techniky a minimálně jeden ruský vrtulník, kterému vletěl do vrtule zřejmě ukrajinský FPV dron.
Prokremelští bloggeři napsali, že ukrajinské síly obsadily několik vesnic poblíž hranice.
Moskva zatím tvrdí, že Ukrajina do Kurského regionu poslala na tisíc vojáků, 11 tanků a více než 20 obrněných vozidel, a to vše s podporou dělostřelectva a dronů. Toto tvrzení se nedá nezávisle ověřit.
Ruský generál a velitel ruských sil na Ukrajině Valerij Gerasimov tvrdí, že se jeho armádě ve středu večer podařilo postup ukrajinských vojsk zastavit.
Prokremelští bloggeři ale naopak napsali, že ukrajinské síly obsadily několik vesnic poblíž hranice. Například blogger Juri Kotenok označil boje u zhruba šestitisícového města Sudža – jehož centrum leží asi 12 kilometrů od hranic – a blízkého Koreněva jako „těžké“. „Sudža je pro nás prakticky ztracená,“ dodal k tomu Juri Podolyaka, proruský vojenský blogger, jenž se narodil na Ukrajině.
Kanál Rybar pak dodal, že situace u Sudži se „nadále zhoršuje“.
Čtěte také: Seznamte se s klouzavou bombou: Ruskou zbraní, která decimuje Ukrajinu
Tamní úřady přitom vyzvaly obyvatele, aby omezili pohyb, a současně zrušily všechny veřejné akce, doplňuje BBC. Kromě toho měly být z příhraniční oblasti evakuovány tisíce lidí.
K ukrajinskému vpádu se vyjádřil také ruský prezident Putin. Ten ho označil za „provokaci“.
Gubernátor Kurské oblasti Alexej Smirnov v reakci na ukrajinský útok vyhlásil výjimečný stav. Dodal, že tento krok je podle něj nutný, aby úřady mohly „odstranit následky příchodu nepřátelských sil do regionu“. Ruská strana tvrdí, že během útoku zemřelo nejméně pět civilistů a dalších 31 jich bylo zraněno.
„Pokoušíme se převzít iniciativu“
Ukrajina se k tomuto kroku nijak oficiálně nevyjadřuje a není proto jasné, jak daleko se jejím silám podařilo proniknout. Neexistuje ani dostatek informací o tom, co přesně se v oblasti děje.
Americký Institut pro studium války tvrdí, že ukrajinské síly pronikly až deset kilometrů do Kurské oblasti. S odkazem na dobře informovaný ruský zdroj napsal, že ukrajinské síly obsadily 45 kilometrů čtverečních.
Ve středu večer se ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko jako jeden z mála k dění vyjádřil. Sdělil, že ukrajinské armádě se podařilo ovládnout plynový hub Sudža – ani Hončarenkovo tvrzení se však BBC nepodařilo ověřit. Stejnou informaci má nicméně i server Meduza.
Plynový hub u Sudži představuje klíčové zařízení, které se podílí na tranzitu plynu z Ruska přes ukrajinské území do Evropské unie – aktuálně je navíc poslední, přes který plyn teče do členských zemí unie. Podle agentury Reuters plyn nadále proudí.
„Z vojenského hlediska se pokoušíme znovu převzít iniciativu. Ukazujeme světu, že se nemusí bát eskalace a reakce Vladimira Putina, protože žádná reakce nebude,“ komentoval to Hončarenko v narážce na obavy z případné tvrdé reakce Moskvy.
Podle něj ukrajinský vpád na ruské území také přinutí Moskvu, aby přesunula víc vojsk do Kurské oblasti. A to povede ke snížení počtu ruských útoků ve východní Ukrajině a poskytne ukrajinské armádě prostor, aby se mohla znovu nadechnout.
Čtěte také: Z ukrajinské fronty do politiky. V Rusku se dere k moci zákopová „elita“
Rob Lee, odborník z amerického think-tanku Foreign Policy Research Institute si ale myslí, že podobné vpády mají jen malý vliv na frontu na ukrajinském území. Podle něj to nemá pro Putina ani žádné „vážné domácí politické důsledky“.
Tvrdí, že případný plán Kyjeva – přinutit ruskou armádu, aby přesunula vojska z jiné části fronty – má jen malou šanci na úspěch. „Rusko má v Kurské oblasti větší síly i konvenční schopnosti, lepší velení a má jednotky branců, které může nasadit,“ komentoval Lee.
„Pro Ukrajinu není možné, aby otevřela druhou frontu. Potřebují stabilizovat frontu na Donbase,“ myslí si pak Nick Reynolds z think-tanku Royal United Services Institute. Podle něj ale rychlý a nečekaný útok Moskvu zaskočil. Ukrajinská armáda by díky vpádu mohla zablokovat zásobovací linie pro ruské vojsko nasazené poblíž Charkova. Také to podle jeho slov ukazuje, že „Ukrajina ještě neskončila s přeshraničními vpády“.
