Vzkaz i pomsta. Tak se dá číst pondělní útok Ruska na dětskou nemocnici v Kyjevě. „Putin zvyšuje sázky, na civilní cíle bude mířit častěji,“ sdělil Voxpotu novinář Adam Sybera přímo z Kyjeva.
„Byl to absolutní chaos. Děti panikařily, plakaly v bunkru. Nemám pro to žádná slova, je to strašné. Pořád se třesu.“
Takto popsala britskému deníku The Guardian zdravotní sestra Tanya Lapšina ruský útok na největší dětskou nemocnici na Ukrajině.
Rusko nyní jasně komunikuje: ‚Když nepřistoupíte na mou nabídku, budou se dít tyto věci – a bude to ještě horší’.
Kyjevské zařízení Ochmatdyt se stalo jedním z mnoha civilních cílů, které Rusko v pondělí zasáhlo ze vzduchu.
Přes 40 raket poškodilo skoro stovku budov včetně nemocnic či trafostanic – nejen v Kyjevě, ale také v Dnipru, Kryvém Rihu, Slovjansku a Kramatorsku. Při útocích zahynulo nejméně 38 osob. Dalších 190 utrpělo zranění.
„Spekuluje se o tom, že takto rozsáhlý byl útok hlavně proto, aby zahltil ukrajinskou protivzdušnou obranu, která je teď silnější,“ řekl v úterý Voxpotu novinář Adam Sybera z ukrajinského deníku Kyiv Independent.
Největší šok vyvolal právě úder na pediatrické zařízení v ukrajinské metropoli. Část dětské nemocnice, konkrétně toxikologii,srovnal zemí. A po zásahu raketou se přítomným naskytl děsivý pohled . Děti na kapačkách čekající v prachu na ulici, zranění lidé, dobrovolníci pátrající po přeživších pod sutinami.
Podle zdravotní sestry Marie Solochenko, která se v době útoku pohybovala právě na toxikologickém oddělení, museli být malí pacienti odpojeni od dialýzy a evakuováni skrze okno. Pro Guardian také popsala situaci, kdy ošetřovala své kolegyni z nemocnice otevřené zranění hlavy. Mezi troskami, prachem a potřísněnou krví ji nejprve ani nepoznala.
K útoku došlo vcelku neobvykle v době, kdy byla nemocnice v plném denním provozu. Nutno ovšem dodat, že se tak nestalo poprvé. Od začátku války podnikla armáda Ruské federace na tamní zdravotnická zařízení přes 1700 útoků.
Čtěte také: Ruští zločinci skončili na frontě, jejich cely masově zaplňují političtí vězni
Kolem sutin se rychle shromáždily davy pomocníků a pomocnic, kteří třeba vytvořili lidský řetěz a snažili se dostat zraněné z trosek budovy. Lidé z celého okolí v solidaritě rovněž nosili na zasažené místo vodu, která nemocnici chyběla.
„Upřímně jsem se bál, že by mohl přijít ještě druhý útok – právě kvůli tomu, kolik lidí se tam shromáždilo. K tomu naštěstí nedošlo, nicméně údery napříč Ukrajinou pokračovaly celý den,“ řekl novinář Sybera, který místo navštívil.
Nejcitlivější místo? Děti
Útoky, zejména ten na dětskou nemocnici, odsoudilo mezinárodní společenství. V úterý se kvůli nim má setkat i Rada bezpečnosti OSN, jejímž stálým členem je i Rusko.
„Vymezíme se proti ruskému zbabělému a zvrácenému útoku na nemocnici,“ uvedla na síti X britská velvyslankyně při OSN Barbara Woodward.
Moskva očekávaně popřela tvrzení Spojených států, že na civilní zařízení útočila schválně. Tvrdí naopak, že škody napáchané v Kyjevě má na svědomí „ukrajinský systém vzdušné obrany“.
Podle Adama Sybery však typ rakety, která dopadla na dětskou nemocnici, mířil na jasně vytyčený cíl: „Ten, kdo ji vyslal a zaměřil, dobře věděl, co zasáhne. Není to náhoda, útok byl provedený se záměrem způsobit co největší škody – lidské i morální. A šokovat.“
Když Rusku nejde něco podle plánu, mstí se.
V úterý, tedy den po masivním raketovém výpadu, odstartovala ve Washingtonu DC schůze Severoatlantické aliance. V hlavním městě USA se má jednat o další pomoci Ukrajině, země tam má s členskými státy NATO rovněž uzavřít i nové bilaterální dohody.
Zároveň jsou to tři týdny od summitu o míru na Ukrajině, jež se odehrál ve Švýcarsku. Rusko ani některé další klíčové státy se jej nezúčastnily. Na summitu v polovině června podepsalo na 80 zemí světa společné prohlášení o tom, že „územní integrita Ukrajiny je základem pro jakoukoliv mírovou dohodu“.
I ruský prezident Vladimir Putin přišel s vlastním návrhem – nárokuje si například Luhanskou, Doněckou, Chersonskou i Záporožskou oblasti. Tedy regiony, které nyní Moskva z části okupuje. Pokud by došlo ke těchto splnění podmínek, byl by Kreml připraven jednat o míru.
„Rusko nyní jasně komunikuje: ‚Když nepřistoupíte na mou nabídku, budou se dít tyto věci – a bude to ještě horší’. Útoky na objekty typu nemocnice tak budou častější, Putin prostě zvyšuje sázky. Příště může třeba říct: ‚Pokud nepřistoupíte na další návrh, hodím vám tam jadernou zbraň‘,“ nadnesl Sybera.
Další vzkaz pak vysílá ruský lídr svým spojencům, jimž ukázal, že dynamiku konfliktu – navzdory nedávnému fiasku u Charkova – určuje Moskva. Novinář nakonec poukázal právě i na to, že ono „zvyšování sázek“ přichází v momentě, kdy se Rusku nedaří zabrat na Ukrajině větší území.
„Když Rusku nejde něco podle plánu, mstí se,“ komentoval Adam Sybera pro Voxpot. S tím, že nejcitlivějším místem každé společnosti jsou nakonec právě děti.
