„Rusové nás potřebují, a my zase je.“ Proti Sarkozyho výrokům se postavil i Macron

„Chtěl jsem vzít čtenáře za ruku, nechat ho prožít všechny ty roky v Elysejském paláci, jako by byl celou dobu po mém boku,“ píše francouzský exprezident Nicolas Sarkozy v předmluvě ke své poslední knize Le Temps des Combats (Čas bojů). Dává v ní nahlédnout do lákavých tajemství, která měla zůstat utajena ve zdech honosného paláce v centru Paříže.

Na téměř 600 stránkách se vrací k období 2009–2011, tedy klíčovým rokům svého prezidentství. Nevynechává ale ani komentáře k současnému dění na Ukrajině.

„Může být mostem mezi Evropou a Ruskem. Bylo by naivní si myslet, že pád Vladimira Putina by na tom něco změnil,“ shrnuje svoji vizi budoucnosti Ukrajiny, jež vyvolala zemětřesení ve Francii i jinde ve světě.

Sarkozy v Putinovi vidí silného, mocného muže a obdivuje tuto verzi ,mužnosti‘ – a možnost jednat bez ohledu na to, co říkají voliči.

Sarkozy sice ve volbách před 11 lety nedokázal svůj prezidentský mandát obhájit, z politiky a veřejného života ale nikdy neodešel. Osmašedesátiletý muž jako by nikdy nezapomněl na svou někdejší přezdívku „hyperaktivní prezident“. Píše knihy, které dobývají žebříčky bestsellerů, komentuje domácí i zahraniční dění, schází se s politiky nebo rovnou s Emmanuelem Macronem. A udržuje si vliv na tamní politické scéně. I proto jeho výroky vyvolaly takový zájem a kritiku.

Krym? Zapomeňte na něj

Nicolas Sarkozy už dříve vydal knihy Passions (Vášně) a Le Temps des tempêtes (Čas bouří), v nichž se vrací ke svým letům v aktivní politice. Rozepsal se nejen o složitých diplomatických rozhovorech a kuloárním jednání, ale přidal i střípky ze svého soukromí.

Nyní se po tříleté pauze znovu ozval. Vydání své poslední knihy doprovodil obsáhlým rozhovorem pro francouzský deník Le Figaro. V něm detailně představil svůj pohled na válku na Ukrajině.

„Ukrajinci budou chtít získat zpět to, co jim bylo nespravedlivě odebráno. Pokud se jim to ale úplně nepodaří, volba spočine mezi zamrzlým konfliktem – který nevyhnutelně v budoucnu přeroste v horký konflikt –, nebo východiskem v podobě referend, uskutečněných pod přísným dohledem mezinárodního společenství,“ prohlásil Sarkozy o východních oblastech Ukrajiny, jež nyní okupuje ruská armáda.

Co se týká poloostrova Krym, který Rusko okupuje od roku 2014, někdejší prezident prohlásil, že „jakýkoliv návrat do období předtím je jen iluzí“.

Sarkozy pak nastínil svou vizi budoucnosti Ukrajiny. Nevidí ji ani v NATO, ani v EU. „Musí zůstat neutrální, nevidím důvod, proč by to měla být urážka,“ pokračuje s tím, že by měla vzniknout „mezinárodní dohoda, která by jí poskytla bezpečnostní záruky, aby ji ochránila před jakýmkoliv rizikem nové agrese,“ doplňuje k tomu.

Čtěte také: „To je v pořádku, to je jen Gérard.“ Sexuální násilí a vztahy s Putinem ničí Depardieuovu slávu

Cécile Vaissié, francouzská profesorka ruských a sovětských studií na Université de Rennes, si myslí si, že klíčový je Sarkozyho výrok: „Rusové jsou Slované. Oni jsou jiní než my. Diskuse s nimi je vždy obtížná.“

„Co s tím má ale společného otázka, zda někdo je, nebo není Slovan? A co to znamená to ,my‘? Můžeme pak k tomu dodat: Poláci jsou Slované, jsou jiní než my. Nebo Češi jsou Slované, jsou jiní než my? To ukazuje na nulové znalosti geopolitiky, a v konečném důsledku je to také pohrdavé,“ doplňuje pro Voxpot Vaissié.

Putin je racionální

Někdejší prezident se také vrací do období, kdy se opakovaně setkal s Putinem. Trvá na tom, že se chová racionálně. „Lidé mi říkají, že Putin už není stejný muž, jakého jsem znal. O tom ale nejsem přesvědčen. Mluvil jsem s ním tolikrát. Není iracionální,“ řekl.

So the interview with former French president Sarkozy is appreciated by Putin, who has been indicted for war crimes by the ICC.
Personally, I wouldn't like to be paid tribute by a fugitive by law, wanted by the police in 123 countries. But I wouldn't do anything to deserve it… https://t.co/iz8yK352Fw

— Nicolas Tenzer (@NTenzer) September 4, 2023

Putin chválí rozhovor, který Sarkozy poskytl listu Le Figaro

K Putinovi měl exprezident dříve blízko. Ještě před několika lety ho přitom oslovoval „příteli“. „Mám pocit, že Sarkozy v Putinovi vidí silného, mocného muže a že obdivuje tuto verzi ,mužnosti‘ – a možnost jednat bez ohledu na to, co říkají voliči,“ komentovala pro Voxpot postoj bývalého prezidenta Cécile Vaissié.

Sarkozy si stále myslí, že Evropa dokáže ruského prezidenta správným diplomatickým úsilím oslovit. Vrací se k ruské invazi do Gruzie v roce 2008, kdy ho podle svých slov „přesvědčil, aby stáhl tanky, které už byly 25 kilometrů od Tbilisi“. „Rusko je soused Evropy a vždy bude. Diplomacie, diskuze a rozhovory jsou jedinou cestou k nalezení přijatelného řešení. Bez kompromisu to nepůjde,” dodal k tomu.

Bývalý „hyperaktivní prezident“ je přesvědčen, že Paříž by měla s Ruskem vyjednávat. Naráží tak na dřívější rozhovory mezi Macronem a Putinem, kdy sám francouzský lídr si dokonce několik měsíců po zahájení invaze s vládcem Kremlu opakovaně telefonoval a pokoušel se s ním vyjednávat.

Pod tlakem Východoevropanů

Macron ale postupně svůj postoj k Rusku a k Putinovi výrazně proměnil. Naposledy s ruským prezidentem telefonicky hovořil zhruba před rokem, a to kvůli Záporožské jaderné elektrárně. „S Putinem promluvím, až to bude užitečné,“ prohlásil nedávno.

Sarkozy však tvrdí, že Paříž by měla zase zavolat do Kremlu. Macronova dřívější „intuice byla správná“, myslí si. Podle něj se jí ale neřídil kvůli „tlaku Východoevropanů“. Vyzval ho, aby rozhovory s Putinem obnovil.

Exprezidentovu důvěryhodnost nahlodává vyšetřování jeho úlohy ,zvláštního poradce‘ v ruské firmě, s honorářem tří milionů eur.

„Prezident Macron pravidelně vyjadřuje svou neochvějnou podporu Ukrajině. Ta je o to silnější, když ví, že většina Francouzů stojí na její straně. Zejména pak deportace dětí do Ruska pobuřuje miliony Francouzů. A to ani nemluvím o ničení měst a vraždách civilistů,“ poznamenává Vaissié.

„Nicméně Macron také připomíná, že je připraven sehrát roli v případných rozhovorech mezi Ukrajinou a Ruskem. Z jeho strany je v tom směsice dobrého vychování, francouzských diplomatických zvyklostí, ale i nepochopení toho, co je Putin zač. S ním nemůžeme jednat o ničem, protože neustále lže a nedodržuje závazky,“ dodává francouzská profesorka ruských a sovětských studií.

Vaissié Voxpotu přiznala, že ji v tomto kontextu znepokojuje zmíněná francouzská diplomatická kultura a její zvyklosti. „Někteří diplomati nyní tlačí na zahájení jednání s tím, že právě to je podstata diplomacie. Francouzským diplomatům ale nepřísluší říkat Ukrajině, co by měla dělat,“ myslí si.

Výroky vlivného exprezidenta mnozí politici a experti vnímají jako příliš proruské a provokativní. Je neobvyklé, aby je pronesla bývalá hlava státu, protože tím oslabuje a de facto kritizuje oficiální politiku státu.

Důvěryhodnost někdejšího prvního muže Francie přitom nahlodává vyšetřování, které běží od roku 2021. Dva roky předtím totiž Sarkozy podepsal smlouvu s přední ruskou pojišťovací společností Reso-Garantia. Ta si ho za tři miliony eur najala jako „zvláštního poradce“.

Čtěte také: Diskriminace, rasismus, přehlížení. Komu ve Francii přetekl pohár trpělivosti?

Policie ale vyšetřuje, zda pro tuto firmu politik opravdu pracoval jako konzultant, nebo jestli prosazoval její zájmy, konkrétně jejích majitelů – ruských oligarchů arménského původu Sergeje a Nikolaje Sarkisovových. V tom případě by se mohlo jednat o zneužití politického vlivu.

„Bylo by lepší, kdyby se nevyjadřoval k záležitostem spojeným s Ruskem, dokud francouzský prokuratura nezveřejní závěry vyšetřování,“ domnívá se Vaissié.

Zbraně Ukrajině? Nezodpovědné

Sarkozy ale není ve Francii jediný, kdo vybízí k jednání s Putinem. Šéfka krajně pravicové strany Národní sdružení Marine Le Pen je ještě radikálnější. Opakovaně se nechala slyšet, že Krym patří Rusku a uznává referendum, které tam Moskva uspořádala v roce 2014, kdy poloostrov anektovala. „Obyvatelé Krymu se hlasováním svobodně vyjádřili k připojení k Rusku,“ prohlásila letos na jaře.

Le Pen, o které se spekuluje, že v roce 2027 se už počtvrté pokusí dobýt Elysejský palác, je také dlouhodobě proti vojenské pomoci bojující Ukrajině.

Nedávno označila rozhodnutí Paříže poslat Kyjevu rakety dlouhého doletu SCALP za „nezodpovědné“. „Nechápu, proč se Emmanuel Macron plně nesoustředí na organizaci mírové konference, která by tuto válku ukončila,“ řekla k tomu.

Le Pen se s Putinem v minulosti několikrát sešla a měla k němu blízko. V roce 2017 ji dokonce přijal v Kremlu.

O tři roky dříve její strana získala úvěr 9,4 milionu eur od První rusko-české banky. Ten zatím celý nesplatila – do roku 2028 jí zbývá uhradit ještě sedm milionů eur. Poté, co tato banka vyhlásila bankrot, úvěr skončil u společnosti Aviazapchast, která je na sankčním seznamu USA.

Le Penová ale tvrdí, že na její postoj to nemá žádný vliv. „Podepsala jsem úvěr s bankou, ne s Vladimirem Putinem,“ dodala.

Je to ruský influencer

Slova exprezidenta Sarkozyho využila prokremelská média a propaganda. Informovaly o nich hlavní ruské tiskové agentury TASS a RIA Novosti nebo list Vedomosti či kanál na Telegramu spojený s wagnerovci.

Ruský poslanec Dmitrij Belik dokonce někdejšímu lídrovi Francie navrhl, aby vedl pozorovatelskou misi na Krymu. Myslí si, že jen on dokáže „dovést západní svět k moudrému řešení: nechat Krym za sebou a navždy zapomenout, že by se mohl vrátit Ukrajině“.

Někdejší prezident obhajuje svou pravdu i tím, že přece zná červenou linii, kterou by Putin nepřekročil. Kde ale byly červené linie Sarkozyho?

Proti Sarkozymu se okamžitě ohradil poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. „Nemůžete prodat cizí území, protože se někoho obáváte, nebo protože jste přátelé se zločinci,“ prohlásil na jeho adresu. Podle něj se Sarkozy ještě v prezidentském úřadu „vědomě podílel na zločinném spiknutí s cílem zmocnit se ukrajinských území“.

Ostře se do Sarkozyho pustil také bývalý francouzský premiér z let 1997–2002 Lionel Jospin. „Je skutečně velmi znepokojivé vidět bývalého prezidenta Francie, jak v rozporu s oficiálním postojem své země slouží zájmům agresivního státu, který útočí na lidi, jež nazýváme našimi přáteli,“ napsal ve své reakci pro Le Figaro. Zdůraznil, že Sarkozy ani jedním slovem nezmínil soucit nebo nevyjádřil solidaritu s bojujícími Ukrajinci.

Poslanec ze strany Zelených Julien Bayou si zase myslí, že exprezident „udělal hroznou chybu“. „Můžeme ho považovat za ruského influencera,“ dodal k tomu.

Čtěte také: Politická krize Macrona dohání i v zahraničí. Bude schopen dál vést Francii?

Také bývalý Sarkozyho poradce ve zpravodajských záležitostech Jérôme Poirot jeho návrhy hodnotí jako „ostudné“. Podle něj bývalá hlava státu nemá vůbec žádný odstup od toho, co udělala během svého mandátu. Poirot připomněl, že to byl Sarkozy, kdo patřil mezi klíčové odpůrce vstupu Gruzie a Ukrajiny do NATO v roce 2008.

Někdejší prezident obhajuje svou pravdu i tím, že přece „zná červenou linii“, kterou by Putin nepřekročil. „Kde ale byly červené linie Sarkozyho? Jaká byla jeho vize bezpečnosti Francie? Jednoduše uspokojit Putinova přání?“ citoval deník Le Monde v této souvislosti Poirotovy řečnické otázky.

Macron ho neposlouchá

Výroky Sarkozyho vyvolaly takovou vlnu zájmu a odsouzení i proto, že je stále vlivnou osobností francouzské politické scény.

Má blízké vztahy především s prezidentem Macronem, jehož postoj k Ukrajině kritizoval. Oba se často scházejí v Elysejském paláci a hovoří o dění na politické scéně. Prezident se s ním radí třeba o reformách nebo o výměně ministrů. „Sarkozyho ale štve, že mu sice dává rady, ale Macron je neposlouchá,“ řekl francouzským médiím dobře obeznámený zdroj.

Ve své knize Sarkozy vyjádřil svou podporu ministru vnitra Géraldu Darmaninovi, kterého vidí do budoucna i v čele celé země.

Exprezident si také uchovává klíčový vliv na dění ve straně Les Républicains (Republikáni), jejímž je letitým členem.

Dlouhodobě prosazuje, aby Les Républicains spolupracovali s Macronem a jeho uskupením Renaissance (Obnova). Tvrdí, že je to jediná cesta k udržení vlivu na domácí politické scéně. Do budoucna by jeho strana měla najít silného lídra, který dokáže sjednotit voliče pravice. Podle něj je to recept, jak zabránit krajně pravicové Marine Le Penové vyhrát další prezidentské volby v roce 2027.

Ve své knize bývalý prezident dokonce vyjádřil svou podporu ministru vnitra Géraldu Darmaninovi, kterého vidí do budoucna i v čele celé země. „Jsme přátelé, a jeho úspěch by mě potěšil… Každopádně je to jeden z nejslibnějších čtyřicátníků,“ napsal o něm.

Čtěte také: Úspěch krajní pravice děsí Macrona. Jak bude zemi vládnout bez parlamentní většiny?

Sám Sarkozy se o politický comeback pokusil několikrát, nikdy se mu to ale nepodařilo a nyní už prý o tom ani neuvažuje. Mnozí Francouzi se ale na něj totiž dívají se smíšenými pocity. Se jménem „hyperaktivního exprezidenta“ se pojí až příliš mnoho vyšetřování a skandálů.

Po Jacquesu Chirakovi je teprve druhým prezidentem Francie, jenž byl v moderních dějinách země odsouzen. Letos v květnu totiž dostal tříletý trest za korupci a obchod s politickým vlivem. V tomto případě se odvolal a čeká na další rozhodnutí Kasačního soudu.

Ani tak si ale od soudních stání neodpočine. Na začátku roku 2025 ho čeká další proces. Tentokrát je společně s dalšími 12 lidmi obviněn z korupce a ilegálního financování prezidentské volební kampaně z roku 2007. Peníze podle obžaloby získal od libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.