Paříž – Menší objem vyrobeného vína zaznamenala většina světových producentů. Podle odborníka na vliv klimatických změn na zemědělství nelze s jistotou říct, že za propadem stojí globální oteplování. Informoval o tom Guardian.
Podle dat Mezinárodní organizace pro vinnou révu a víno (OIV) letošní světová produkce vína klesla na nejnižší hodnotu od roku 1961. Vinu na tom nese extrémní počasí, jež pustoší vinice.
Za letošní rok se vyprodukovalo okolo 244 milionů hektolitrů vína. Oproti roku 2022 jde o 7% pokles, zveřejnila organizace. Výkyvy počasí a extrémy jako brzké mrazy, přívalové deště a sucha měly negativní vliv na produkci vinic.
Většina významných světových producentů vína z jižní polokoule zaznamenala pokles mezi 10 až 30 %. Jde hlavně o Austrálii, Chile, Jihoafrickou republiku a Brazílii.
Čtěte také: Havaj, ale i Čína nebo Afghánistán. Jaké extrémní projevy počasí letos zasáhly planetu?
Evropské země vykázaly obdobný pokles. Francie na první příčce světové produkce vystřídala Itálii. Země na Apeninském poloostrově ztratila prvenství, protože v letošním roce vyrobila o 12 % méně vína. Španělsko se i přes propad o 14 % udrželo na třetí příčce.
Podle OIV nezpůsobí tyto problémy závažnější potíže na trhu s vínem, protože paralelně s tím klesá i poptávka. Situace na trhu bude tedy víceméně stabilizovaná.
Příčina je jasná – extrémní počasí. Podle odborníka na vliv klimatických změn na zemědělství Inakiho Garcii de Cortazar-Atauriho však nelze s jistotou říct, že za projevy extrémního počasí stojí globální oteplování. Například v Itálii se s potížemi potýká zemědělská půda, která nedokázala dobře absorbovat vodu.
Přiznává však, že vlny veder a přívalové deště jsou čím dál tím častější a nevyzpytatelnější.
Autor: Kuba, Foto: Shutterstock
Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.