Paříž – Azylové domy a noclehárny poblíž hlavního města nejsou podle francouzské vlády schopné pojmout všechny bezdomovce, kteří potřebují ubytování. Francie je proto přesouvá do regionů. Podle kritiků ale není systém efektivní a někteří naznačují, že se vláda snaží „uklidit město“ před nadcházejícími olympijskými hrami, píše CNN.
Poblíž stanice metra Stalingrad na severovýchodě Paříže leží stovky migrantů, většinou jde o muže. Všichni jsou namačkaní pod nadjezdem. Šíří se mezi nimi zvěsti, že pro ně mají přijet vládní autobusy. Někteří je proto netrpělivě vyhlížejí a doufají, že budou mít kde bydlet. Většina lidí je ale zmatená a bojí se, že bude nucena Paříž opustit.
Francouzská vláda se už několik měsíců snaží urychlit přesun pařížských bezdomovců do jiných částí země. Jde o součást plánu, který by měl ulevit azylovým domům a noclehárnám v hlavním městě. Podle vlády se každý týden podaří převézt 50 až 150 lidí do jednoho z deseti míst po celé Francii.
Nevládní organizace a někteří politici se však domnívají, že postup vlády souvisí s letními olympijskými hrami, které má Paříž příští rok hostit. Tyto spekulace ale vláda odmítá.
Hotely se připravují na příliv turistů
Jednatřicetiletý Obsa, který v textu vystupuje pod pseudonymem, pochází z Etiopie. V roce 2017 se vydal na nebezpečnou cestu – přes Súdán, Libyi a Středozemní moře – do Evropy. Nyní má práci na plný úvazek v Paříži, ale ani po tolika letech se mu ve francouzské metropoli nepodařilo najít stálé ubytování. Důvodem jsou především ceny nemovitostí a velmi omezená dostupnost sociálního bydlení.
Obsa spoléhal na nouzový pobyt v hotelu, ale poté, co se k němu přidala jeho žena, ho odtamtud vyhodili. „Prostě nás odmítli. Řekli, že pro mojí ženu nemají místo,“ vzpomínal, zatímco s ostatními čekal na příjezd vládních autobusů.
Obsa není jediný, kdo má s ubytováním v hotelech podobnou zkušenost. Podle Paula Alauzyho z nevládní organizace Médecins Du Monde, která pracuje s migranty bez domova, začaly pařížské hotely postupně vypovídat smlouvy s vládou ohledně přijímání azylantů, aby se mohly připravit na příliv turistů.
Federace solidárních subjektů CNN sdělila, že v roce 2022 bylo v hotelech v regionu Ile–de–France, do kterého spadá i Paříž, ubytováno asi 50 tisíc bezdomovců. V letošním roce se počet dostupných míst kvůli hoteliérům snížil o pět tisíc, což částečně vysvětluje, proč jsou migranti jako Obsa nuceni žít na ulici. Podle města ale pokles nebyl tak velký – Paříž ve finále přišla pouze o dva tisíce míst, protože radnice našla nová místa, která nahradila hotelové pokoje.
Metropole i tak čelí extrémnímu náporu lidí bez domova. Zhruba polovina všech bezdomovců je totiž soustředěná v regionu Ile-de-France. Pařížské noclehárny a azylové domy proto nezvládají ubytovat všechny, kteří to potřebují.
Některé regiony s postupem nesouhlasí
Poblíž stanice metra Stalingrad parkují velké bílé autobusy, čímž blokují ulici. Na jednom z nich je nápis „Bordeaux“ a na dalším „Marseille“. Obě města jsou od Paříže vzdálená stovky kilometrů. Pracovníci a dobrovolníci místních humanitárních organizací a pařížské policie hovoří s migranty, kteří vypadají, že nechápou, co se děje.
Policisté migranty prostřednictvím megafonu informují, že mohou nastoupit do jednoho z autobusů a odjet do Marseille nebo Bordeaux, kde na ně čeká ubytování. Ti, kteří chtějí zůstat v hlavním městě, jsou policií vyzváni, aby se prokázali dlouhodobou pracovní smlouvou. Podle Delegace pro ubytování a přístup k bydlení (Dihal) bylo od dubna z Paříže přesunuto asi 1 800 bezdomovců, přičemž většinu z nich tvořili migranti.
Plán na přesunutí bezdomovců z regionu Ile-de-France do jiných oblastí vyvolává diskusi. Vláda totiž po celé zemi zřídila asi deset „dočasných ubytovacích středisek“ (SAS), které mají přijímat bezdomovce z Paříže. Některá města ale upozorňují na to, že SAS nebudou efektivním řešením palčivého problému. Už jen proto, že jde o dočasné, nikoliv stálé řešení.
Yann Manzi, zakladatel francouzské nevládní organizace Utopia 56, vyjádřil některé obavy. Tuto iniciativu vlády považuje za dobrý krok, ale klíčovým problémem je omezená délka ubytování – jde totiž o pouhé tři týdny. Poté není jasné, co se s lidmi stane. Je tedy možné, že se znovu ocitnou na ulici. V Bordeaux tak prý skončí až 40 procent migrantů. „Mizí. Předpokládáme, že se vrací do Paříže,“ řekla CNN místostarostka Bordeaux Harmonie Lecerf-Meunier.
Dalším problémem je nedostatek nouzových ubytovacích kapacit v regionech, kam jsou migranti přesouváni. V konečném důsledku jde tak o pouhé „přesunutí problému“ za hranice hlavního města. Vláda tvrdí, že spolupracuje s místními úřady, ale tato spolupráce je často nedostatečná, což vytváří nepříznivou situaci jak pro migranty, tak pro hostitelská města. Podle kritiků je potřeba vynaložit více finančních prostředků na řešení tohoto problému.
Některé nevládní organizace zároveň upozorňují na zvláštní načasování, ve spojitosti s letními olympijskými hrami. Tyto pochyby podpořil i výrok ministra pro bydlení Oliviera Kleina o tom, že sportovní události – jako probíhající mistrovství světa v ragby nebo olympijské hry v roce 2024 – znamenají, že je potřeba přemýšlet o „úklidu města“ dopředu a předvídat všechny možné scénáře.
Dihal, podobně jako vláda, popírá, že by existovala nějaká souvislost mezi přemisťováním bezdomovců a nadcházejícími hrami. Meziministerská delegace ale trvala na tom, že cílem tohoto programu by měla být především „úleva“ pro region Ile-de-France a zajištění vetší a cílenější podpory pro bezdomovce – a většinou migranty – ve francouzských provinciích.
Přesuny doprovází informační šum
Abdullatif pozoruje bílé autobusy a vypadá vystresovaně. „Nechci se stěhovat z Paříže. Konečně se začínám učit elektrikářem, musím tady zůstat,“ řekl 29letý Afghánec. Podobně je na tom i Obsa. „Nemohu odtud odejít, mám pracovní smlouvu na jeden rok,“ popsal. Společně s Abdullatifem nastupuje do autobusu, který nese označení „Paříž“. Kam přesně je zaveze není jasné.
Osud těch, kteří v hlavním městě zůstanou, je tak nejistý stejně, jako budoucnost bezdomovců, jež míří do regionů. „Buď přijmete, co vám úřady nabídnou, nebo se vrátíte do ulic,“ vysvětlil Alauzy z Médecins Du Monde, který byl svědkem několika přesunů.
Odjezd do regionů je sice dobrovolný, řada nevládních organizací zapojených do relokačního plánu ale přiznala, že migranti často nevědí, co je v cílové destinaci čeká. Toto tvrzení podpořily i kanceláře starostů Lyonu a Bordeaux. Bezdomovci do těchto měst prý dorazili s tím, že tam na ně čeká slíbené, trvalé ubytování. Ve skutečnosti mají ale zaručené pouze 3 týdny v tamních SAS.
Autorka: Barbora Kučerová, Foto: Shutterstock
Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.
[other_banner_1]