Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Jo’ava Galanta za „zločiny proti lidskosti a válečné zločiny“ spáchané v Pásmu Gazy.
Tento krok představuje dramatickou eskalaci soudního sporu vedeného kvůli válce v Gaze, napsal k tomu britský deník Financial Times.
Podle ICC existují „opodstatněné důvody“ domnívat se, že oba politici „nesou trestní odpovědnost za válečný zločin využití hladu“ jako metody při vedení války.
Soud sídlící v Haagu také doplňuje, že panují důvody domnívat se, že vedle toho záměrně připravovali obyvatele Gazy o vodu, potraviny, léky, elektřinu a paliva.
ICC vedle toho vydal také zatykač na lídra vojenského křídla teroristické organizace Hamás Muhammeda Dífa za válečné zločiny, včetně vražd, mučení, znásilňování a braní zajatců. Není ale jisté, zda je ještě naživu. Objevily se totiž nepotvrzené zprávy, že ho zabila izraelská armáda.
Čtěte také: Zatykač na Netanjahua mělo zastavit špehování, hackování i výhružky od Mosadu
Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu Karim Khan požádal o tyto zatykače už letos v květnu (původní žádost se vztahovala také na lídra Hamásu v Gaze Jahjá Sinvára a šéfa politického křídla Hamásu Ismáíla Haníju – oba ale zabila izraelská armáda).
Tuto žádost kritizoval jak Netanjahu, tak i další představitelé Izraele. Americký prezident Joe Biden vyjádřil podporu izraelskému právu bránit se proti teroristické organizaci Hamás.
Britský list Financial Times doplnil, že 124 členských států ICC by muselo zatknout Netanjahua a Gallanta, pokud by vstoupili na jejich území. Některé členské státy ale už podobné zatykače v minulosti ignorovaly, dodal deník The Guardian. Netanjahuovi a Gallantovi by přesto hrozilo riziko, pokud by do nich vycestovali. Izrael ani USA přitom mezi členy ICC nepatří.
Podle BBC nyní bude na členských státech, zda se rozhodnou těmito zatykači řídit, nebo ne.
Izraelští představitelé krok ICC kritizují. Tamní prezident Jicchak Herzog to označil za „temný den pro spravedlnost a temný den pro lidstvo“.
„Ignoruje to utrpení 101 izraelských rukojmí, kteří jsou drženi v brutálním zajetí v Gaze. Ignoruje to cynické využívání vlastních lidí Hamásem coby lidských štítů. Ignoruje to základní fakt, že Izrael byl barbarsky napaden a má povinnost a právo bránit svůj lid,“ tvrdí Herzog.
Nedávno jmenovaný ministr zahraničí Gideon Saar pak doplnil, že svět by měl zatykače odmítnout.
Lidskoprávní organizace Human Rights Watch pak uvedla, že naopak „rozbíjejí představu, že někteří lidé jsou mimo dosah práva“. Podle Balkees Jarrah z HRW by měly konečně přimět mezinárodní společenství, aby se „zabývalo zvěrstvy a zajistilo spravedlnost pro všechny oběti v Palestině a v Izraeli“.
Předloni v říjnu Hamás nečekaně zaútočil na Izrael, povraždil na 1200 lidí a dalších 251 unesl do Pásma Gazy jako rukojmí. Izrael následně zahájil invazi a ostřelování tohoto úzkého pruhu území. Brutální konflikt si podle gazánského ministerstva zdravotnictví, které kontroluje Hamás a jím publikovaná čísla obětí uznává i izraelská rozvědka, vyžádal přes 44 tisíc životů, především žen a dětí.
Zprávu průběžně aktualizujeme.
Autor: sim | Foto: Izraelský premiér Benjamin Netanjahu / Zdroj: Shutterstock