Brasília – Zájem o hovězí maso z Brazílie celosvětově roste. A zatímco ekonomice se daří, přírodní bohatství mizí. Web Deutsche Welle uvedl, že tempo kácení amazonského deštného pralesa nijak nepolevuje, i když nový prezident sliboval, že upřednostní blaho přírody před zisky.
Brazílie v posledních letech zvyšuje dovoz hovězího masa. A to i přes fakt, že masný průmysl má prokazatelně negativní dopad na životní prostředí. Brazilská vláda před tím ale částečně zavírá oči. Důvodem je celosvětově rostoucí poptávka po hovězím a skutečnost, že Brazílie patří mezi jeho přední světové exportéry.
Už během vlády bývalého, pravicového, prezidenta Jaira Bolsonara v letech 2019-2022 bylo zřejmé, že skot je pro tamní zemědělský průmysl důležitý. Brazílie se v té době totiž vrátila k mýcení obrovských pásů amazonského deštného pralesa, aby uvolnila místo pro nové pastviny. A to i přes mezinárodní výzvy k zastavení tohoto kontroverzního postupu. Neochota vlády zastavit ničení pralesa později vedla k bojkotu brazilského hovězího ze strany některých světových maloobchodníků.
Brazilské hovězí i přes tyto snahy ovládlo globální trh. Brazilský obchodní magazín Valor – jenž se odkazoval na údaje amerického ministerstva zemědělství (USDA) – odhaduje, že vývoz brazilského hovězího „překročí v roce 2023 tři miliony tun. Takový objem by byl téměř o 4 procenta vyšší než v roce 2022 a představoval by téměř 25 procent světového exportu hovězího,“ cituje zpravodajský server DW časopis.
Bolsonarův nástupce nepřinesl změnu
Nová brazilská vláda, v čele s levicovým prezidentem Luizem Inaciem Lulou da Silvou, se prozatím nechystá měnit Bolsonarovu úspěšnou strategii v exportu hovězího masa. „Brazílie ukazuje sílu a velikost svého masného průmyslu a jeho globální expanze na trh bude skvělou příležitostí k obnovení růstu v tomto sektoru,“ řekl ministr zemědělství Carlos Favaro brazilským médiím po úspěšných obchodních jednáních s Mexikem.
Hovězí maso z Brazílie se navíc letos vrátí do Číny a arabských zemí, které pozastavily jeho dovoz kvůli výskytu nemoci šílených krav v některých brazilských stádech. Během Lulovy „progresivní“ vlády, která se zařekla, že bude upřednostňovat blaho lidí a přírody před zisky, tak zřejmě zůstává vše při starém.
Rozvoj brazilského hovězího průmyslu však vyvolává poprask mezi ochránci přírody po celém světě. „Současná situace je znepokojivá a zdaleka není v souladu s vládním cílem nulového odlesňování a závazky v rámci dohod OSN o klimatu a biodiverzitě. Rozšiřování pastvin neustále postupuje a nadále zůstává hlavní příčinou odlesňování v Amazonii,“ řekla pro DW Cristiane Mazetti, expertka na deštné pralesy z Greenpeace Brazil.
Mazetti také dodala, že někteří obchodníci s masem a maloobchodní společnosti porušují své závazky o zákazu produktů, které souvisejí s odlesňováním. Prodejci podle expertky navíc opakovaně odkládají snahu o plnou sledovatelnost původu masa. „Zejména nepřímé dodavatelské řetězce jsou v praxi špatně monitorovány a často jsou propojené s odlesňováním a porušováním lidských práv,“ uvedla Mazetti s tím, že plánovaná dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a jihoamerickým obchodním blokem Mercosur „pouze zvýší tlak na přírodu.“
S produkcí roste i tempo odlesňování
Na rozdíl od svého předchůdce se prezident Lula alespoň pokouší o změnu. Jeho kabinet vypracoval takzvaný „Akční plán boje proti odlesňování v Amazonii a jeho prevenci“. Součástí plánu je zavedení monitorovacího systému, který by měl sledovat původ zemědělských produktů.
Mazetti si myslí, že plán by mohl být „skvělým krokem vpřed“ k ochraně deštného pralesa, ale pouze „pokud bude dobře strukturovaný, transparentní a povinný“. Brazilské noviny Folha si nedávno objednaly studii, která se zabývala negativním dopadem zemědělství na tamní přírodu. Ukázalo se, že polovina exportované sóji do Číny se letos sklidila na vymýcené půdě, která byla dříve součástí amazonského deštného pralesa.
Se zemědělskou produkcí v Brazílii – jež byla začátkem roku nejvyšší za posledních pět let – se zvyšuje i tempo odlesňování v Amazonii. Podle zpravodajského portálu G1 se při porovnání začátku letošního roku s tím loňským – kdy byl Bolsonaro ještě u moci – ukazuje, že rychlost mýcení amazonského pralesa narostla o 14 procent.
Autorka: Barbora Kučerová
Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.
[other_banner_1]