Chinshwehaw – Barmští povstalci obsadili klíčové město u hranic s Čínou, informuje server Al Jazeera. Pro vojenskou juntu, jež v zemi vládne od února 2021, to znamená velkou ztrátu. Město Chinshwehaw totiž hraje zásadní roli v obchodu se sousední Čínou.
Povstalci usilují o autonomii a znovunastolení občanské vlády. Tu armáda svrhla v únoru 2021, kdy sesadila de facto hlavu státu Su Ťij. Převzetí moci juntou vyvolalo v zemi rozsáhlé protesty, armáda je ovšem pomocí brutální síly potlačila.
Chinshwehaw se nachází u hranic s čínskou provincií Jün-nan. Jen mezi letošním dubnem a zářím prošla městem víc než čtvrtina obchodu mezi Myanmarem a Čínou v celkové hodnotě 1,8 miliard dolarů. Klíčové hraniční město nyní dobyly ozbrojené skupiny rebelů. Tzv. Bratrskou alianci tvoří tři etnické skupiny – Národní osvobozenecká armáda Ta’ang, Arakanská armáda a Myanmarská národní demokratická armádní aliance (MNDAA). Dohromady čítají zhruba 15 000 povstalců.
Rebelové jsou aktivní v Šanském státě na severu země, kde v uplynulých dnech obsadili několik vojenských základen a silnic. Mluvčí junty Zaw Min Tun obvinil povstalce z toho, že „vyhazují elektrárny a mosty do vzduchu a ničí dopravní trasy.“
Čtěte také: Indie, to jest Bhárat. Bude se nejlidnatější země přejmenovávat?
Peking vyzval k okamžitému zastavení palby a mluvčí ministerstva zahraničí Wang Wenbin dodal, že „soupeřící strany by měly své rozdíly vyřešit pomocí mírových prostředků, dialogu a jednání.“ Čína, která do země vyváží zbraně, je pro vojenskou juntu klíčovým spojencem.
Poslední z voleb vzešlou vládu vedla do převratu Su Ťij. Barmská politička a bývalá disidentka obdržela v roce 1991 Nobelovu ceny za mír, později ale jako premiérka čelila kritice za nedostatečnou reakci na násilí vůči muslimské menšině Rohingů.
Autorka: anče, Foto: Shutterstock
Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.