Stockholm – Do obchodu s drogami se ve Švédsku zapojuje čím dál tím víc náctiletých. Ti si pak pořizují zbraně a zaplétají se do závažnějších trestných činů, jako jsou vraždy. Tamní vláda si je problému vědoma a snaží se přijít s nástroji, které odhalí rizikové děti včas, informuje The Guardian.
Získat zbraň je ve švédském městě Örebro poměrně snadné. Podle sociálních pracovníků, kteří se zabývají kriminalitou mládeže se nezletilí mohou dostat ke zbraním do 24 hodin od momentu, kdy se rozhodnou ji vlastnit. „U drog je to ještě rychlejší. Pokud má někdo zájem, kontakty si najde,“ konstatovala sociální pracovnice Sabrina Farlblad.
Před dvěma lety vytvořila Farlblad se svým týmem podpůrné skupiny pro mladé lidi, u kterých hrozí, že by se mohli připlést k násilí a kriminálním činnostem. A jak se zdá, prevence zatím funguje. Podle sociálních pracovníků se nikdo z mladistvých, kteří podpůrné skupiny navštěvovali, nezapojil do žádné střelby.
Podle švédské policie pocházejí nelegální zbraně, které jsou v zemi poměrně dostupné, většinou z Balkánu. A jelikož se do obchodu s drogami zapojují stále mladší děti – některým je i kolem deseti let – roste i počet mladistvých, kteří používají zbraně v přestřelkách, jež mají smrtelné následky. Podle policie je navíc jen otázkou času, než si i zbraně z Ukrajiny najdou do Švédska cestu.
Podle tamních úřadů vzrostl počet 15-17letých – kteří jsou stíháni za závažné trestné činy, jako je vražda či pokus o ni – na nejvyšší úroveň od roku 2019. V první polovině letošního roku bylo v této věkové skupině 42 osob podezřelých z pokusu o vraždu, což je o čtyři více než za celý loňský rok.
Přestřelky většinou souvisejí s drogami
Koncem srpna došlo ve Švédsku k několika smrtelným incidentům, ve kterých figurovali mladiství. V jednom případě došlo k zatčení čerstvě náctiletého chlapce, který zastřelil muže v jižním městě Helsingborg. Policie se zabývala také případem, kdy v lesní oblasti našla dva mrtvé, čtrnáctileté chlapce. Ti údajně přišli o život kvůli tomu, že neplnili úkoly zločinecké organizace.
Problém trápí i švédskou vládu, která nedávno oznámila plány na boj s dětskou kriminalitou. Zákonodárci navrhují systém, který usnadní školám, sociálním pracovníkům a policii sdílet informace, které pomohou s identifikací rizikových dětí, kterým hrozí, že by je v budoucnu někdo zatáhl do kriminální činnosti.
Po celé zemi se zavádějí různé projekty a techniky, které mají pomáhat s prevencí proti násilí, podobně jako podpůrné skupiny v Örebro, které leží mezi Stockholmem a Göteborgem. „Na podpůrných setkáních je hlavním poselstvím: ‚Nechceme, abyste byli zabiti’,“ řekla Johanna Sollerman, která působí jako stratég prevence kriminality tamního magistrátu. Mladým lidem se na setkáních snaží vysvětlit, že pokud budou pokračovat v násilí, budou v hledáčku všech stran od sociálních služeb až po finanční úřady.
V letošním roce došlo v Örebro zatím k jedné smrtelné střelbě oproti čtyřem v roce 2021, kdy se střílelo na hřištích a před mateřskou školou.
Evin Cetin, expertka na kriminalitu mládeže a právnička, vysvětlila, že přestřelky z velké části souvisejí s drogami a tím, kdo má na jakém území moc. „Vláda si musí položit otázku: dokážeme rozkrýt gangy, které rekrutují dětské pěšáky, aniž bychom rozbili obchod s narkotiky, který má hodnotu miliard?“
Podle Cetin by se měl klást větší důraz na trestání těch, kteří od dětí drogy kupují, než na trestání mladistvých. Stejný názor minulou neděli vyjádřila i bývalá švédská premiérka Magdalena Andersson. Ta vyzvala k zatýkání těch, kteří kupují narkotika od náctiletých. „Jde o ochranu našich mladých lidí a společnosti,“ naléhala šéfka sociálních demokratů.
Nejvíce ohrožení jsou chlapci z chudých oblastí
Na rozdíl od většiny částí Evropy, kde distribuci drog řídí především organizace vedené staršími muži, ve Švédsku si půl kila kokainu na půjčku koupí 16-17letí. Ti ho pak dávají mladším dětem, aby ho prodaly. Právě to je podle Cetin důvodem, proč se mladí lidé zapojují do ozbrojeného násilí, které často končí postřelením.
Expertka na kriminalitu mládeže popsala, že se setkala i s 22letými lidmi, kteří obchodují s drogami už 10 let: „Mluvili o sobě, jako by byli starší. Setkala jsem se s osmnáctiletými, kteří pod sebou měli 40 dětí a prodávali narkotika.“
Někteří odborníci tvrdí, že problém spočívá v právním systému, který trestá osoby mladší 18 let za závažnou trestnou činnost mírněji. Podle Cetin jsou na vině vlády – od těch minulých až po současnou – a policie. Ta v roce 2010 nerespektovala varování expertky na kriminalitu mládeže a nynější policejní komisařky Carin Götblad, která tehdy varovala, že 5 tisíc dětí a mladistvých je na cestě k páchání závažných trestných činností.
Tyto děti – kterým tenkrát bylo 12-14 let – jsou nyní vůdčími postavami gangové kriminality. „A pokaždé, když někdo zemře nebo skončí ve vězení, hned ho nahradí někdo jiný. To je ten velký problém. Můžete zavřít hodně dětí, ale vždycky se najdou nové,“ popsala expertka na kriminalitu mládeže.
Důvodem, proč se náctiletí stále více zapojují do prodeje drog jsou i prohlubující se sociální a ekonomické nerovnosti. Nejvíce rizikovou skupinou jsou v tomto ohledu mladí chlapci, kteří pocházejí z oblastí s vysokou mírou nezaměstnanosti a neprospívají dobře ve škole. „Když s nimi mluvím, všímám si, že nemají žádnou sebedůvěru. Nemají žádné sny,“ svěřila se Cetin.
Některým mladistvým bude možná hrozit vězení
Policejní komisařka a právnička Carin Götblad se po celou svou kariéru věnuje kriminalitě mládeže. Věk nezletilých, kteří u sebe nosí zbraň nebo s ní dokonce střílejí, podle expertky stále klesá. Podle Götblad ale klesá i počet případů, kdy mladí páchají zločiny. Na druhou stranu přiznala, že existuje skupina mladistvých osob, které se začaly zapojovat do mnohem závažnější trestné činnosti. Podle policejní komisařky jde především o teenagery z imigrantského prostředí, kteří žijí v přelidněných bytech.
„Bojují kvůli drogám, protože jde o hodně peněz. Je tu spousta kokainu z Jižní Ameriky, který proudí přímo do Švédska, a pak putuje do Evropy. To je to, co vyvolává konflikty,“ řekla policejní komisařka.
Vláda tento měsíc zveřejnila zprávu, ve které navrhuje, aby bylo možné věznit mladistvé ve věku 15-17 let v případě, že spáchají nejzávažnější zločiny. Obecně platí, že nezletilým, kterým je více než 15 let, hrozí pobyt v domově pro mladistvé pachatele, nikoli vězení.
Autorka: Barbora Kučerová, Foto: Shutterstock
Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.
[other_banner_1]