Berlín – Hlavní město Německa je proslulé svou klubovou scénou. Budoucnost několika podniků je teď ale v ohrožení, především kvůli plánovanému rozšíření městské dálnice. Minulý týden se proto v Berlíně konaly demonstrace, informoval list The Guardian.
Berlínští provozovatelé klubů, jejich návštěvníci a ekologičtí aktivisté se spojili v boji proti plánům na prodloužení městské dálnice. Ta podle nich ohrožuje budoucnost asi dvaceti nočních klubů na východě města. Minulý víkend se proto v ulicích německého hlavního města protestovalo.
Tisíce lidí na demonstracích vyjádřily své obavy ohledně zásahu do berlínského kulturního života. V sázce je totiž oblast táhnoucí se od parku Treptower, přes řeku Sprévu až směrem k Friedrichshainu, čtvrti, která je centrem berlínského nočního života a působištěm mnoha umělců z nejrůznějších subkultur. Tamní kluby patří k těm nejvyhledávanějším ve městě, za pár let tam už ale nemusejí stát. Na rozšíření „dálnice do pekla“ – jak jí demonstranti přezdívají – se má totiž podle plánů začít pracovat už v roce 2027.
Projekt na rozšíření dálnice A100, která se začala stavět v 50. letech 20. století, má podporu berlínského starosty Kaie Wegnera. Ten je po dvaceti letech prvním konzervativcem v čele radnice. S projektem souhlasí také ministerstvo dopravy. Jeho mluvčí nedávno řekl, že rozšíření je „nezbytné pro řízení dopravy a řešení rostoucích dopravních toků v budoucnu“.
Lutz Leichsenring, mluvčí organizace Clubcommission Berlin – která prosazuje zájmy tamní klubové scény – ale situaci vidí jinak. Rozšíření A100 považuje za „existenční hrozbu pro jedinečnou berlínskou kulturu“, která začala vznikat po pádu Berlínské zdi v roce 1989.
Podle Mohameda Bena Mustaphy, z baru a nezávislého kina Zukunft am Ostkreuz, se „Berlín střílí do nohy.“ Tvrdí, že ztráta klubů může být zničující pro prolínání kultur v hlavním městě. „Jde přesně o ta místa, kde dochází k eklektické interakci mezi lidmi z různých prostředí,“ popsal pro The Guardian.
Čtěte také: Indie, to jest Bhárat. Bude se nejlidnatější země přejmenovávat?
Berlínská klubová scéna ve svých počátcích čerpala především z velkého množství prázdných budov, které zbyly po deindustrializaci po druhé světové válce. Když v roce 1989 padla Berlínská zeď, tanec a elektronická hudba patřily k tvůrčím činnostem, které se přesunuly do často ilegálně okupovaných opuštěných prostor.
„Tento historický vývoj formoval to, co dnes vláda často popisuje jako unikátní podobu Berlína – město plné života, kreativity a barev,“ konstatoval Leichsenring. „Kulturní nabídka, kterou Berlín disponuje, ovlivňuje i růst několika dalších významných odvětví. Včetně mezinárodních společností, start-upů a průmyslového rozvoje v nejrůznějších oblastech, jako je doprava, gastronomie nebo cestovní ruch,“ dodal.
Úředníci, kteří pracují v oblasti kultury, odhadují, že kluby se každoročně podílejí na berlínské ekonomice částkou kolem 1,5 miliardy eur. To je v přepočtu přibližně 36,5 miliardy korun.
Leichsenring poukázal i na to, že když dojde ke zničení klubů, zanikne i mnoho pracovních míst. Také se obává, že bude velice náročné až nemožné znovu vytvořit klubovou scénu.
Organizace Clubcommission Berlin vyzývá k zastavení stavebních plánů A100. Zároveň požaduje vytvoření společné vize městského rozvoje. Ta by se podle aktivistů měla zabývat i vytlačováním nižší a střední třídy z centra a preferování komerčních projektů před ochranou kulturně důležitých čtvrtí.
Autorka: Barbora Kučerová, Foto: Shutterstock
Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.
[other_banner_1]