Tbilisi – V minulém roce odešlo do Gruzie přibližně sto tisíc Rusů. Zdi hlavního města ale ukazují, že ne všichni mají z přítomnosti sousedů radost. Dění na Ukrajině totiž Gruzíncům připomíná vlastní zkušenosti s Ruskem, píší světová média.
Kvůli válce na Ukrajině mnoho Rusů opustilo svou rodnou zemi. Podle BBC se jejich přibližný počet pohybuje ve statisících, může ale atakovat i milion. Kromě Pobaltí a jiných států Evropské unie se mnoho Rusů přestěhovalo také do Gruzie. Ne všichni Gruzínci je ale vítají s otevřenou náručí.
„Je to ironie. Šel jsem z místa, kde jsem se necítil jako doma, do země, které mě nevítá,“ řekl Belyš The Dial. Byl sice proti válce na Ukrajině, jeho vyhlídky na život mimo Rusko byly ale mizivé – neměl moc peněz a mluví pouze rusky. Když ale ruský prezident Vladimir Putin na konci loňského září vyhlásil všeobecnou mobilizaci, musel se Belyš rozhodnout – buď opustí zemi nebo bude muset nastoupit do armády, kterou nepodporuje, a bojovat ve válce, kterou považuje za nespravedlivou.
Belyš je nyní součástí masivního přílivu ruských emigrantů, kteří se v Gruzii usazují především v hlavním městě Tbilisi, které má asi 1,2 milionu obyvatel. Statistiky sice nejsou přesné, odhaduje se však, že jenom od začátku války do října minulého roku odešlo do Gruzie více než 110 tisíc Rusů. Jejich příchod nicméně vede i ke zhoršení politických a kulturních problémů.
Dvacetiletá aktivistka za lidská práva se v Tbilisi usadila už v roce 2021. „Ale když začala válka, věci se radikálně změnily. Gruzínci se přes noc stali nepřátelskými vůči Rusům,” řekla pro The Dial dívka, která kvůli obavám o bezpečnost své rodiny v Rusku trvala na anonymitě.
Jednoho dne se rozhodla, že si udělá výlet na pobřeží Černého moře. Pokusila se zarezervovat si ubytování online, ale několik potenciálních hostitelů ji odmítlo ubytovat, protože je Ruska. Od jednoho z majitelů dostala zprávu, že by se místo výletu měla „vrátit do Ruska a bojovat proti Putinovi“.
Snažila se vysvětlit, že se nemůže vrátit do Ruska. „Byla jsem naštvaná. Řekla jsem mu: ‚Jsem aktivistka za lidská práva, jsem novinářka, mám přátele, kteří byli mučeni‘,“ popsala. Pronajímatel ji požádal, aby poslala důkazy o tom, že byla pronásledována. Teprve potom jí řekl, že ji „možná ubytuje“.
Protiruská hesla na zdech hlavního města
Nálady Gruzínců se projevují i v ulicích hlavního města. Na zdech se začaly objevovat nenávistné nápisy, které z počátku cílily především na ruského prezidenta a zemi obecně. Postupem času se ale nápisy začaly zaměřovat spíše na samotné Rusy. Hesla typu „Fuck Putin“ nebo „Ruzzia je teroristický stát“ vystřídaly výzvy jako „Ruzzki jdi domů“ nebo „Ruzzki není vítán“. Písmeno „Z“ má v tomto případě odkazovat na ruský symbol používaný během války.
Někteří Gruzínci navíc viní Rusy z toho, že zavírají oči před problémy a utíkají „za pohodlím“. Po začátku invaze si reportér The Dial všiml, že jeho sousedi v Tbilisi – ve kterém už tři roky žije – pověsili na balkon ceduli s nápisem v ruštině, který zněl: „Pokud jste utekli z Ruska, protestujte nebo truchlete doma!“
I když pouliční nápisy nemusejí odrážet většinový názor gruzínské společnosti, Rusové – kteří do sousední země utekli – negativní náladu vnímají. Právě nápisy na ulicích jsou často tím, čeho si všimnou.
„Funguje to,“ řekl jeden ruský akademik, který se do Gruzie přistěhoval několik měsíců po začátku války. Kvůli obavám o svou bezpečnost nechtěl zveřejnit své jméno. Na sociálních sítích se v minulosti setkal s útoky kvůli názoru, že si Rusové, kteří odešli, nezaslouží nést kolektivní vinu za válku. „Na ulici jsem měl pocit, jako bych byl Twitteru. Zvláště když jsem poprvé přijel do Tbilisi. Byla to zkušenost podobná online světu – jen s tím rozdílem, že tohle nemůžete přestat sledovat.“
Graffiti se v hlavním městě neustále množí a mění. Hesla často někdo upraví nebo doplní. Například nápis „Rusové, jděte domů,“ se nejdřív změnil na „Rusové, jděte pomáhat“ a později na „Rusové, jděte do pekla“.
Ambasáda varuje před ruským vlivem
Jedním z důvodů, proč se někteří Rusové po začátku invaze na Ukrajinu rozhodli přemístit zrovna do Gruzie, byly otevřené pozemní hranice. Odstěhovat se tak mohli i ti, co neměli na letenku. Desítky tisíc Rusů proto v minulém roce zvolily tento postup.
Nicméně skutečnost, že se Rusové do Gruzie dostanou snadno a „pouze na pas“ trápí mnoho místních. Kvůli loňskému přílivu vyzývala gruzínská opozice k zavedení vízové povinnosti pro Rusy. Vláda se však bránila tím, že zemi za minulý rok vzrostl HDP o 10 procent, na kterých nesou podíl i ruští příchozí.
Debata o vízech se však opět rozvířila v květnu, kdy Putin oznámil obnovení přímých letů mezi Ruskem a Gruzií. Tentokrát se do toho vložila americká ambasáda: velvyslanec naznačil, že Putin může mít v úmyslu „využít“ ruskou přítomnost k zásahům do chodu Gruzie. A zatímco před několika měsíci ambasáda naléhala, že „Gruzie musí i nadále vítat ty, kteří prchají před ruskými represemi“, nyní poznamenala, že „někteří Gruzínci jsou znepokojeni“ přívalem Rusů do Gruzie.
Rusofobie v Gruzii sílí
Dvacetiletý IT konzultant pocházející z Ruska pro CNN řekl, že cítí „frustraci“. V původním článku vystupuje pod jménem Ivan, zpravodajský server se rozhodl změnit jeho jméno pro případ, že by se v budoucnu do své rodné země vrátil. „Někteří Gruzínci jsou vřelí a přívětiví. Jednají s námi jako se svými bratry. Jiní nám říkají, abychom vypadli,“ popsal.
Nedůvěra Gruzínců a jejich silné reakce tkví podle expertů v historické nadvládě Rusů. Ta v zemi trvala dvě stě let, až do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Další problém se ale vyskytl hned v následujícím roce, kdy došlo k válce v Abcházii. Rusko se tehdy postavilo na stranu separatistů. Podobná situace se opakovala v roce 2008 v Jižní Osetii – která společně s Abcházií začátkem 90. let vyhlásila samostatnost. O Jižní Osetii vedla Gruzie s Ruskem několikadenní válku.
I proto ruská invaze na Ukrajinu vyvolala u Gruzínců řadu emocí. Vedle toho, že soucítí s Ukrajinou, se zároveň obávají o svou budoucnost. Tamní obyvatelé se totiž strachují, že by Rusko mohlo brzy obrátit svůj pohled zpět na Gruzii, kterou před patnácti lety napadlo.
Kanadská politička a novinářka Paule Robitaille v lednu ve své reportáži popsala, že rusofobie v Gruzii – kde Robitaille v 90. letech žila – sílí. George Mchedlishvili, docent mezinárodních vztahů na Evropské univerzitě v Tbilisi, CNN vysvětlil, proč jsou někteří Gruzínci vůči slovanským sousedům nepřátelští: „Pro některé je ruština spouštěčem, protože je to jazyk, kterým mluvili vojáci.“
Daria Polkina, grafická designérka původem z Moskvy sdělila, že se musí za svou národnost omlouvat. „Většinou, když se setkám s Gruzínci a oni se mě zeptají, odkud pocházím, říkám, že jsem z Ruska – a vzápětí řeknu ‚Promiňte’. Cítím se zahanbeně a provinile,“ nastínila pocity, které prožívají i další Rusové.
Autorka: Barbora Kučerová, Foto: Shutterstock
Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.
[other_banner_1]