Chartúm – Boje o moc v Súdánu dopadají na civilisty. Část lidí je uvězněná ve svých domovech bez přístupu k jídlu a lékařské pomoci. Zpravodajský server Al-Jazeera popsal, jak se aktivní občané snaží skrze sociální síť Twitter pomoci tam, kde humanitární skupiny nemohou.
Kvůli nepokojům v Súdánu je mnoho lidí uvězněných ve svých domovech po celém hlavním městě. V ulicích Chartúmu totiž sílí boje o moc mezi súdánskou armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF).
Když Chartúm zasáhly nálety, několik keňských učitelů a 15 rodin zůstalo uvězněných v budově jedné z tamních středních škol. A protože v hlavním městě násilí eskalovalo, uvíznutým lidem začalo docházet jídlo a voda. Pomoc se k nim ale nemohla dostat. Na Twitteru ale začaly vznikat organizované skupiny civilistů – takzvané sítě.
„Červený kříž se k nim nemohl dostat a ani nám se to nejdřív nedařilo,“ uvedla vůdkyně jedné aktivistické skupině Jia El Hassan, která kvůli obavám o svou bezpečnosti vystupuje pod falešným jménem.
Nakonec se ale síti podařilo vyslat několik mužů, aby zkontrolovali obvod budovy a pomohli uvězněným lidem uprchnout. „Museli utéct pěšky, protože všechna auta, která tam jela, byla bombardována,“ popsala El Hassan.
Aktivistů v Súdánu ubývá
Občané si začali pomáhat už první den konfliktu, v sobotu 15. dubna. Hned na začátku nepokojů si lidé vzájemně sdíleli informace o situaci v ulicích pomocí Prostorů na Twitteru. Tato funkce lidem umožňuje živé hovory pomocí místností.
Někteří tamní uživatelé Twitteru navíc patří mezi zapálené aktivisty. Pár z nich například stálo v čele aktivistických skupin během povstání v roce 2019 – které vedlo ke svrhnutí bývalého prezidenta Umara Al-Bašíra.
El Hassan popsala, že během povstání před čtyřmi lety zemřelo hodně aktivistů, jiní zas z donucení uprchli. V současné době jich je v Chartúmu zhruba 120 lidí, což je pouhý zlomek z původních čtyř tisíc aktivistů, kteří v minulosti pomáhali organizovat záchranné týmy.
I když počet aktivistů ve městě klesá, skupiny civilistů během posledních dvou týdnů pomohly stovkám lidí opustit Chartúm nebo získat životně důležité zásoby – od jídla přes léky až po benzín. „Většina případů, které řešíme, vypadá následovně: “Uvízl jsem. Nemám jídlo, nemám vodu a můj telefon se brzy vybije,“ vysvětlila El Hassan.
V tu chvíli její tým prohledává Twitter, aby našel někoho, kdo se pohybuje v okolí uvězněné osoby. V případě, že někoho takového najdou, dotyčný pak přes sociální síť sdílí všechny důležité a užitečné informace. Například je-li oblast bezpečná nebo zda jsou v okolí otevřené nějaké prodejny s jídlem.
Síť aktivistů může také zajistit řidiče, kteří potřebným lidem dovezou nejnutnější věci. „Pokud je to nutné, lidé se skládají i na benzín,“ řekla El Hassan. Někteří lidé navíc pomocí Twitteru nabízejí léky nebo jídlo. Se sítí aktivistů, kteří zasahují přímo na místech, komunikuje El Hassan hlavně přes Telegram – je podle ní nejbezpečnější.
Většina nemocnic je mimo provoz
Pomocnou ruku podávají svým spoluobčanům i lidé ze zahraničí. Příkladem je třeba Mohammed Hassan, súdánský lékař, který v současné době působí ve vládní nemocnici v Saúdské Arábii. Plánoval se do Súdánu vrátit, kvůli konfliktu to teď ale nepřipadá v úvahu.
I Hassan se o „síti pomocníků“ dozvěděl díky Prostorům. Začal tak lidem poskytovat lékařské konzultace přes Twitter, protože zdravotní situace v Súdánu se nadále zhoršuje. Není přitom jediný doktor, který poskytuje takové poradenství online.
Během živých hovorů se ho prý spousta lidí na začátku bojů ptala i na to, kde sehnat léky, jídlo nebo oblasti s elektřinou. „Rozhodli jsme se proto vytvořit skupinu, která bude propojovat lidi s těmi, kteří jim mohou v těchto ohledech pomoci,“ uvedl Hassan.
Na Twitteru existuje skupina lékařů, která propojuje místní lékaře s lidmi, kteří potřebují jejich pomoc. Ústřední výbor súdánských lékařů a Súdánský svaz lékařů odhadly, že 39 z 59 nemocnic – zhruba 70 procent – v Chartúmu a okolních spolkových státech muselo od vypuknutí konfliktu zastavit provoz.
Civilisté žádají humanitární organizace o pomoc
Aktivisté na Twitteru nejprve poskytovali informace o bezpečných koridorech z hlavního města. Při sdílení těchto informací se spoléhali především na zprávy od civilistů. Ale jak situace eskalovala, umíralo čím dál víc lidí a z toho důvodu se skupina rozhodla, že únikové cesty už zveřejňovat nebude. „Když jsme zveřejnili, že je nějaká cesta bezpečná, po pár minutách se v ní začalo střílet,“ dodala El Hassan s tím, že pár lidí kvůli tomu přišlo o život.
Podle Amina Alsamaniho, který nepatří k El Hassanově síti, lidé i nadále používají sociální sítě k hledání únikových cest. „Každý, kdo chce vyjet mimo Chartúm, se ptá na bezpečné silnice a stanice, které fungují. Na Twitteru pak hledají někoho, kdo jede do stejné oblasti,“ řekl Alsamani.
Alsamani pochází z Omdurmánu, který sousedí s hlavním městem. Na sociální síti vytvořil řadu hashtagů, které začínají slovem „potřebné“, aby našel osoby v nouzi a poskytl jim jídlo, vodu a vše, co je potřeba. Hashtagy se začaly široce používat a pomáhají lidem zajistit věci jako léky, potraviny, vodu, benzín, bydlení nebo informace o pohřešovaných blízkých. „Pokud nezemřete na kulku nebo výbuch, zemřete hlady a žízní,“ popsal Alsamani.
I když tyto civilní sítě pomohly mnoha lidem od vypuknutí konfliktu, zúčastněné strany tvrdí, že se nebudou schopny udržet a potřebují pomoc humanitárních organizací. Od začátku nepřátelských akcí dochází k výpadkům proudu, což vyřazuje připojení k internetu a maří snahy o pomoc.
El Hassan dodala, že civilisté, se kterými pracuje, nemají infrastrukturu ani zásoby velkých humanitárních organizací a riskují vše, aby pomohli. „Jen bych chtěla, aby humanitární organizace začaly zasahovat v terénu. Je to otázka života a smrti,“ naléhala aktivistka.
Autor: Barbora Kučerová
Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.
[other_banner_1]