Moskva – Konflikt v Gaze hraje Rusku do karet. Kremelská digitální propaganda totiž situaci na Blízkém východě využívá k tomu, aby na Západě vyvolala napětí. Izraelsko-palestinský konflikt se ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi hodí i z jiného důvodu – zastiňuje totiž válku na Ukrajině, píše server Politico.
Válka mezi Izraelem a Hamásem se stala příležitostí pro ruskou propagandu. Od 7. října – kdy došlo k brutálním útoku palestinského ozbrojeného hnutí Hamás na území Izraele – jsou facebookové profily napojené na Kreml aktivnější než předtím.
Situace na Blízkém východě proto dominuje i v příspěvcích reálných osob, které sympatizují s Vladimirem Putinem. Vedle ruských diplomatů a příznivců na Západě je válka v Gaze poměrně častým tématem státem podporovaných médií.
Za dezinformacemi, které po sociálních sítích kolují, stojí z velké části i takzvaní boti. Jde o automatizované profily, které mají za úkol se vydávat za reálné uživatele se skutečnými politickými názory. Boti se využívají především vyvolávání hádek, šíření nenávisti a ovlivňování veřejného mínění.
Lži, které prokremelská propaganda používá, zahrnují například tvrzení, že teroristé z Hamásu používají zbraně NATO k útokům na Izrael. Některé účty zase sdílejí dezinformace, podle kterých útočníky Hamásu vyškolili britští instruktoři.
Konflikt v Gaze je hlavním tématem
Aliance pro zajištění demokracie – skupina washingtonského think tanku German Marshall Fund, která se zabývá médii a dezinformacemi – informovala, že od 7. října se na ruských facebookových účtech objevilo 44 tisíc příspěvků. V sedmitýdenním obdobím před 7. říjnem šlo přitom o pouhých 14 tisíc.
Odborníci z think tanku také zjistili, že roste i počet sdílení jednotlivých příspěvků, která na sítě přidávají Ruskem podporované účty. Celkem jde o čtyřnásobný nárůst ve srovnání s příspěvky zveřejněnými před konfliktem.
Mezi nejčastěji sdílená klíčová slova momentálně patří fráze spojené s válkou v Gaze – například „Hamás“ nebo „Blízký východ“. Nové agendě se přizpůsobila i ruská státní média, která se do 7. října zaměřovala výhradně na Ukrajinu nebo Putinovu roli ve světě.
Ve srovnání s miliony příspěvků o blízkovýchodním konfliktu po celém světě se může zdát, že je ruská propaganda pouhou kapkou v moři. Ale mnohé z účtů podporovaných Kremlem – zejména ty ze sankcionovaných médií, jako jsou RT nebo Sputnik – mají nadměrný digitální dosah. Sledují je totiž miliony lidí v Evropě, Latinské Americe a Africe, přestože na ně EU uvalila sankce.
Jakub Kalenský, bývalý novinář a současný zástupce ředitele Evropského centra pro boj s hybridními hrozbami v Helsinkách, konstatoval, že tato média „využijí všeho“, aby šířila protizápadní sdělení. „Vezou se na vlně zpravodajského cyklu, protože soutěží o stejné publikum, které konzumuje solidní mediální zdroje,“ dodal.
Rusku se hodí, že svět kouká jinam
Rusko se chytlo šance a používá krvavý konflikt na Blízkém východě k rozdělování západní společnosti, jejíž pohled na izraelsko-palestinský konflikt není jednotný. Prostředkem k šíření chaosu jsou většinou sociální sítě. Cílem prokremelských dezinformátorů je pak obecně prohloubení rozkolů mezi příznivci Izraele a Palestiny.
V posledních sedmi týdnech se však vedle agresivních komentářů na sociálních sítích začaly objevovat i zprávy o konfliktech v reálném světě.
Francouzské ministerstvo zahraničních věcí například odhalilo síť botů napojenou na Rusko. Obviňuje ji z šíření antisemitských obrázků Davidových hvězd na budovách v Paříži. Tamní politici také viní Rusko z „vytváření napětí“ mezi stoupenci Izraele a příznivci Palestiny. Ruské velvyslanectví v Paříži k obviněním řeklo, že Moskva nemá s touto skrytou digitální aktivitou žádné vazby.
To, že se nenávist ze sociálních sítích dostává i do reálného života dokazují i zprávy o násilném chování vůči muslimům a Židům.
Izraelsko-palestinský konflikt hraje Rusku do karet i z jiného důvodu. Odvádí totiž pozornost od války na Ukrajině. Po celém světě se konají protesty a pochody za klid zbraní, na které chodí statisíce lidí, zatímco téma ruské invaze se pomalu dostává do pozadí.
To pro Politico potvrdil i Bret Schafer – expert na média a digitální informace a vedoucí pracovník týmu Aliance pro zajištění demokracie washingtonského think tanku German Marshall Fund. „Čím více se západní veřejnost soustředí na Izrael a Hamás, tím méně pozornosti věnuje například skutečnosti, že se Kongres chystá nefinancovat válečné úsilí Ukrajiny,“ nastínil.
Moskva koncem října hostila představitele Hamásu – zřejmě proto, že se snažila sehrát roli prostředníka v otázce propuštění zadržovaných rukojmích. Putin zároveň varoval, že izraelská vojenská akce v Gaze by mohla eskalovat i mimo region.
Autorka: Barbora Kučerová, Foto: Shutterstock
Přečetli jste si víkendovou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.
[other_banner_1]