Ruský sport se chce vrátit opět na mezinárodní arénu. V zemi se ostře diskutuje o neutrálním statusu, který by tamním sportovcům mohl příští rok otevřít dveře na letní olympiádu v Paříži. Válečná rétorika je slyšet na všech stranách.
Není zcela vyloučeno, že ještě letos na jaře ruští sportovci uvidí, jak se jejich vlajka bude vznášet nad stadionem a po předání medailí zazní jejich státní hymna. Rusko, zdá se, našlo obezličku, jak se vrátit do mezinárodních sportovních soutěží válce navzdory. A přitom se všemi atributy národního reprezentace. Tedy to, co měli posledních šest let, od trestu za systematické užívání dopingu, a nyní i kvůli válce Rusové Mezinárodním olympijským výborem zakázáno.
Ruské ministerstvo sportu koncem února uvedlo, že ruští sportovci byli pozváni na Hry Bolívarovského svazu pro lid naší Ameriky (ALBA). Ty se mají uskutečnit 21.–29. dubna ve dvou městech Venezuely, metropoli Caracas a sousedním La Guairu, ležícím přímo na pobřeží Karibského moře.
Právě od hostitelské země dostalo Rusko pozvánku na hry. „Nepochybuji, že Hry ALBA s ruskou účastí přidají nový impulz dynamicky se vyvíjející sportovní spolupráci mezi našimi zeměmi,“ sdělil ruský ministr sportu Oleg Matycin po jednání se svým venezuelským kolegou Mervinem Maldonadem. Čímž fakticky potvrdil, že ruští sportovci se na akci ukážou. Jak početná bude jejich delegace a v jakých disciplínách budou závodit, však známo není.
Předseda MOV Thomas Bach návrat ruských sportovců hájí tím, že rolí olympijského hnutí je lidi spojovat, a ne je diskriminovat kvůli jejich pasu.
Her organizace ALBA, založené v roce 2004 tehdejším venezuelským prezidentem Hugem Chávezem a kubánským vůdcem Fidelem Castrem, by se měly zúčastnit reprezentace deseti členských zemí z Ameriky a Ruska. Některá ruská média šampionát pokřtila na „největší antiamerickou soutěž“. Organizace ALBA měla být odpovědí socialistických zemí na vliv USA v regionu.
Logicky se vkrádá otázka, jestli si bolívarovskou olympiádu Rusko u spřáteleného venezuelského režimu „neobjednalo“. Hry se nekonaly od roku 2011. Ale na tom nakonec nesejde. Jediné, které by to mělo trápit, jsou venezuelští sportovci, jež tak neobhájí jakožto nejsilnější tým organizace ALBA své zlaté medaile.
Přirozeně, půjde pouze o slabou útěchu. Není to ten pravý návrat Ruska do mezinárodního sportu. Ten by se mohl odehrát v případě, že by se jeho reprezentace mohla příští rok zúčastnit letních olympijských her v Paříži. A tam mají dokonce jednotliví ruští sportovci start více než nejistý.
Postranní olympijský vchod
Koncem ledna vydal Mezinárodní olympijský výbor (MOV) prohlášení, které vyvolalo na sportovní scéně, ale zejména mimo ní rozruch. MOV se veřejně přiklonil k tomu, aby ruští a běloruští sportovci vystupovali na pařížské olympiádě pod neutrálním statusem.
Mezinárodní olympijský výbor sice potvrdil platnost sankcí vůči ruským a běloruským sportovcům. To znamená, že nadále mají zakázáno vystupovat na mezinárodních akcích pod svými vlajkami. MOV však zároveň oficiálně uvedl, že Rusům a Bělorusům má být umožněno vystupovat jako neutrální sportovci, tedy nereprezentující své státy.
Čtěte také: Zimní olympijské alias genocidní hry v Pekingu začaly. V bublinách a uzavřených smyčkách
Jako další podmínku si MOV stanovil, že „neutrální“ ruští a běloruští sportovci nesmí aktivně podporovat válku proti Ukrajině a nesmí jednat „proti mírové misi Mezinárodního olympijského výboru“. Toto stanovisko dlouhodobě prosazuje šéf MOV Thomas Bach. Ten návrat ruských sportovců hájí tím, že rolí olympijského hnutí je „lidi spojovat“ a nikdo by neměl být diskriminován kvůli svému pasu.
Bach zároveň varoval, že pokud politici budou rozhodovat o tom, kdo se smí mezinárodních sportovních soutěží zúčastnit, znamenalo by to „konec mezinárodních sportovních soutěží, mistrovství světa a olympijských her, jak je známe“.
V první polovině února na virtuálním summitu ministrů sportu, kterého se zúčastnili představitelé 25 členských států EU, včetně Česka, a dalších deseti zemí, jako jsou USA, Austrálie či Japonsko, zaznělo, že by měl MOV zakázat Rusům startovat na olympiádě v Paříži. V opačném případě některé země vyzývají k bojkotu her. ¨
Asi polovina ruských sportovců, s nimiž moderátor kanálu Matč TV hovořil, je ochotna soutěžit pod neutrální vlajkou. On sám je však proti.
„Otázkou není, jestli ruští sportovci mají šanci zúčastnit se pařížských letních her, ale jestli bude vůbec v roce 2024 olympiáda. Zůstane Mezinárodní olympijský výbor v takové podobě, v jaké existuje nyní? Tento rok bude rozhodující,“ vysvětluje svůj pohled na situaci pro Voxpot Anton Anisimov, ruský sportovní novinář a moderátor televizního kanálu Matč TV. Poukazuje na to, že rostoucí rozpory se dostávají dokonce na úroveň OSN. „Vidíme, že Thomas Bach už se ani nesnaží přiklonit k odpůrcům či zastáncům ruské účasti, už se prostě snaží zachránit svou organizaci a své místo,“ dodává žurnalista.
Podle jeho slov není vůbec vyloučeno, že kvůli politickému pnutí okolo účasti ruských a běloruských sportovců na letní olympiádě může dojít až k přesunutí her na jiný rok. Nevylučuje ani bojkot olympiády některými zeměmi, pokud se ruští a běloruští sportovci do Paříže probojují.
Neutralita jako urážka
Nejenom na Západě je účast ruských a běloruských sportovců v neutrálních barvách vnímána jako kontroverzní. Problematické je to i pro samotné Rusko. Část tamních sportovců, a zejména politiků nesla nelibě, že tímto způsobem byla jejich země v roce 2016 potrestána za systematický doping.
Před každými olympijskými hrami – ať už v jihokorejském Pchjongčchangu, Tokiu či Pekingu – se v Rusku rozhořela veřejná diskuse o výhodách a nevýhodách neutrálního statusu tuzemských sportovců. Po rozpoutání agrese proti Ukrajině je tato debata ještě vyostřenější.
„Neutrální zrádci raději odmítnou národní vlajku Ruska a budou pečlivě dodržovat zákaz projevu solidarity s Ruskem v otázce zvláštní vojenské operace,“ napsal rozhořčeně ve svém telegramovém kanálu Roman Těreškov, poslanec Státní dumy za kremelské Jednotné Rusko a někdejší ministr sportu Moskevské oblasti. Jak zároveň dodal, ministerstvo sportu by mělo zkontrolovat, jak si v této otázce stojí sportovci ruské reprezentace.
Účast ruských sportovců na mezinárodních akcích pod neutrální vlajkou naopak veřejně podporují některé tamní sportovní hvězdy jako známá krasobruslařská trenérka Taťjana Tarasovová či krasobruslař Jevgenij Pljuščenko.
„Samozřejmě, je velmi ponižující, že (na olympiádě) budeme bez vlajky a hymny. Avšak pokud taková možnost bude, musíme jet. Nicméně nyní, bohužel, to není aktuální. Odpor vůči tomu je velmi silný,“ posteskl si populární sportovní moderátor Dmitrij Gubernijev.
Čtěte také: Patří šampionát do Kataru? Na Blízkém východě je fotbal mnohem víc než sport
Jak podotýká Anisimov, zhruba polovina ruských sportovců, s nimiž hovořil, je ochotna soutěžit pod neutrální vlajkou. Sám ruský novinář je však proti.
„Osobně jsem proti účasti sportovců v neutrálním statusu, protože je teď úplné jiná doba – pokud budeme porovnávat svět a náš život, který byl do 24. února 2022 a po něm, to jsou absolutně jiné galaxie. Nyní souhlasit s jakýmikoliv návrhy na neutralitu není kategoricky možné. Už příliš dlouho jsme soutěžili pod neutrální vlajkou a bez hymny, a to nemůže dál pokračovat. Navíc, když je teď na Západě zakazováno všechno ruské a vládne tam protiruská propaganda,“ říká Anisimov.
Podle jeho slov by bylo vhodné, aby ruští sportovci, kteří chtějí závodit na mezinárodních akcích jako neutrální, si přípravu a účast hradili z vlastní kapsy. „Myslím si, že stát s tím nemá mít nic společného. Budu takovému sportovci fandit? Spíš ne, protože to je v takové složité situaci, nejtěžší pro naši zemi za posledních 80 let, nepřijatelné,“ dodává.
Aby se ruští sportovci vyhnuli zákazu soutěžit, mění sportovní občanství, jako například hokejista Viktor Tichonov, vnuk legendárního sovětského trenéra.
Anisimov je přesvědčen, že pokud by Mezinárodní olympijský výbor trval na tom, aby se ruští sportovci veřejně distancovali od podpory takzvané speciální vojenské operace proti Ukrajině, narazí to na odpor.
„Hovořil jsem s mnohými ruskými sportovci, a domnívám se, že 99,99 % ruských sportovců nebude podepisovat žádné protiválečné výzvy. Protože to je minimálně porušení lidských práv. Možná s tím budou souhlasit sportovci, kteří už dávno nežijí v Rusku a vystupují proti své vlasti, jako třeba Darja Kasatkinova (ruská tenisová jednička, která se veřejně staví proti válce; pozn. autora),“ uvádí ruský novinář.
Ruský sport pod tíhou sankcí
Mezinárodní stopka, kterou ruští sportovci dostali kvůli agresi jejich země vůči Ukrajině, je jednou z nejhmatatelnějších západních sankcí. Rusku bylo pozastaveno členství v řadě sportovních federací, ale i v Mezinárodním paralympijském výboru. Ruští bafuňáři museli opustit vedení sportovních organizací. Například sedmý nejbohatší Rus Ališer Usmanov přišel o místo prezidenta Mezinárodní šermířské federace.
Rusko bylo připraveno o pořadatelství prakticky všech mezinárodních akcí. Ještě loni Mezinárodní federace ledního hokeje odebrala Petrohradu právo pořádat v květnu 2023 mistrovství světa. Koncem letošního ledna Evropská fotbalová asociace zbavila Kazaň možnosti organizovat letošní Superpohár UEFA.
Drtivá většina ruských sportovců nemůže vystupovat na mezinárodních soutěžích. Výjimkou jsou někteří tenisté či šachisté, kteří přijali neutrální status. Aby se ruští sportovci zákazu vyhnuli, mění sportovní občanství, jako například hokejisté Viktor Tichonov (vnuk legendárního sovětského trenéra) a Nikita Sošnikov nebo šachistka Alina Kašlinskaja.
Viktor Tichonov junior, bývalá opora ruské hokejové reprezentace a vnuk slavného trenéra, se společně se svou manželkou Eugenií, rodačkou z ukrajinského Charkova, rozhodl natrvalo zůstat v USA / Foto: Frankie Fouganthin / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
Ruský sport se chce z izolace vymanit přechodem do asijského sportovního společenství. Koncem února Asijská šachová federace na kongresu v Abú Dhabí odhlasovala přijetí organizace ruských šachistů do svých řad. Dlouhodobě se hovoří o přestupu Ruského fotbalového svazu (RFS) z UEFA do Asijské fotbalové konfederace. Rozhodnutí ale zatím nepadlo. RFS se snaží vyjednávat s UEFA o návratu reprezentace a ruských klubů do mezinárodních soutěží.
Naší fotbalové reprezentaci hrozí, že její existence bude postrádat smysl. Nároďák si musí držet své místo v žebříčku a hrát zápasy.
„Situace je v každém sportu jiná. Lyžování a biatlon žije domácími závody a závody s běloruskými sportovci. V ruském hokeji se toho moc nezměnilo. Nikdy nebyl závislý na mezinárodních zápasech. A naši hokejisté bez omezení hrají v NHL. Z KHL odešli někteří zahraničí hráči, ale i celé kluby,“ přibližuje pro Voxpot současné dění Anton Anisimov. „Na kvalitě ligy se to ale nepodepsalo. Nejvýraznější změna je, že nehrajeme na mistrovství světa,” dodává.
Mezinárodní zákaz podle jeho slov výrazně postihl ruský fotbal. „Naší reprezentaci hrozí, že její existence bude postrádat smysl. Nároďák si musí držet své místo v žebříčku a hrát zápasy. Nám se teď maximálně daří hrát přátelské zápasy s omezeným počtem soupeřů,“ říká ruský novinář.
Pro ruský klubový fotbal prý ale „sportovní železná opona“ znamená nový impulz. „Domácí liga najednou ožila. Přidaly se zápasy, změnil se formát, tuzemský pohár je přitažlivější. Začala se rozvíjet domácí soutěž, což je správné,“ poznamenává Anisimov.
Ruský sport tak kopíruje situaci sankcemi postiženého ruského státu: přizpůsobuje se nové realitě a různými oklikami se chce udržet v mezinárodním společenství.
