Po březnovém teroristickém útoku na moskevskou koncertní síň bují v Rusku silné antimigrantské nálady. Útoky míří především na obyvatele středoasijských republik. Mnozí z nich neváhali a zemi ze strachu opustili.
Nevycházet ven po desáté hodině večer, mít u sebe pořád dokumenty, chodit ve skupině či nepouštět se do vyhrocených diskuzí. Hlavní rada pak zní: raději do Ruska necestovat vůbec.
To říká nepsaný manuál, jenž radí lidem „neruského“ původu, jak přežít v posledních dvou týdnech v Rusku. K fyzické či duševní újmě lze totiž přijít celkem snadno, zejména je-li někdo migrantem ze střední Asie. Právě na ně se nyní nejvíce soustředí oko policie i společnosti.
Po březnovém teroristickém útoku spáchaném údajně čtyřmi Tádžiky se přes největší zemi světa valí masivní vlna nenávisti a xenofobie.
Majitel bytu mu oznámil, ať si sbalí kufry a odejde.
Fyzická napadení, zapálené budovy, zadržování na letištích i vyhazování z práce i bytů. Tím vším si nyní podle mnohých svědectví procházejí stovky tisíc Tádžiků, Uzbeků a Kyrgyzů, tedy tamní tradiční levné pracovní síly. Spolu s nimi ale útoky schytávají také třeba Jakuti či Čečenci, jejichž republiky jsou součástí federace.
Zapálený obchodní pavilon patřící migrantům ve městě Blahověšensk, tři zbití Tádžici v ulicích Kalugy, pochod nacionalistů z Chabarovsku na ubytovnu plnou migrantů. A takto lze pokračovat do nekonečna.
Policejní akce Antimigrant
Seznam všech xenofobně namířených incidentů od 22. března by už zřejmě vydal na několik desítek stránek a nadále se rozšiřuje. Podle slov ředitelky neziskové organizace Tong Jahoni Valentiny Čupik pro Voxpot obdrželi její kolegové v prvních čtyřech dnech od činu osm a půl tisíce stížností na obtěžování, což je 30 až 50krát více než běžně. Počty oznámení se sice teď už snižují, i tak jich ale denně přistane v organizaci okolo čtyř stovek. Nejde přitom vždy jen o násilné delikty.
Pětatřicetiletého Tádžika vystupujícího pod jménem Atovullo čekalo v jeho moskevském domově po tragické události nepříjemné překvapení. Majitel bytu mu oznámil, ať si sbalí kufry a odejde. Najít si nové bydlení v metropoli je pro lidi jeho národnosti nyní téměř nemožné.
Národ si po velkém teroristickém útoku žádá jasnou odpověď.
Své by mohli vyprávět ostatně i taxikáři asijského původu napříč celým Ruskem.
„Pokud jste z Tádžikistánu, zrušte objednávku. Nejezděte sem,“ popisuje Rustam serveru Novaja Gazeta Evropa zprávy, které mu chodí skrze aplikaci Yandex Taxi v momentě, kdy kývne na objednávku.
V Kazani, kde se živí jako řidič, se přitom nic takového dříve nedělo. Nyní se s podobnými reakcemi zákazníků roztrhl pytel. Dokládají to podle něj alespoň četné zprávy ve vícero chatech, které sdílí se svými krajany. Pro Rustama počet nenávistných reakcí překročil únosnou hranici. Rozhodl se, že svou profesi taxikáře ze strachu o bezpečnost v nejbližších dnech raději pověsí na hřebík.
Spirálu xenofobie vydatně pomáhá roztáčet i státní aparát, pro nějž jsou migranti vždy osvědčeným terčem.
Jak pro Hlas Ameriky poznamenává ekonomický pozorovatel Semjon Novoprudskij, národ si po velkém teroristickém útoku žádá jasnou odpověď. Kreml tak neváhal a hned po 22. březnu spustil masivní bezpečnostní kampaň s příznačným názvem Antimigrant.
Ta má v první řadě uklidnit obyvatelstvo a ukázat mu, že federální vláda dovede přijít s ráznou odpovědí. „Tak tomu bylo i po dřívějších incidentech v Moskevské oblasti,“ připomíná expert.
Bezdůvodné policejní kontroly, zátahy na místa, kde se migranti střetávají, či okamžité deportace – to vše je teď na denním pořádku.
V obchodních centrech v Jekatěrinburgu zase na konci března policisté vyzvali majitele provozoven, aby jim předložili seznamy všech zaměstnanců z Uzbekistánu, Tádžikistánu, Kyrgyzstánu a Turkmenistánu. V opačném případě jim bude uložena pokuta.
Prázdné lety do Ruska
O tom, že by podobná „bezpečnostní“ opatření snad přinesla účinný efekt, Semjon Novoprudskij pochybuje. „Zdá se, že se nakonec vše omezí na pronásledování pracovních migrantů. A to i přesto, že jsou pro některá odvětví ruské ekonomiky naprosto klíčoví,“ dodává. Antiimigrační nálady se přitom už začínají propisovat i do ruské legislativy. Volání některých politiků po vízové povinnosti pro středoasijské státy sice vyslyšeno nebylo, nejspíš ale dojde ke zpřísnění kontroly vstupu cizinců do Ruska.
Na stole federální vlády nyní leží zákon navržený ministerstvem vnitra, jehož součástí má být třeba povinná daktyloskopická kontrola anebo zvýšený dohled nad zaměstnavateli migrantů. Zda to nějak pohne s tokem statisíců Uzbeků, Tádžiků či Kyrgyzů, kteří ročně do federace směřují, se teprve uvidí.
Ve své oblasti se již minulý rok setkávala s odmítáním přijímat tádžické děti do škol a školek.
Jako spolehlivý odpuzovač však pro mnohé přistěhovalce zatím fungují aktuální xenofobní nálady. Ty už dva týdny vyhánějí ze země především Tádžiky. „Registrujeme, že do země přichází více lidí, než z ní odchází,“ uvedla pro Deutsche Welle náměstkyně tádžického ministra práce a sociálních věcí Šachnoza Nodiri. Podle ní na úřadě denně vyzvání telefonáty zoufalých Tádžiků v Rusku, kteří se setkávají s výhružkami a chtějí se vrátit do rodné země.
Tádžici hromadně rovněž ruší své cesty do Ruska. Letecké společnosti na to konto zažívají prudký propad cestujících a snižují tak počty letů na těchto linkách. Společnost Somon hlásí, že se jí v průměru vrátí pětina již prodaných letenek. Ural Airlines zase pro změnu nechává v letovém řádu pouze jeden let do Ruska z tádžické metropole Dušanbe namísto dřívějších tří.
Čtěte také: Car je zase nahý: Útok v Moskvě terorizuje především Putina
Jak ale očekává Šachnoza Nodiri, příliv krajanů zpět do domoviny bude mít patrně jen dočasný charakter. Tádžikistán totiž kvůli své bídné ekonomické situaci zůstává na pracovní migraci do Ruska životně závislý. Pracovní trh v Rusku tak tradičně přiláká statisíce Tádžiků ročně. Jen loni evidovala Federální služba bezpečnosti (FSB) 1,2 milionu vstupů z této země. Podobně vysoká čísla vstupu do federace zaznamenávají ruští pohraničníci rovněž z Uzbekistánu a Kyrgyzstánu.
V největší zemi světa přitom obyvatelé těchto republik naráží na předsudky, xenofobii a rasismus dlouhodobě. Společenské nálady vůči lidem „neslovanského“ původu se navíc podle lidskoprávních pracovníků stále více vyostřují. Zdaleka to přitom nesouvisí jen s teroristickým útokem v Krokusu. Sílící nesnášenlivost zavládla v ruské společnosti už dávno před ním a od ruské invaze na Ukrajině je spolu s nacionalistickými tendencemi na vzestupu.
Je o tom alespoň přesvědčena ochránkyně lidských práv ze západoruské Kalugy Taťána Kotljarova. Ta například pro nezávislý server Gorizontalnaja Rossija uvedla, že se ve své oblasti již minulý rok setkávala s odmítáním přijímat tádžické děti do škol a školek.
To, že anti-imigrační naladění během loňska mezi Rusy značně posílilo, potvrzuje Voxpotu i ochránkyně lidských práv Valentina Čupik.
„Vlastenci“ proti migraci
Lavinu útoků tehdy spustil policejní zátah na věřící v moskevské mešitě během páteční bohoslužby. Vše začalo 3. února 2023, kdy se policisté postavili před chrám a začali zadržovat všechny, kteří vycházeli ven. „Srazili je kopanci do slabin nebo břicha a hodili je obličejem na zem. Bili je do kotníků, do zad, do paží, kroutili jim rukama a často je bili do pat,“ uvedla Čupik pro portál Bumaga.
„K tak demonstrativnímu zadržení ještě nikdy nedošlo,“ dodává.
Následovala série brutálních razií na další mešity, pak na tržiště, ubytovny, orientální kavárny a dokonce i na muslimské hřbitovy. Vše bez jediného vysvětlení, zato s notnou dávkou bití, zatýkání a odesílání na ukrajinskou frontu.
„Budeme bojovat s nelegální migrací, společně hlídkovat s policií a dále vytvářet tlak na příchozí cizince, aby pracovali.“
Za loňskými masivními zátahy, jak tvrdí aktivistka Čupik, může stát snaha úřadů mobilizovat voliče před nadcházejícími prezidentskými volbami. Ani to by se nestalo poprvé. Na protiimigrační rétoriku Kreml ostatně sází opakovaně před každými většími volbami, tvrdí aktivistka.
Aby toho loni nebylo málo, ve větší míře začaly přistěhovaleckou kartu hrát i různé nedávno založené nacionalistické spolky. Do boje s migranty vytáhlo například v roce 2021 vzniklé hnutí Severní člověk. Dnes se pyšní buňkami ve více než 40 městech napříč celou federací a slibuje chránit ruský lid.
Věří totiž, že Rusové mají v zemi méně práv než národnostní menšiny, spolek by je proto měl zaštiťovat a bránit před „cizím nebezpečím“. Navzdory tomu ale zůstává plně loajální režimu, podporuje práci bezpečnostních složek i Putinovu invazi na Ukrajinu. Svatou válku naopak vede proti LGBTQ lidem, drogám a přistěhovalcům.
Čtěte také: „Jsi holka, nebo kluk?“ Situace queer osob v Rusku je nesnesitelná
„Budeme bojovat s nelegální migrací, hlídkovat společně s policií a dále vytvářet tlak na příchozí cizince, aby pracovali,“ popsal serveru 72.RU agendu právě se rodící buňky Severního člověka v Ťumeňské oblasti její regionální šéf Nikolaj Gljačkov.
A svých slov zřejmě dostojí. Podle Valentiny Čupik má za sebou Severní člověk i přes své krátké působení vcelku bohatou historii: vyhrožování arménské rodině, napadení a zejména účast na policejních antiimigračních raziích.
Pracující ze zahraničí pak děsí i další „vlastenecké“ hnutí Ruské společenství (Ruskaja obščina). To soudě dle videí na youtubovém kanále rovnou supluje roli policie. Nejenže vysílá své členy hlídat památníky Velké vlastenecké války, ale rovněž dorazí na jakékoli místo, kde údajně páchá zločin migrant či Kavkazan. Svými záchranářskými akcemi se následně chlubí na sociálních sítích.
Naposled takto příslušníci „osvobodili“ mladou prodavačku, jíž měli muži tmavé pleti dávat neslušné návrhy. Ačkoliv podobné krajně pravicové spolky jako Severní člověk či Ruské společenství existovaly i dříve, nyní je přece jen něco jinak.
Obě mladá hnutí aktivně spolupracují s úřady i bezpečnostními složkami. Podílí se na policejních zásazích anebo je příslušné orgány alespoň informují. Stát a nacionalisté se tak podle vedoucího analytického centra Sova Alexandra Věrchovského vezou na jedné vlně a těží z toho obě strany.
Krajně pravicová sdružení se konečně nemusejí vyčerpávat věčným bojem se systémem a režim zase našel spojence, který mu dokonale zapadá do oficiální proti-imigrační rétoriky. S tou však teď bude muset Moskva trochu brzdit. Stávající odliv tradiční levné pracovní síly by ji mohl v budoucnu vyjít pěkně draho. Středoasijští migranti, jichž v Rusku žijí zhruba čtyři miliony, se na ročním HDP podílí až desetinou. Bez nich se bude Kreml jen stěží nadále chlubit svým stavebním boomem.
