Už příští týden Španělé rozhodnou, jestli bude v čele země nadále premiér Pedro Sánchez, nebo se k vládě vrátí pravice. Může jít o výraznou změnu jak pro pyrenejské království, tak pro Evropu, jejíž směr teď Madrid díky svému předsednictví Radě EU udává.
Pandemie covidu-19, ruská invaze na Ukrajinu nebo výbuch sopky na ostrově La Palma. Vláda socialistického premiéra Pedra Sáncheze od svého vzniku v roce 2020 přechází z krize do krize. Její stabilitě a popularitě nepomohl ani fakt, že spoluprací Španělské socialistické dělnické strany (PSOE) s levicovým hnutím Unidas Podemos (UP) vznikla první vládní koalice od návratu země k demokracii. A to i přesto, že Sánchez před tehdejšími volbami podobné spojování odmítal, což vyvolalo kritiku značné části jeho voličů.
Při pohledu zvenčí by se přitom dalo říct, že Sánchezův kabinet si s dopady zdravotnických i humanitárních krizí poradil. Španělský hrubý domácí produkt nadále roste a už se pohybuje nad unijním průměrem, zatímco nezaměstnanost klesla na nejnižší úroveň od roku 2008. Mimo to Španělsko patří díky programu Iberian Exception k zemím s nejnižšími cenami energií i zboží v rámci Evropské unie, za což ho ocenila i Evropská komise.
Posunutím voleb vsadil Sánchez na částečný návrat španělského systému k bipolaritě, k souboji dvou velkých stran.
Španělsko se navíc pod vedením levicové koalice stalo lídrem v progresivních reformách. Tamní vláda se díky tomu stala trnem v oku opozici i konzervativní části společnosti, a naopak vzorem v zahraničí. Pro Sáncheze šlo o navázání na práci socialistického premiéra Josého Luise Rodrígueze Zapatera (ve funkci 2004–2011), který v roce 2004 uspěl ve volební kampani se svým stěžejním tématem narovnání práv. Toho se o rok později dočkaly LGBTQ+ osoby po prosazení manželství pro všechny, i ženy, a to díky zákonům bojujícím proti femicidě.
Sánchezův kabinet pak v tomto duchu pokračoval. Od letošního roku je tak možné v zemi podstoupit interrupci bez souhlasu rodičů už od 16 let, vláda navíc už dříve prosadila tresty pro protestující odpůrce potratů před klinikami. Šestnáctiletí již také mohou změnit své pohlaví, a to bez nutnosti předložit lékařskou zprávu nebo psychologické posudky.
Španělské ženy potom díky novému zákonu mohou jít na nemocenskou při bolestivém průběhu menstruace. Placené volno si mohou vzít na tři dny s možností prodloužení o další dva. Podmínkou bude potvrzení od lékaře.
Čtěte také: Španělská pravice sílí. S budoucí vládou může přijít konec liberálních reforem
Jenže namísto toho, aby vládní strany počítaly rostoucí preference, sčítají utržené rány. V regionálních volbách totiž vládní levice většinou propadla. Hnutí Podemos zaznamenalo výrazný odliv svých příznivců a do celostátních voleb půjde v rámci uskupení Sumar. Tato široká koalice levicových stran, vedená vicepremiérkou Yolandou Díaz, se regionálních voleb neúčastnila.
Sánchezova PSOE pak přišla o značnou část velkých měst, včetně své tradiční bašty v andaluské Seville. I to vedlo k rozhodnutí předsedy vlády k přesunutí termínu voleb do parlamentu z prosince na červenec. Krok z počátku vnímaný jako výraz zoufalství ale nakonec může ze současného premiéra udělat navzdory všem očekáváním vítěze.
Španělský předseda vlády Pedro Sánchez se svou vicepremiérkou a lídryní levicového uskupení Sumar / Foto: Shutterstock
Hrozba vládou krajní pravice
Posunutím voleb sází Sánchez na částečný návrat španělského politického systému k bipolaritě. Právě souboj dvou velkých stran po vzoru například Velké Británie se v zemi uchytil po konci frankistického režimu. Od 80. let se tak v čele Španělska střídali sociální demokraté a lidovci. Nová uskupení jako třeba Podemos nebo středoví Ciudadanos vznikala s cílem nabourat tento systém a nabídnout španělským voličům širší politické menu.
V případě volebního vítězství by chtěl Sánchez prosadit i zákon, který by určoval maximální čekací dobu u zákroků, vyšetření nebo testů.
Podle současných volebních preferencí jsou však daleko v popředí nadále lidovci (okolo 34 %) a socialisté (okolo 29 %). Ani jedna ze stran ale nesloží většinovou vládu bez menších subjektů, jimiž jsou již zmíněná koalice Sumar a ultrapravicové populistické hnutí Vox (oba okolo 13 %). Právě zástupce krajní pravice už s Lidovou stranou i přes odpor některých lidoveckých starostů vládne v regionech. Takových případů přibylo po květnových regionálních volbách, a zřejmě nejkřiklavějším příkladem se stala Valencie.
Kandidátka Lidové strany ve Valencii Maria Guardiola takto krátce po volbách odmítla jakékoli spojování s Voxem. „Nemůžu nechat stranu, která odmítá uznat existenci genderového násilí, stranu, která dehumanizuje migranty a vyhazuje LGBTQIA+ vlajku do koše, vstoupit do vlády,“ řekla deníku El País. Neuběhl ale ani týden a lidovci se s Voxem nakonec na vládnutí ve městě dohodnuli.
Just in case you were wondering what Agenda 2030 is. pic.twitter.com/kwNf1GMKHv
— Brendan Boyle (@BrendyBoyle) June 18, 2023
Předsedou parlamentu v (autonomní) Valencii se pak stal Llanos Massó, který je členem ultrakatolické nátlakové skupiny HazteOir (v překladu Nechte se slyšet). Skupina se již od roku 2001 zaměřuje na „boj proti genderové ideologii“ a odmítá například svazky homosexuálů, potraty či eutanázii. Často také napadá například obsah streamovacích služeb a vyzývá k jejich bojkotu. HazteOir mimo jiné „proslula“ v roce 2019 kampaní proti feministickému hnutí s heslem #StopFeminazis, kdy ho přirovnávala k Adolfu Hitlerovi.
Krajně pravicové hnutí dlouhodobě cílí na protiimigrační nálady a sází na rétoriku obsahující tradiční konzervatismus, silný nacionalismus (ale pouze na celonárodní úrovni), a sentiment po éře fašistického diktátora Francisca Franca. Mimo to získává hlasy Španělů, kteří se cítí ohroženi separatistickými tendencemi v Baskicku a především v Katalánsku. Právě před zapojením radikálního hnutí do vlády Sánchez varuje a doufá, že takto zmobilizuje dostatek voličů, kteří svůj hlas dají levici.
Boj o hlasy mladých
Do pravicové opozice se předseda vlády strefoval i během představení programu své strany. V pátek 7. července Sánchez zdůraznil, že nadcházející volby jsou možností zabránit „návratu do minulosti“. Ve svém programu PSOE sází na téma zdravotnictví, podpory mladých lidí a rodin nebo péče o životní prostředí.
Vládní strana tak například představila cíl navýšit rozsah státem hrazené zdravotní péče v oblastech jako stomatologie, fyzioterapie nebo klinická psychologie. Kromě toho chce Sánchez prosadit zákon, který by určoval maximální čekací dobu u zákroků, vyšetření nebo testů.
Součástí změn v oblasti zdraví by byla také větší regulace elektronických cigaret a dalších tabákových výrobků. Naopak zlepšit by se měla dostupnost antikoncepčních prostředků, jež by mohly být zdarma k dispozici v centrech pro mládež.
V případě setrvání levice u moci by pak vláda zamezila privatizaci obecního vodohospodářství a také zvýšila podporu obcím, v nichž stojí fotovoltaické a větrné elektrárny.
Sánchezovi uškodily jak kauzy okolo jeho spolupráce se separatistickými stranami, tak zpackaný zákon týkající se trestů za znásilnění.
Mimo to program obsahuje závazek bezplatné hromadné dopravy pro děti a studenty do 24 let a také dotovaný spořicí účet pro mladé Španěly na nákup prvního bydlení, nedaněný do částky 30 tisíc eur. Právě na podporu mladé populace při zajišťování prvního bydlení se zaměřují i další strany.
Zatímco Vox navrhuje nulovou daň při nákupu prvního bydlení, Lidová strana zase láká voliče na finanční pomoc při hledání prvního bydlení ve výši jednoho tisíce eur. Mimo to chtějí lidovci tlačit na snižování nájmů u nově postavených budov. Pozadu nezůstává ani koalice Sumar. Ta chce prosadit, aby každý obyvatel Španělska při dovršení osmnácti let získal od státu 20 tisíc eur, které může využít na studium nebo třeba na nastartování vlastního byznysu.
Problémy (předsedy) vlády
Zda budou mít Sánchez a jeho strana možnost své sliby naplnit, ale zůstává nezodpovězenou otázkou. Současnému předsedovi vlády totiž uškodily jak kauzy okolo jeho spolupráce se separatistickými regionálními stranami, tak zpackaný zákon týkající se trestů za znásilnění.
Zákon, který se vžil pod zkratkou „pouze ano znamená ano“, vstoupil v platnost loni v říjnu. Mělo jít o přísnější normu, než byla předchozí legislativa, místo toho ale vedl k 943 sníženým trestům sexuálních delikventů. Ti totiž byli odsouzeni na základě předchozí legislativy.
Následně premiér tento zákon označil za největší chybu své vlády. „Byla to feministická vláda, která přijala přes 200 zákonů, ale došlo k technické chybě v zákoně, což vedlo k řadě nežádoucích účinků,“ řekl Sánchez na stanici La Sexta.
Na autorku zákona a ministryni pro rovnost Irene Montero se následně snesla kritika za strany opozice, lidskoprávních organizací i některých politických spojenců. Sánchez však podle svých slov o jejím odvolání nikdy neuvažoval. „Navzdory neshodám s ministryní pro rovnost jsem vždy dával přednost stabilitě,“ dodal Sánchez.
Pro Evropskou unii přijdou tyto volby ve více než nešťastnou dobu, protože zásadně ovlivní fungování španělského předsednictví.
Právě spojenci vlády současnému premiérovi taktéž situaci komplikují. Naposledy se tak stalo před regionálními volbami v Baskicku. Tamní levicová koalice EH Bildu totiž na svou kandidátku umístila celkem 44 odsouzených členů teroristické organizace ETA. Sedm z nich navíc bylo shledáno vinnými z násilných trestných činů. Uskupení je jednou ze separatistických stran, o jejichž podporu se menšinová vláda v parlamentu opírá, čehož ihned využila pravicová opozice. Výsledkem bylo odrazení části voličů PSOE.
Nejistota v Bruselu i na zbytku kontinentu
Přesun termínu celostátních voleb ale zvedl mnoha analytikům a novinářům obočí ještě z jednoho důvodu. Španělsko totiž 1. července převzalo po Švédsku evropské předsednictví, a s tím se otevřela i možnost ukázat své diplomatické schopnosti, nastolit témata evropské debaty a udělat své zemi reklamu.
Silně proevropský předseda vlády už na jaře objížděl Evropskou unii a v jednotlivých státech představoval hlavní témata španělského předsednictví. „Evropa trpí nadměrnou závislostí na některých zemích světa,“ řekl například Sánchez během návštěvy Irska.
Čtěte také: Odporem k genderu se východní Evropa vymezuje vůči Západu, tvrdí polské výzkumnice
Španělský premiér chce podle analytiků oslovených serverem Euronews nejen posílit evropskou samostatnost, ale zároveň navázat bližší spolupráci například se státy Karibiku nebo Latinské Ameriky. Bylo dohodnuto, že zástupci EU a Latinské Ameriky se setkají v polovině července na konferenci v Bruselu, a dá se očekávat, že Španělsko bude důležitý prostředník. Mimo to se předsednická země plánuje zaměřit na témata zelené energetiky, reformy fiskálních pravidel a migrace.
Plánované volby ale v Bruselu vyvolaly obavy ohledně cílů sedmadvacítky. „Pro EU, a zejména pro Radu, přijdou tyto volby určitě ve více než nešťastnou dobu, protože zásadně ovlivní fungování španělského předsednictví, zejména na politické úrovni,“ řekl analytik Evropského politického centra Johannes Greubel serveru Euronews. „Vzhledem k hrozícímu politickému vakuu ve Španělsku, a tedy i v čele Rady, hrozí, že mnoho jednání o těchto citlivých politických otázkách selže kvůli naprostému nedostatku času,“ myslí si Greubel.
V rámci evropského předsednictví proběhne v jeho druhé polovině ve Španělsku přes 20 politických setkání. Zda na tom největším v Granadě bude hostitelská země mluvit hlasem Pedra Sáncheze a mít stejné cíle, ale zůstává neznámou.
