Pocházíme z Afriky. To je prakticky bez debat. Co se ale dělo na druhém největším kontinentu během prvních desítek a stovek tisíc let naší historie, je stále předmětem vášnivých diskusí. Badatelé nabízejí nový pohled, který vychází z genetických údajů současných lidí doplněných neandrtálskou ženou s nejlépe přečtenou DNA.
Jen máloco nás zajímá víc než původ našeho druhu. Naštěstí pro naši věčnou zvědavost jsme ve srovnání s jinými savci nalezli obdivuhodné množství fosilií lidské linie, včetně celého rodu Homo. Dnes se už všichni víceméně shodnou, že pocházíme z Afriky. Stále se ale vedou spory o to, kde se na tomhle světadíle nacházelo ohnisko našeho zrození, kdy k němu došlo a jak se to stalo.
Nálezy z Maroka, Etiopie a Jihoafrické republiky ale ukazují, že moderní lidé žili prakticky po celém světadíle přinejmenším před 300 tisíci let.
Podle jedné teorie existovala v Africe před asi 150 tisíci lety velká populace moderních lidí, tedy druhu Homo sapiens, ze které se postupně oddělovaly další populace. Podle další zase taková velká populace vznikla na africkém kontinentě smísením moderních lidí s blízce příbuznými, ale přesto geneticky odlišnými lidmi, kteří pocházeli z okruhu neandertálců. A podobných teorií existuje mnoho.
Jak říká americká populační genetička Brenna Henn z Genomového centra Kalifornské univerzity v Davisu, zastánci představy o jedné starobylé populaci moderních lidí se obvykle domnívali, že se náš druh objevil buď na východě, nebo na jihu Afriky. Nálezy z Maroka, Etiopie a Jihoafrické republiky ale ukazují, že moderní lidé žili prakticky po celém světadíle přinejmenším před 300 tisíci let.
Čtěte také: Kleopatra byla černoška, tvrdí filmaři v upoutávce na nový počin Netflixu. Co je na tom pravdy?
Na druhou stranu, samotné fosilní nálezy podle všeho nestačí k tomu, abychom si mohli mezi teoriemi o vzniku našeho druhu v Africe vybrat tu správnou. Dnešní vědci mají ovšem k dispozici velmi výkonné metody, jimiž si mohou opatřit a následně zpracovat spoustu kvalitních dat, na základě kterých lze zkoumat historii lidského druhu z jiného úhlu pohledu.
Historie vepsaná v genomech
Brenna Henn a její kolegové se rozhodli, že budou zmíněné teorie o našem původu konfrontovat s genomy, tedy kompletní přečtenou genetickou informací, získanými od různých lidí. Opatřili si tedy genomy lidí pocházejících z geograficky a geneticky různorodých afrických etnik, včetně Amharů a Oromů z východní Afriky, Mendů ze Sierry Leone, Gumuzů z Etiopie a Súdánu, Somálců ze Somálska a okolí nebo Zuluů z Jihoafrické republiky a dalších zemí na jihu kontinentu. K nim ještě přidali genomy lidí eurasijského původu.
Autoři studie popisují lidskou evoluci spíše jako liány, které se navzájem ovíjejí, přičemž mezi lidskými populacemi šíří genetický materiál.
Mezi celkem 289 genomy lidí Homo sapiens bylo i 44 nově získaných genomů lidí z etnika Nama. Ti patří k původním obyvatelům jihozápadní Afriky Khoikhoiovům, dříve poněkud hanlivě označovaným jako Hotentoti. Genomy moderních lidí v této studii doplnil velmi kvalitně přečtený genom neandertálské ženy z jeskyně Vindija v Chorvatsku, která žila asi před 50 tisíci let.
Namové patří k původním obyvatelům jihozápadní Afriky; snímek z let 1906–1914 / Foto: Bundesarchiv, Bild 105-DSWA0093 / Walther Dobbertin / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3,0
Vědci poté s využitím nového algoritmu pro analýzu genomových dat prověřili stovky možných scénářů evoluce lidských populací v Africe. Ukázalo se, že dnešní genetické proměnlivosti lidí mnohem lépe odpovídají modely, které zahrnují časté toky genů mezi populacemi lidí na různých místech kontinentu. Jinými slovy, podle genomů nepocházíme z jedné velké populace v Africe, ale spíše ze složité mozaiky populací, mezi nimiž proudily geny jako divé.
Evoluční historii si obvykle představujeme jako kmen stromu, z něhož postupně raší větve. V tomto případě sami autoři popisují lidskou evoluci spíše jako liány, které se navzájem ovíjejí, přičemž mezi lidskými populacemi šíří genetický materiál.
Čtěte také: Máme přivést vyhynulého vakovlka zpět na svět? Odpověď hledejte v názorech pěti expertů
Simon Gravel z kanadské McGillovy univerzity k tomu s úsměvem dodává, že zmíněný algoritmus původně vytvořili pro sledování rizika genetických onemocnění v různých lidských populacích. Prý pro ně bylo velmi zábavné využít takový postup v úplně jiném výzkumu, který se zaměřuje na samotné kořeny našeho druhu.
Zároveň to samozřejmě neznamená, že už jsme definitivně odhalili průběh lidské evoluce. Výzkum naší vlastní historie je běh na dlouhou trať a stále zbývá zodpovědět spoustu palčivých otázek. Brenna Henn hodlá ve studiu našich kořenů pokračovat. S kolegy přidají do analýz další genomy, které budou reprezentovat další oblasti Afriky, neboť tento kontinent je očividně klíčem k našemu původu. Své genetické analýzy chtějí rovněž propojit s fosilním záznamem, aby získali ucelený obrázek lidské historie v Africe.
