Také patříte mezi věrné milovníky seriálů? Je-li vaše odpověď ano, pak vězte, že tento text vznikl přesně pro vás. Redakce Voxpotu vám totiž přináší čtyři tipy od renomovaných osobností na nejlepší seriály, které byly letos uvedeny.
Staly se běžnou součástí našich životů. Relaxujeme u nich, usínáme u nich, občas i uklízíme nebo třeba loupeme brambory. Nejčastěji si je ale pouštíme, když chceme zkrátka vypnout a zapomenout na každodenní shon. Řeč není o ničem jiném než o jednom z největších požíračů času a naší pozornosti – o seriálech. Ty mohou dokonce leckomu vyvolávat až chorobnou závislost.
A že novinek přinesl rok 2022 požehnaně. Nevíte, jak se v tom nepřeberném množství vyznat? Co takhle tentokrát odhlédnout od tradiční angloamerické tvorby a naladit se na balkánskou a východoevropskou vlnu? Jak vzkazuje naše recenzentka, nebudete litovat.
Táňa Zabloudilová
publicistka, mezinárodní festival Serial Killer
Piknik (Kateryna Vyshnevska.) a Bez signálu (Ankica Jurić Tilić)
Mezi nejlepší seriály roku 2022 nepatří jen americké bomby, ale i topka střední a východní Evropy – regionu, jehož tvorbu reflektuje festival Serial Killer. Jeho letošním vítězem se stal ukrajinský Piknik, který ve skvělé parodické titulkové sekvenci boří mýty o tomhle koutu Evropy. Navíc rozehrává nekompromisní vztahové drama v mikrokosmu několika přátelskými vztahy provázaných rodin, který spektakulárně imploduje, když hlavní hrdina nezvládne svoji krizi středního věku.
Osobně mě ale ještě trochu víc zasáhla chorvatská tragikomedie Bez signálu, která získala Zvláštní uznání. Spolu s komicky nesourodou dvojicí hlavních hrdinů nás bere do zapomenutého balkánského městečka, vzpomínajícího na starou slávu z dob, kdy tu ještě fungovala továrna na turbíny. Ústřední dvojice v ní teď chce díky kapitálu blízkovýchodního boháče obnovit výrobu. Anebo to alespoň tvrdí.
Čtěte také: Filmy roku 2022: Rodinná dramata, česká tvorba i David Bowie
Tenhle příběh bude mít zvláštní sílu pro všechny, kteří poznali nostalgii, hořkost a rezignovanost postindustriálních krajů, a zvláště těch dříve od zbytku Evropy oddělených železnou oponou. Tvůrci si zároveň dali záležet na pečlivém budování postav a každou epizodu nás nechávají události sledovat perspektivou někoho jiného. Zájem vyprávět o obyvatelích bývalého východního bloku s takovou mírou autenticity a zároveň s nenuceností a vtipem zkušených vypravěčů se často nevidí. Pro scenáristku Hanu Jušić to přitom byl její první seriál.
Jakub Korda
Odborník na televizní studia a management kultury, FF UP v Olomouci
Sektor / 2. řada (BBC, HBO)
V úvodní sezoně byli hrdinové na pozici stážistů, kteří usilovali o zisk stálého kontraktu v londýnské investiční bance, teď už se snaží uspět coby plnohodnotní makléři. Seriál Sektor (v originále Industry) v 2. řadě ještě více akcentuje propojení globálního trhu a politiky. Především pak intenzivně reflektuje dopad covidu – nejen na makro úrovni finančních trhů, vytvářejících profesně-manické pozadí seriálu, ale hlavně v intimní sféře postav, jejich hodnot i duševního zdraví.
Vyprávění ale opět skupinu mladých hrdinů i jejich šéfů pojímá hodně ambivalentně – svá traumata, hendikepy a křehkost vykrývají hlavně arogancí, bossingem, intrikami, nezávazným sexem a kokainem. Hlavní síla seriálu pro mě osobně spočívá v tom, jak nás diváky dokáže udržovat v nestabilní a nekomfortní situaci. Díky průběžnému odhalovaní osobní historie postav a jejich niterných problémů totiž můžeme mít pro jejich činy pochopení a jsme k nim připoutáni. Otázkou však zůstává, zda s nějakou z postav dokážeme opravdu souznít, což přirozeně chceme. Při jejich obhajobě si můžeme vypomoct tím, že do velké míry jsou všichni oběťmi skvěle popsaného prostředí orientovaného na výkon, současně jej ale všichni aktivně udržují v chodu.
Kristina Roháčková
filmová publicistka, Český rozhlas
Tohle bude bolet (Holly Pullinger, BBC)
„Co je vám po tom?“ ohrazuje se postarší pacientka, když se jí lékař s tváří hereckého mistra tichého zármutku Bena Whishawa zeptá, jestli se jí náhodou nevrátila bolest na hrudi. „Protože to na mě hází velmi špatné světlo, když umřete,“ odpovídá jí lakonicky. Je to jedna z těch chvil, které břitký tón minisérie Tohle bude bolet vystihují asi nejlépe.
Čtěte také: Podcasty roku 2022: Minisérie z české kotliny, feministická ikona a podvodníků král
Adaptace stejnojmenné vzpomínkové knihy kdysi porodníka a nyní spisovatele Adama Kaye v sedmi epizodách zachycuje nevděčnou realitu podfinancovaného britského zdravotnictví – a nebere přitom ohledy na nic ani na nikoho. Zvládá být štiplavá, odzbrojujícím způsobem lidská i naprosto devastující. A nabídne to bezkonkurenčně nejlepší z letošní dramatické televizní produkce.
Whishawův doktor se obrací do kamery, aby cynicky oglosoval porod na parkovišti před pohotovostí, rozpadající se strop v nemocničním pokoji i vlastní psychický stav. Ale nebojte: všechno dopadne dobře, jenom to na chvíli trochu zabolí. Je to milosrdná lež, na kterou moc rádi skočíme.
Markéta Prauzková
redaktorka, Česká televize
Příběh služebnice / 5. série (HBO Max)
Červené kápě a bíle čepce, za kterými je skrytá povinnost plodných žen rodit děti pro vládnoucí elitu teokratického státu Gilead. V září 2022 vyšla předposlední série Příběhu služebnice.
Režimem nastavená pravidla povolují. A u nás mizí jistota, kterým postavám fandíme. Ty kladné dělají špatné věci a ty záporné zase dobré věci. Pak ale kladní protagonisté dělají dobré věci a ti záporní špatné věci, a potom najednou kladné i záporné postavy dělají špatné věci, případně dobré věci. A třebaže by si to Gilead přál naopak, my vidíme, že svět není červenomodrý. V páté sérii proto nepřemýšlíte nad tím, která je vaše nejoblíbenější postava, ale nad tím, kde jsou vaše morální hranice. Jestli byste pomohli s porodem ženě, která si přivlastnila vaše dítě. Nebo jestli je v pořádku zabít člověka, který se pokusil zabít vašeho partnera.
Příběh služebnice natočila společnost Hulu na motivy knihy Margaret Atwood z roku 1985. Seriál si pusťte, pokud máte rádi antiutopie. Zvlášť jestli se zajímáte o historii a dění ve světě, budete mít husí kůži. Protože jak v minulosti Atwood uvedla, nic si nevymyslela.
