Jihokorejci většinou sledují s obavami počínání svého severního, diktátorského souseda. Nepříjemný šok však tentokrát dorazil přímo z centra korejské demokracie.
Krátké a neúčinné. Tak by se dalo popsat stanné právo, které v úterý večer vyhlásil jihokorejský prezident Jun Sok-jol. V televizním projevu po desáté hodině tamního času řekl, že chce ochránit svobodnou Korejskou republiku před hrozbami severokorejských komunistických sil a „vymýtit protistátní proseverské skupiny, které ohrožují svobodu a štěstí našeho lidu.“
Ze sympatií k Severokorejcům obvinil opoziční Demokratickou stranu, která má v parlamentu většinu. Vládnoucí Straně lidové moci to už delší dobu komplikuje prosazování vlastních návrhů a stát je tak podle prezidenta paralyzovaný.
„Zákonodárná diktatura Demokratické strany jde dokonce tak daleko, že používá rozpočet pouze jako nástroj pro politické účely,“ tvrdil Jun. „Prostřednictvím výjimečného stavu obnovím a ochráním svobodnou Korejskou republiku, která se řítí do propasti národní zkázy,“ prohlásil.
Rozhodnutí prezidenta přišlo poté, co opozice tento týden navrhla snížení rozpočtu, které nemůže být vetované.
Nečekaná slova prezidenta vyvolala v Jižní Koreji okamžitou bouři. Před budovou parlamentu se shromáždily davy lidí, kteří proti rozhodnutí hlavy státu protestovali.
„Ne stannému právu“ a „odstraňte diktaturu,“ volali demonstranti, zatímco se do parlamentu snažili dostat poslanci všech politických stran. Ani ne půl hodiny po prezidentově projevu svolala opoziční Demokratická strana mimořádnou schůzi, aby rozhodnutí zvrátila. Do budovy Národního shromáždění se ale zákonodárci měli problém dostat – vstup blokovaly policejní bariéry.
Mezitím se zprávy o situaci začaly dostávat do ciziny. Spojené státy reagovaly vyjádřením, že dění pečlivě sledují. Zahraniční odborníci a odbornice pak poukazovali na skutečnost, že stanné právo nebylo v Jižní Koreji vyhlášeno od osmdesátých let, kdy v zemi ještě vládla vojenská diktatura.
Právě tehdejší poměry si starší Korejci pamatují a možná i to zvýšilo tamní obavy z vývoje situace. Prezident může s pomocí stanného práva například omezit svobodu slova a politické aktivity jsou během jeho účinnosti zakázané.
Vymáhat stanné právo se pokusily ozbrojené složky, které se po půlnoci snažily vstoupit do budovy parlamentu. Podle místních médií jim však v postupu bránili zaměstnanci parlamentu. Mezitím se uvnitř poslanci a poslankyně připravovali na hlasování.
Čtěte také: Korejský poloostrov doutná. Chystá se Kim do války?
Krátce po jedné hodině ráno bylo stanné právo parlamentem zrušeno. Pro zrušení hlasovalo všech 190 přítomných zákonodárců, včetně členů vládnoucí strany.
„(Vyhlášení stanného práva) je nezákonné a protiústavní, protože nesplňuje podmínky pro vyhlášení stanovené ústavou a zákonem o válečném stavu,“ prohlásil šéf opoziční Demokratické strany I Če-mjong.
Situace v Jižní Koreji se po hlasování začala pomalu uklidňovat. Demonstranti před parlamentem přivítali výsledek hlasování potleskem a ozbrojené složky se stáhly. Po šesti hodinách chaosu prezident ve svém druhém televizním projevu prohlásil, že bude respektovat rozhodnutí parlamentu.
„Vyzývám Národní shromáždění, aby okamžitě zastavilo opakované pokusy o impeachment, legislativní manipulace a zneužívání rozpočtu, které paralyzují funkce státu,“ dodal Jun Sok-jol.
Jihokorejskému prezidentovi ale nejspíš moc času v čele země nezbývá. Už před událostmi úterní noci nebyl mezi voliči moc oblíbený: podporovalo ho pouhých pětadvacet procent populace.
Po vyhlášení stanného práva sílí výzvy k Sok-jolově odstoupení, které žádá i opozice. Samotný šéf vládnoucí strany označil prezidentův krok za „tragický pokus.“
