Na jednání evropských špiček o posílení obranného průmyslu i podpoře Ukrajiny dorazil také Volodomyr Zelenskyj. Zatímco většina členských států je na jeho straně, od Maďarska premiéra Viktora Orbána lze čekat vstřícnost především k Rusku.
Evropská čtvrť v Bruselu je touto dobou rušnější než obvykle. V návaznosti na události posledních týdnů se tu scházejí lídři a lídryně členských zemí Evropské unie, aby jednali o palčivých tématech dneška: obraně a další vojenské pomoci Ukrajině.
Vedení unijní sedmadvacítky tentokrát doplňuje i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a přihlásit o slovo by se měli i zástupci koalice ochotných.
Na stole je návrh Evropské komise nazvaný ReArm Europe – balík skoro 800 miliard eur, který má „mobilizovat plány EU na posílení obranného průmyslu i podpory Ukrajiny“.
„Nacházíme se v éře přezbrojování,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v první polovině týdne v Bruselu. „Otázka již nezní, zda je bezpečnost Evropy ohrožena nebo zda by za ni měla Evropa nést větší díl odpovědnosti,“ uvedla von der Leyen.
„Skutečnou otázkou je připravenost Evropy jednat tak rozhodně a rychle jak situace vyžaduje,“ dodala podle serveru Euractiv.
Nynější návrh představuje navýšení loňského odhadu, jak vysoké investice půjdou v příštích deseti letech do obrany. Loni částku Evropská komise odhadla na 500 miliard eur. Součástí vyjednávání je mimo jiné i to, kde Unie takový obnos vezme.
V návrhu představila von der Leyen i „nouzový“ nástroj v hodnotě 150 miliard eur – skrze něj by mohly státy formou půjčky rychle investovat do obrany. A využít fond i na nákup zbraní pro napadenou zemi.
Čtěte také: Na plný plyn. Rheinmetall posílí výrobu i na Ukrajině
Už teď je zřejmé, že přijmout potřebná opatření nepůjde snadno. Vyjednávání o společném prohlášení se mají táhnout do čtvrteční noci a hrát se bude o každé slovo i písmeno.
Pozornost je přitom upřena na obvyklé podezřelé: Maďarsko a Slovensko. Především Budapešť prosazuje, aby Unie zjemnila svou rétoriku vůči Rusku, přičemž i nadále odmítá podporu Ukrajině.
K utvrzení postojů Maďarsku nahrává i návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. S odklonem USA od jasné podpory Ukrajiny se totiž může země v čele s premiérem Viktorem Orbánem – už roky označovaným za trojského koně uvnitř Evropské unie – klonit k Rusku zase o něco pohodlněji.
Slabý článek
Podle nejmenovaných zdrojů Voxpotu z prostředí Unie však existuje velmi reálná možnost, že by Evropská rada ve čtvrtek přijala závěry i bez Orbánova souhlasu.
Nebylo by to poprvé, co se pomocí takzvané passerelle clause (přechodové klauzule) vyhnula nutnosti jednomyslného přijetí, a je proto otázkou, zda by se z takového postupu nestal efektivní nástroj i do budoucna.
Státy budou Maďarsko při hlasování v Radě ignorovat.
Do budoucna se ukáže i jak bude vypadat samotná pozice Maďarska uvnitř Evropské unie jako celku. Podle zdroje Voxpotu záleží na Komisi, jak se k věci postaví.
„Že budou státy Maďarsko při hlasování v Radě ignorovat, to už je skoro jistota. Problémem jsou ale finance,“ konstatuje zdroj obeznámený se situací.
„Zní tu silné hlasy, které vyzývají k přerušení toku evropských peněz do Maďarska. Slabým článkem je ale Ursula von der Leyen. Není jasné, nakolik bude chtít Komise jít do sporů, zadržovat peníze a nenechat se vydírat,“ uvádí zdroj Voxpotu.
Z míst, kde se rozhoduje o směřování Evropy, podáváme zprávy díky finanční podpoře členstva našeho klubu. Děkujeme, že nám pomáháte dělat nezávislou novinářskou práci!
S vývojem dění kolem podpory Ukrajiny se Brusel zmobilizoval s novou energií. Někteří kroky americké administrativy označují za „aha moment“ pro EU, jiní rovnou za „facku“.
Většinová shoda panuje na potřebě se emancipovat. Není však jasné, zda se odhodlání přetaví i v další reálné kroky. Nejde přitom jen o rebelování Maďarska a případně i Slovenska, ale také o zájmy jednotlivých států včetně České republiky.
Dalším z témat, které jednání jistě neusnadní, má být i potenciální vojenské zapojení na Ukrajině prostřednictvím mírových misí EU – tedy po uzavření mírové smlouvy. Zde je však potřeba jednomyslné rozhodnutí, které s Maďarskem nelze očekávat.
Aliance a klíny
Jisté je, že vůči Spojeným státům v tuto chvíli v Bruselu nepanuje pozitivní nálada. „Mám za to, že jsme se ocitli na křižovatce transatlantických vztahů,“ říká pro Voxpot Oana Lungescu, bývalá hlavní mluvčí Severoatlantické aliance a poradkyně generálního tajemníka NATO.
V krizi ale vidí příležitost: „Nevidím to na odchod Spojených států z NATO, jak někteří tvrdí. Spojené státy chtějí Alianci silnější – a možná v ní budou hrát jinou roli než doposud. Což je příležitost pro všechny evropské národy, aby svou obranu posílily.“
Lungescu, dnes členka bezpečnostního think tanku Royal United Services Institute, zastává nadějný pohled na současnou situaci. „Jakožto pozorovatelka vidím, že se USA snaží vrazit klín mezi Rusko a Čínu, což by nebylo poprvé. Za mě je to nereálné, ale takový je zřejmě plán,“ krčí rameny.
„Svým způsobem na tom nezáleží, protože Evropané a Ukrajinci musí stát při sobě – a potřebují Spojené státy, aby společně našli cestu k míru. Bez ohledu na rétoriku,“ uzavírá odbornice.
Unijními institucemi nicméně zní mnohem pesimističtější hlasy, z nichž některé označují amerického lídra Trumpa za „nástroj Ruska“.
