Jozef Síkela v nové Evropské komisi získá portfolio s velmi širokou agendou. Na starosti bude mít spolupráci se zeměmi Afriky nebo Asie, kde před ním leží výzva konkurovat Číně.
Obchod, nebo energetika? Několikatýdenní spekulace, jaké portfolio dostane Jozef Síkela na starost v budoucí Evropské komisi, kroužily mimo. Český kandidát nakonec obsadí pozici v rámci takzvaného Mezinárodní partnerství.
„Je to velmi zajímavé portfolio – je tam částečně obchod, částečně energetika i průmysl,“ komentuje pro Voxpot výkonný ředitel institutu Europeum Martin Vokálek. Pod českého ministra průmyslu a obchodu tak nově spadá vůbec největší generální ředitelství v rámci Komise.
Český premiér Petr Fiala a další politici se přitom nijak netajili přáním, aby Česko získalo silnou, ekonomickou agendu. A tu v nové Komisi nakonec Praha opravdu má.
Síkelovi pomohla role, jakou sehrál během českého předsednictví Rady EU. Tehdy se zasadil, že se bloku obstojně podařilo zvládnout energetickou krizi. „Jeho obraz jako schopného politika přetrvává i po předsednictví,“ konstatovala koncem srpna pro Voxpot Vendula Kazlauskas, analytička z Asociace pro mezinárodní otázky.
Martin Vokálek připomíná, že se mluvilo také o postu komisaře pro rozšíření Unie. To je ale téma, na kterém se musí shodnout všechny členské státy. „Síkela nyní získá portfolio, na kterém už shoda je – tedy, že má být Evropská unie aktivnější ve třetích zemích a měla by být silnějším globálním hráčem. Bude mít tedy volnější ruce,“ vysvětluje Vokálek.
Váha teď podle něj leží právě na českém zástupci. „Bude záležet, jak se k tomu Síkela postaví a co z portfolia zvládne vykřesat,“ dodává odborník.
Partnerství za 300 miliard
Mezinárodní partnerství má velmi rozsáhlou agendu. Síkela se coby eurokomisař musí připravit na dlouhé služební cesty po celém světě. Na starosti bude mít partnerství se státy v Africe, Asii i Latinské Americe.
Půjde o oblasti, jako jsou třeba investice do zelené energetiky, obchodní dohody nebo klíčové suroviny. „Ursula von der Leyen mluvila také o vývoji a dodávání léčiv, abychom snižovali závislost na konkrétních zemích,“ připomíná Vokálek v narážce na Čínu, která v mnoha uvedených ohledech hraje prim.
Klíčová je zejména iniciativa Global Gateway: počítá s obrovskými investicemi v objemu 300 miliard eur, tedy v přepočtu asi 7,5 bilionu korun. Ty půjdou do infrastruktury především v zemích globálního Jihu, kde mají fungovat hlavně jako protiváha čínské hospodářské iniciativy Hedvábná stezka.
Neméně důležitá je pak rozvojová pomoc. Evropská unie je vůbec největším světovým donorem, i ze zcela pragmatických důvodů: Brusel přispívá k ekonomickému rozvoji řady zemí z různých koutů světa – a tím také ke zmírnění migrační toků.
Role rozvojové pomoci a všech jejích aspektů je tak čím dál větší. Evropa je pod neustálým tlakem nelegální migrace a každý den se na strastiplnou cestu za evropským snem vydávají tisíce lidí. Aktuálně se s náporem potýkají například Kanárské ostrovy.
„Řešení migrace v zemích původu je klíčovým aspektem zvládání budoucích migračních krizí,“ upozorňuje Vokálek.
Čtěte také: Češi rozpletli dosud největší pašeráckou síť: Vozila běžence „prémiovou“ cestou
Kandidáty čeká grilování
Co se týká dalších postů v Evropské komisi, do křesla eurokomisaře pro rozpočet usedne blízký spolupracovník polského premiéra Donalda Tuska a diplomat Piotr Serafin. Ve funkci ho čeká vypracování nového víceletého finančního rámce na roky 2028 až 2034.
Zcela novou funkci komisaře pro obranu a vesmír pak získá bývalý litevský premiér a europoslanec Andrius Kubilius, jehož úkolem bude přesvědčit země, aby právě do obrany investovaly více peněz.
Do poslední chvíle se nevědělo, zda šéfka Komise von der Leyen představí nové složení exekutivy opravdu během úterý 17. září. O den dříve totiž nečekaně odstoupil francouzský kandidát a dosavadní komisař pro vnitřní trh Thierry Breton.
Breton měl s von der Leyen dlouhodobě špatné vztahy. Jak popisuje Politico, předsedkyně Komise postavila francouzského prezidenta Emmanuela Macrona před volbu: buď Paříž kandidáta na eurokomisaře vymění a získá vlivnější portfolio, nebo dostane méně důležitý post. Odstoupivšího Bretona pak rychle nahradil dosavadní francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné.
Komisaři a komisařky ale ještě nemají vyhráno. Nyní je na tahu Evropský parlament, který bude jednotlivým členům Komise pokládat podrobné otázky. A počítá se s tím, že některé kandidáty europarlament neschválí.
Nová Komise by měla podle plánů Ursuly von der Leyen začít fungovat 1. listopadu.
